Zpátky ke kořenům. Vietnamské supermarkety balí potraviny do banánových listů

Vietnam se od používání jednorázových igelitových sáčků vrací k původním a přírodě nejbližším metodám – čerstvé ovoce a zeleninu balí tři tamní největší obchodní řetězce do banánových listů, tak jak se to při obchodování dělo celé stovky let.

Na staronový trend upozornil vietnamský zpravodajský server VNExpress. Podle něj sice odpadu není méně, ale dá se snadněji kompostovat. Obchody si změnu pochvalují, odborníci ji vítají. Vietnam se snažil životnímu prostředí ulevit už dřív tím, že plastové pytle zpoplatnil, v praxi ale nařízení nefungovalo a podle oficiálních statistik země produkuje 2 500 tun plastového odpadu denně. Přechod na banánové listy se jeví jako efektivnější i estetičtější rozhodnutí. Podle serveru VNExpress si zákazníci změnu chválí a zboží úhledně zabalené ve svěže zelených banánových listech, opatřené papírovou nálepkou s informacemi, hodnotí jako atraktivnější. Navíc podle asijského deníku The Straits Times jeden z obchodních řetězců, Big C, zákazníkům na zabalení zboží nabízí zcela přírodní sáčky vyrobené z kukuřice.

Spustit audio
  • Co do kompostu nepatří? Vyhnout byste se měli tukům, popelu nebo nemocným rostlinám

    10. červenec 2020
    kompost

    Kompostování je snadný a efektivní způsob, jak se vypořádat s potravinovým odpadem a zároveň o živiny obohatit svou zahradu. Přestože je kompostování v mnoha směrech výhodné a ekologické, existuje odpad, který byste do něj nikdy neměli přidávat.

    Přehled, kterých osm věcí by se ve vašem kompostu nemělo objevit, připravil server Inhabitat.

    Maso: Při kompostování byste se zcela určitě měli vyhnout masu, které může k vaší zahradě přilákat okolní zvěř. Teplota v kompostéru navíc nemusí být dostatečně vysoká na to, aby zlikvidovala nebezpečné patogeny.

    Ryby: Stejně tak je dobré vyhnout se rybám, které se sice rychle rozkládají, ale vytváří velmi nepříjemný zápach.

    Zvířecí exkrementy: Ačkoli se mohou výkaly jevit jako ideální součást kompostu, není tomu tak. Ve fekáliích totiž mohou přežít paraziti, bakterie a viry nebezpečné pro člověka.

    Průmyslově zpracované dřevo: Dřevo z plotu, staré terasy nebo nábytku do kompostu také nepatří. Chemikálie, které jsou v takovém dřevě, by se mohly dostat do vašeho jídla nebo ohrozit rovnováhu vaší kompostové směsi. Pokud nebylo dřevo nijak průmyslově upraveno, kompostovat ho lze.

    Popel: Podobně jako v předchozím případě může i popel ze spáleného dřeva obsahovat chemikálie, které ovlivňují konečnou kvalitu kompostu. Pokud jste si však jisti, že popel pochází výhradně z čistého, neupraveného přírodního dřeva, může být vhodným doplňkem směsi.

    Mléčné výrobky: Stejně jako další živočišné produkty i mléčné produkty přilákají k vašemu kompostu nechtěnou pozornost hmyzu. Například červi jsou pro kompostování užiteční, hlodavci a mouchy, které by hnijící mléko přilákalo, by ale způsobovali pouze problémy.

    Tuk a olej: Kromě toho, že tuky rovněž přitahují okolní zvěř, narušují také rovnováhu směsi a odpuzují vodu, která je pro proces rozkladu nezbytná.

    Nemocné rostliny: Kompostér je ideálním místem pro rostliny, ujistěte se ale, že rostliny nejsou nemocné. Jakékoli bakterie se totiž mohou přenést i na hnojené rostliny.

    Podívejte se také na Ve vlastní šťávě: Kam s ním? a dozvíte se, jak nakládat s bioodpadem.

