110 let od narození Františka Halase
V pondělí 3. října uplyne přesně 110 let od narození jednoho z nejznámějších a nejvlivnějších českých básníků - Františka Halase, autora, kterého například Vítězslav Nezval kritizoval kvůli nemelodickému jazyku, a který přitom inspiroval generace dalších básníků.
František Halas se narodil 3. října 1901 v Brně do dělnické rodiny. Záhy mu zemřela matka a otcem se přestěhoval do Svitávek na Boskovicku; po návratu do Brna se vyučil a živil jako knihkupec. Nevalné vzdělání doplňoval Halas pilnou četbou, po otcově vzoru se taky zapojil do dělnického hnutí – v roce 1921 byl v této souvislosti krátce vězněn (a mimochodem začátkem třicátých let věnoval peníze ze státní ceny za sbírku Tvář stávkujícím dělníkům).
V první polovině dvacátých let Halas spolu s literárním teoretikem a kritikem Bedřichem Václavkem zakládal brněnský Devětsil, po vojně a půlročním pobytu ve Francii nastoupil v pražském nakladatelství Orbis. Byl redaktorem nakladatelských časopisů a redigoval několik knižních edic, mimo jiné v řadě První knížky uváděl nové básníky.
Za německé okupace se účastnil odboje v Národním revolučním výboru, heydrichiádu prožil v Kunštátu na Moravě a pobytem v sanatoriu unikl zatčení. Po válce působil v publikačním odboru ministerstva informací, byl členem prvního Národního shromáždění a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Z cest do Polska a Sovětského svazu si Halas nicméně přivezl hlubokou deziluzi z poválečného vývoje.
Halasův básnický debut Sépie (1927) reaguje na poetismus 20. let, ovšem hravé postupy zároveň kontrastují s existenciálními tóny. V dalších sbírkách (mj. Kohout plaší smrt, Staré ženy, Torzo naděje) už dominuje tragický životní pocit a motivy smrti, války, životní tíhy. Poetistický tok řeči Halas narušuje jazykovým experimentem a osobitou metaforikou. Svou poslední básnickou knihu A co? už Halas vydat nestihl, 27. října 1949 zemřel na vleklou srdeční chorobu. Krátce po smrti se stal terčem tvrdých útoků komunistické kritiky zosobněné Ladislavem Štollem, a jeho poslední sbírka tak mohla vyjít až v závěru padesátých let. Od roku 1968 začaly vycházet Halasovy spisy sebrané jeho synem Františkem Xaverem, literárním historikem Jiřím Brabcem a básníkem Ludvíkem Kunderou.
V roce 1997 byl Františku Halasovi propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
