130 000 kilometrů s grindcorem v hlavě. Jsem na cestování na kole závislý, říká Zbyněk Vintr
Cesta, která už nejde oddělit od života. A život od cesty. Zbyněk Vintr najezdil za poslední zhruba dekádu svého života 130 000 kilometrů na kole (na těžko). Brázdil Austrálii, procestoval Evropu, jezdil po Africe, Blízkém východě i dálné Asii.
„Cestoval jsem s batohem, ale pak mě to nějak přestalo bavit. Když jsem byl ve Vancouveru, chtěl jsem se dostat na Aljašku. Řidičák nemám a pěšky by mi to trvalo asi rok a půl. A tak jsem si koupil kolo a brašny a vyrazil jsem. Jen tak, bez přípravy. Vyjel jsem na Whistler, kde ležely dva metry sněhu, a pak jsem pokračoval dál. Stal jsem se na cyklocestování závislým. Nebyl jsem schopný o ničem jiném přemýšlet a ani dnes mě skoro nic jiného nezajímá. Pořád mě jen zajímá, co je za zatáčkou. Co je za horizontem.“
„Still alive, but it’s been fucking brutal“
O té doby Zbyněk Vintr jezdil na kole po Jižní Americe i Africe, velkou „ostrovní tour“ podnikl po Filipínách, Borneu, Tchaj-wanu, Koreji a Japonsku, které mu kvůli lidem i krajině přirostlo k srdci, a zakončil ji v Austrálii, kde šlapal podél severního pobřeží extrémně drsným podnebím Severního teritoria. „Still alive but it’s been fucking brutal. Now back to tarmac, Mataranka, Nothern Territory,“ napsal o tom lakonicky na svůj facebook. Zažil po cestě mračna prachu, která se nikdy neusadila, teploty přes 40 stupňů a vysokou vlhkost. „Pro mě je podnebí kolem Darwinu nesnesitelné. Nechápu, jak tam lidé můžou žít.“
Pojedu druhé kolo
V minulém roce Zbyněk Vintr procestoval Evropu. Z Česka dojel do Švédska a pak přes Britské ostrovy do Portugalska. Na cestě zažil mimo jiné takový protivítr, který neumožňoval jet ani z kopce. V Portugalsku ho bohužel potkala dopravní nehoda, ze které se stále doma v Česku zotavuje. A už ho všechno svrbí, jak by chtěl znovu vyrazit na cestu. Teď plánuje „druhé kolo“, tedy nevyhledávat nové země, ale spíš se znovu podívat na místa, na kterých už byl.
Byl bys radši ve fabrice, nebo tady tlačil kolo v bahně?
O svých zážitcích Zbyněk Vintr píše na facebookové stránce Two Wheels Grind a na cestách poslouchá svoje milované hudební styly – punk, hardcore, grindcore, thrash a black metal. „Nejlíp něco, na co se dá řvát,“ říká. Vyhýbá se hostelům a nejraději stanuje, mluví o sobě také jako o vagabundovi. Když mu na cestách bylo někdy bledě, vzpomněl si hned, jak sám říká, na hrůzy práce. „Když je nejhůř, tak si řeknu: Byl bys radši ve fabrice, nebo tady tlačil kolo v bahně? A hned tlačím dál.“
Poslechněte si cyklocestovatelské zážitky Zbyňka Vintra. Zažil zasněžená sedla, protivítr, který neumožňoval jet ani z kopce, vražedný provoz v městech, jako je filipínská Manila, samotu v džungli i mnoho desítek kilometrů dlouhé sjezdy v Číně. Nabízíme vám kompletní záznam pořadu Casablanca.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