  • Včely v Evropě vymírají a Brusel nedělá dost, tvrdí orgán Evropské unie

    10. červenec 2020
    Včela

    Klesající populace opylovačů klíčových pro fungující ekosystém, jako jsou divoké včely a motýli, čelí existenciální hrozbě v důsledku změny klimatu a intenzivního zemědělství. Vědci z australských univerzit v Sydney a Queenslandu počítají s tím, že v nadcházejících desetiletích může vyhynout až 40 procent druhů hmyzu na světě. Podle zprávy vydané Evropským účetním dvorem ale Evropská unie ani v této kritické situaci nedělá pro ochranu těchto druhů dost.

    „Našli jsme mezery v klíčových strategiích EU, které se zabývají hlavními hrozbami pro divoké opylovače,“ píše se v dokumentu. Zpráva ukázala, že zemědělská politika Evropské unie, která od roku 2014 vysála téměř 40 procent jejího rozpočtu, neobsahuje žádné zákony na ochranu těchto druhů. Analýza Evropského účetního dvora také poukazuje na to, že potřebné změny možná nepřinese ani příští sedmiletá Společná zemědělská politika. Reforma navržená v Bruselu totiž nezavazuje vlády členských států k tomu, aby byl nárok na čerpání zemědělských dotací EU spojen s povinností ochrany opylovačů. Zpráva rovněž uvádí, že Brusel řádně nevyužil opatření na ochranu biologické rozmanitosti, jako je směrnice o stanovištích nebo program LIFE pro financování opatření v oblasti změny klimatu.

    Za vážné ohrožení pro populace opylovačů je považováno také používání syntetických pesticidů. Šetření Greenpeace, zveřejněné ve středu, například ukázalo, že členské státy i nadále používají pesticidy ohrožující včelstva, a to i navzdory zákazu EU. Evropská unie v roce 2018 zcela zakázala venkovní použití neonikotinoidních pesticidů. Od té doby ale již 16 zemí EU vydalo pro tyto látky celkem 67 nouzových licencí, které jejich použití ve výjimečných případech krátkodobě povolují. Existují však pochyby o tom, zda jsou tyto licence náležitě zdůvodněné. V jednom případě byly například zakázané pesticidy použity na brouky, kteří ničili povrch golfového hřiště v Dánsku.

    Přečtěte si také Kolem úlu je to bzukot. Vychází první díl Podhoubí se včelařkou a entomoložkou Alenou Bruce Krejčí.

  • Španělé pracující na dálku přesouvají svá pracoviště na pláže a do hor

    10. červenec 2020
    notebook, počítač, pláž, moře, homeoffice

    Kvůli koronavirové krizi se v mnoha zemích stala práce na dálku mnohem běžnější než dříve. Jinak tomu není ani ve Španělsku, jedné z nejvíce zasažených zemí Evropy. S rostoucími letními teplotami začalo mnoho Španělů hledat místo, kde se před vedry ukrýt. Mnoho z nich tak přesunulo své virtuální kanceláře na pláže či do hor.

    „V posledních několika týdnech vidíme obrovskou poptávku po přenosných zařízeních Wi-Fi, která se časově shoduje s cestami na prázdniny,“ cituje Miguela Morala, generálního ředitele a spoluzakladatele společnosti WifiAway, web El País. Stejný trend zaznamenala i španělská telekomunikační společnost Telefónica. „Nárůst žádostí je podobný v oblastech s méně než 1000 obyvateli jako v oblastech s více než 50 000, což není typické,“ uvedla společnost.

    Mnoho firem ve Španělsku muselo radikálně změnit své pracovní postupy v reakci na pandemii nového koronaviru a doporučení vlády, aby lidé v případech, kdy je to možné, pracovali z domova. Podle studie zveřejněné v květnu poradenskou skupinou Genetikomm zavedlo ve Španělsku práci z domova v průběhu krize 41 % společností. Podle studie vypracované společností Fiverr si navíc 76 % malých a středních podniků ponechá kulturu práce na dálku i po skončení krize. Existují samozřejmě pracovní pozice, kde tzv. home office není z pochopitelných důvodů možný. Koronavirová krize ale značně posunula hranice toho, co je v této oblasti považováno za realizovatelné.

