Zmizet s Petrou Soukupovou
Cena Jiřího Ortena, nominace na Magnesii Literu a Cenu Josefa Škvoreckého za novelu K moři a Cena Sazky za scénář k povídce Na Krátko zařazují Petru Soukupovou k nadějím současné české literární scény. Studentka scenáristiky na pražské FAMU přišla se svojí druhou knížkou Zmizet. Ve třech povídkách rozehrává hru mezi konkrétními událostmi a lidskou psychikou.
Petra Soukupová na sebe poprvé upozornila před dvěma lety. Novela K moři získala i Cenu Jiřího Ortena a čtenáři se jistě zaradovali nad tím, že se objevila další autorka, která už neřeší komunismus nebo komunistickou minulost. Novela se věnuje výhradně intimitě lidských vztahů. Druhou knihu Petry Soukupové Zmizet vydává nakladatelství Host. Soubor tří povídek ukazuje rodinu v nekompromisním světle, zároveň bez hodnocení a dětskýma očima.
Autorka vytvořila tři příběhy o osobních tragédiích, dramatech v rodině a o jejich dopadech. Krize a rozpad zastihnou hlavní hrdiny téměř vždy v dětství, tedy ve velmi zranitelném věku. Událost, kolem které se děj točí, je absolutní a nezvratitelná. Posuny spíš podléhají kauzalitě a postavám je do ruky dán jen velmi malý vliv na situace a jen velmi vágní kontrola nad jejich vlastními pocity, natož osudem. Na konci jedné z povídek se dá trochu hořce pousmát nad tím, jak šestnáctiletá dcera v podstatě začne opakovat chyby své matky.
Je až s podivem, že opakovaný motiv trpícího dítěte je zde zpracován bez jakéhokoliv náznaku citového vydírání čtenáře. Marné a až směšné snahy některých postav situaci změnit nebo zmírnit jsou představeny bez patosu. Autorce, která si za nosné téma vybrala takové klišé, jako je úmrtí v rodině, se nakonec podařilo klišé úplně vyhnout.
Pokud se do povídek začtete, připravte se na to, že spíš než okázalými scénami budete vlečeni pochybami a sžíravou nejistotou postav. Spíš než konfrontace se situací a následnými činy přijde konfrontace s bezmocí. Dětští vypravěči vás na mnoha stránkách budou všemi těmito pocity tak nějak nemilosrdně vláčet a dlouho vás nechají bez odpovědi.
Psychologie postav je asi nejsilnější stránkou knihy a Petra Soukupová rozhodně neváhá jít rovnou k jádru věci. Do mysli hrdinů nemusíme postupně pronikat, ani si nic domýšlet. To, j vak by chtěliypadat ani způsoby, kterými se snaží problémy neúspěšně řešit, nejsou prostě důležité ani zajímavé. Po dočtení vás možná napadne, jak může být sedmadvacetiletá autorka schopna přirozené introspekce do nitra postav obojího pohlaví, kterým je už třeba i něco přes čtyřicet.
Vyprávění, ať už podané retrospektivně dospělou a dospívající postavou nebo prožívané v reálném čase, si drží určitý odstup a nepostrádá racionální hodnocení. Příběh je vyprávěn jednoduše, až trochu naivní češtinou. Což vzhledem k těžkosti tématu vytváří poměrně fungující kontrast. Hovorové výrazy zase oživují dětské hrdiny. Nutno dodat, že Petra Soukupová se živí jako scenáristka a také si roky píše deníky. Odosobněný a úsporný styl si tedy jistě měla kde vyzkoušet.
Dá se říct, že povídky v knize Zmizet jsou vyprávěny velmi jednoduše. Zápletky, příběh i motiv odchodu byly už nesčetněkrát použity do všech možných typů literatury. Přesto jsou tentokrát uchopeny a zpracovány velmi přirozeně, osobitě a až neskutečně věrohodným způsobem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