    Ze svých domovů začala pracovat například i velká část zaměstnanců španělské televize Movistar+, která tak byla schopná zajistit vysílání ve vysoké kvalitě i v průběhu krize. Strach z práce na dálku je pryč. Pokud se dobře organizujeme, není relevantní, zda se zaměstnanci nachází na fyzickém pracovišti,“ říká Alex Martínez Roig, vedoucí obsahu televize. Podle jeho názoru krize urychlila tolik potřebné změny. Bez viru bychom potřebovali pět let, abychom se dostali tam, kde jsme. Šli bychom kousek po kousku a debatovali o všem mnohem více,“ dodává.

  • Vědci léta zkoumali více než tři sta mrtvol sobů. Zajímalo je, jak si s nimi příroda poradí

    9. červenec 2020
    Kostra soba

    Když v Norsku v srpnu 2016 zemřelo po zásahu bleskem 323 sobů, správa parku se rozhodla mrtvoly ponechat na místě svému osudu. Vědcům se tak naskytla jedinečná příležitost pozorovat, co se s mrtvolami a kolem nich bude dít.

    Správa národního parku Hardangervidda cíleně vytvořila „krajinu strachu“, píše britský deník The Guardian. Za mršinami se totiž stahovali obávaní vrcholoví predátoři, jako rosomáci, orli skalní a lišky polární. Vědci to zjistili díky fotopastím, vyloučeným exkrementům a pouhému pozorování zvířat, která putovala na vzdálenou vysočinu. Díky tomu věděli, že mrchožrouti, jako jsou krkavci, vrány a orli, směřovali za mrtvolami nejvíce v roce 2017. Rok nato už tam téměř nebyli. Přesný opak platí o hraboších či lumících.

    Právě hlodavci přišli až ve chvíli, co zmizeli ptáci. Vědci mají za to, že se báli, aby se sami nestali potravou, a raději počkali, až ptáci odejdou. Zajímavé zjištění, o němž výzkumníci referují ve vědeckém žurnále Ornis Norvegica, se týká ptáků, kteří nepatří mezi mrchožrouty. I ti se na pohřebišti sobů vyskytli, ale ne přímo kvůli mrtvolám. Zajímal je hmyz, který se v mršinách rozmnožil. Nejčastěji se jím živila linduška luční, v jednu chvíli jich bylo na místě až 80. Tato i další zjištění by tak mohla změnit vnímání mrtvých zvířat. Mrtvoly ponechané svému osudu totiž mohou přinést mnoho dobrého pro ekosystém, věří vědci.

     

  • Bosňané bojují proti hydroelektrárnám. Berou si až moc vody, která pak chybí nám i přírodě, tvrdí

    9. červenec 2020
    Neretva v Bosně

    Bosna a Hercegovina jsou protkány stovkami řek, říček i potoků. Není proto divu, že je tam hodně hydroelektráren. Spolu s výstavbou dalších a dalších ale roste i odpor místních obyvatel. Vadí jim, že si berou moc vody, která pak chybí jim i přírodě.

    Nejnověji se investor s místními a ochránci pře na řece Neretvice, píše vědecký server Psych.org. „Pro nás je řeka život. Je to tepna údolí,“ říká padesátiletý Safet Sarajlić. Spolu s ostatními se podílí na iniciativě Pusti me da tečem (Nechte mě téct), která bojuje za ochranu tamních vod. Neretvica je natolik čistá, že se z ní může pít. Navíc je oceňována pro svou biodiverzitu – žije v ní osm druhů ryb, včetně dvou ohrožených, a zároveň chráněný rak bledonohý. Podle ochránců by 15 elektráren, které jsou v plánu na toku řeky i jejích přítocích, ohrozilo křehký ekosystém i zemědělce.

    Minulý měsíc se několika místním podařilo zablokovat stavbu prvních dvou zařízení. Dělníkům jednoduše zatarasili cestu a donutili státní firmu k vyjednávání. Odpůrci tvrdí, že by nové elektrárny dělaly stejnou věc jako ty už postavené: braly by si z řeky tolik vody, že by v ní nic nepřežilo, nebo by ji prakticky vysušily. Minimální průtoky se prý často nedodržují a povolení pro elektrárny se údajně nezřídka vydávají na základě starých údajů ze 60. nebo 70. let, kdy bylo vody více než dnes a sucho trvalo kratší dobu, uvádí ekologický web Ekolist, který na zprávu upozornil.

  • Neomezujme svobodnou debatu v zájmu vyššího dobra, apelují Rowling, Kasparov či Rushdie

    9. červenec 2020
    Otevřený dopis podepsalo 150 osobností, například filozof Noam Chomsky, spisovatelka J. K. Rowling, šachový velmistr Garri Kasparov, spisovatel Salman Rushdie, publicistka Anne Applebaum či spisovatel Thomas Chatterton Williams

    Více než 150 osobností podepsalo otevřený dopis reagující na aktuální celospolečenské pnutí ve Spojených státech, Velké Británii i jinde ve světě. Nemají nic proti ideám Black Lives Matter a podporují nutnou reformu americké policie, ale kritizují údajné omezování svobodné debaty a tvorby.

    Pod textem, jenž vyšel na webu amerického Harper's Magazine, je podepsáno více než 150 osobností, hlavně spisovatelé, akademici a umělci. Patří mezi ně britská spisovatelka J. K. Rowling, americký filozof Noam Chomsky, britský spisovatel íránského původu Salman Rushdie, ruský šachový velmistr Garri Kasparov či americká publicistka Anne Applebaum.

    Autoři v něm tvrdí, že „neliberální síly jsou stále silnější a mají mocného spojence v Donaldu Trumpovi, který ztělesňuje skutečnou hrozbu pro demokracii“. Zároveň ale dodávají, že odpor vůči nim se nesmí přetavit v jiná dogmata a nátlak. Výměna informací a myšlenek, „krev svobodné společnosti“, je podle autorů každodenně více a více omezována. Na některé prohřešky se prý reaguje přehnaně, provinilci jsou veřejně zostuzováni či ostrakizováni a údajně malá pochybení končí (z pohledu signatářů) zbytečným koncem kariéry.

    Podle amerického spisovatele Thomase Chattertona Williamse, který otevřený dopis spoluorganizoval, se lidé zaobírají zbytečnostmi, místo toho, aby se pomohlo skutečným obětem. „Proto se snažíme zdůraznit, že lidem, kteří nemají moc, nepomáhá, když veškerou pozornost získává zužující se veřejná debata a poprask kvůli malým lingvistickým přešlapům. Nikomu, koho mlátí na ulici kvůli tomu, že se narodil s černou kůží, to nepomůže,“ říká Williams pro izraelský deník Haaretz.

    Přečtěte si také Noam Chomsky v Olomouci: Nestačí říct „To se mi nelíbí“.

  • Marek Holeček je na seznamu nejvýznamnějších horolezeckých výstupů za rok 2019. Hned dvakrát

    8. červenec 2020
    Mára Holeček na Gašerbrumu I

    Organizátoři prestižního mezinárodního horolezeckého ocenění Zlatý cepín vydali seznam nejhodnotnějších výstupů loňského roku. Výbor podle svých slov ohodnocuje „inovativní výstupy v alpském stylu, bez použití vrtaného vybavení“.

    Jak upozorňuje web Rock and Ice, mezi pěti desítkami expedic z celého světa, ze kterých s největší pravděpodobností vzejde i držitel Zlatého cepínu 2019, se dvakrát objevuje jméno Marka Holečka. Český horolezec a držitel Zlatého cepínu za rok 2018, který patří k nejlepším a nejzkušenějším na světě, s kolegou Zdeňkem Hákem loni v květnu jako první lidé prostoupili severozápadní stěnu himálajské sedmitisícovky Chamlang. O tři měsíce později se Holečkovi v Peru ve společnosti Radoslava Groha podařilo dokončit výstup, kterým vytyčil novou cestu na východní stěně šestitisícové Huandoy Norte v národním parku Huascarán.

    Holeček si místo pro výstup nevybral náhodou, letos v květnu uplynulo padesát let od osmistupňového zemětřesení a masivní laviny, při které zemřelo všech 14 členů československé horolezecké expedice, která se o výstup na vrchol Huandoy pokoušela. Právě na jejich počest pojmenoval Holeček svůj prvovýstup Boys 1970.

    Přečtěte si také 2000 metrů vysoká plisovaná sukně z ledu a sněhu. Mára Holeček o prvovýstupu na himálajský Chamlang a Mára Holeček vylezl na Gašerbrum. České horolezectví slaví historický úspěch.

  • David Lynch má další nový film, trvá devadesát vteřin a je dostupný online

    8. červenec 2020
    David Lynch

    Pro 74letého ikonického režiséra je pandemický rok 2020 bezesporu jedním z nejproduktivnějších v celé jeho kariéře. Spustil online projekt Divadlo Davida Lynche a na platformě YouTube vystupuje jako jeden z nejplodnějších tvůrců karanténní éry.

    Režisér tady každé ráno podává zprávy o aktuálním počasí, pořádá Q&A s fanoušky a pravidelně informuje o tom, na čem zrovna pracuje ve své truhlářské dílně. Kromě všech těchto libůstek ale dělá i nové krátké filmy. Ten nejnovější, 90sekundový snímek Dobrodružství Alana R. se skládá jen z jednoho výstřelu a hlavy ležící na koberci, informující matku o tom, že nepojede rybařit. Co Dobrodružství Alana R. vlastně znamená, není stejně jako u dalších Lynchových filmů úplně jasné. Podle filmového serveru IndieWire jde o odkaz na zvukového designéra Alana R. Spleta, který s Lynchem spolupracoval na Mazací hlavě, Sloním muži nebo Modrém sametu a který v roce 1994 zemřel.

    Dobrodružství Alana R. je druhou karanténní Lynchovou novinkou. Minulý měsíc na YouTube uvedl ve světové premiéře Příběh malé chyby a doplnil i starší krátké snímky Požár z roku 2015 a The 3Rs z roku 2011.

  • Milostné životy tučňáků připomínají telenovely, zjistili v Japonsku

    8. červenec 2020
    Milostné vztahy tučňáků jsou daleko komplikovanější, než by se mohlo zdát

    Tučňáci jsou neznalou veřejností považováni díky svému vzhledu, chůzi i způsobu, jak pečují o svá vejce, za roztomilá, ba dokonce romantická stvoření. Ti, kdo je znají osobně a zblízka, například ošetřovatelé ve dvou japonských akváriích, ale moc dobře vědí, že mají své temné stránky.

    Jejich vztahy jsou plné vášnivých vzplanutí, drsných odmítnutí i milostných trojúhelníků. Tučňáčí vrásky z lásky se rozhodli zmapovat podrobněji ošetřovatelé dvou akvárií v Japonsku – Kyoto Aquarium Sumida Aquarium.

    Své černobílé svěřence mají označené kartičkami a neustále aktualizují vývojový diagram, který vizualizuje jejich milostná dramata. Například samička Tera z kjótského akvária je známá jako lamačka srdcí, kopačky od ní dostalo už šest samečků. Jak na svém Twitteru poznamenal kjótský zoolog Oliver Jia, milostné pletky tučňáků není radno brát na lehkou váhu – zahrnují zlomená srdce, cizoložství i krádeže vajec. To všechno japonská akvária do svých grafů zaznamenávají a ve vysokém rozlišení zveřejňují, takže studiem milostného života tučňáků můžete trávit hodiny.

    Podle správců akvária jsou romantické eskapády tučňáků snadno pozorovatelné, například mávání křídel je jasnou známkou náklonnosti a páry, které spolu „chodí“, o sebe viditelně navzájem pečují. Tučňáci, kteří čerstvě absolvovali rozchod, zase prý odmítají potravu. Jak píše japonský web zabývající se uměním a designem Spoon & Tamago, tučňáčí komunita by si ve vlastní televizní reality show nezadala s tou lidskou.

    Přečtěte si také Tučňáci brýloví dodržují stejná jazyková pravidla jako lidé. Nejčastější „slova“ jsou nejkratší.