80 let Ivana Klímy

14. září 2011

Ve středu 14. září slaví osmdesáté narozeniny jeden z našich předních spisovatelů, prozaik, esejista a dramatik Ivan Klíma. Patří mezi nejpřekládanější české autory, je držitelem několika ocenění. Připomeňte si životní dráhu tohoto kdysi zakázaného spisovatele.

Ivan Klíma se narodil jako Ivan Kauders 14. září 1931 v Praze. Kvůli svému židovskému původu za 2. světové války putoval do terezínského ghetta, kde strávil víc než tři roky a které jako jedno z mála přeživších dětí opustil ve čtrnácti letech. Traumatické zážitky z Terezína jsou jedním z nejsilnějších inspiračních zdrojů řady jeho (hlavně starších) knih.

Po válce Klíma vystudoval češtinu a literární vědu na Filosofické fakultě UK, poté pracoval v padesátých letech jako redaktor časopisu Květy, pak pro nakladatelství Československý spisovatel. Psal do Lidových novin, Literárních novin a navazujících Literárních listů, než byla jejich činnost roku 1967 „administrativně ukončena". Publikoval i v časopisech Květen, Plamen, Host do domu, Orientace a v exilovém Svědectví.

V roce 1953 vstoupil Klíma do KSČ, vyloučen z ní byl v roce 1967. Během Pražského jara vystoupil na slavném sjezdu Svazu spisovatelů. Na konci šedesátých let odjel do USA, kde jako hostující profesor vyučoval na Michiganské univerzitě. Po návratu do Československa už mohl publikovat jen v samizdatu a v zahraničí. Krátce prošel několika dělnickými profesemi, odkud rovněž načerpal řadu zážitků později zhodnocených v jeho knihách.

Ivan Klíma – Hodina ticha |foto: Československý spisovatel

Mezi nimi najdeme prózu i dramata; romány, povídky, eseje, reportáže i dětskou literaturu. K jeho nejznámějším dílům patří romány Hodina ticha, Soudce z milosti (pův. Stojí, stojí šibenička), Milostné léto, Láska a smetí, Čekání na tmu, čekání na světlo nebo Poslední stupeň důvěrnosti a povídkové soubory Má veselá jitra, Moje první lásky či Moje zlatá řemesla.

Po roce 1989 bylo Klímovo dílo pochopitelně rehabilitováno, on sám spoluzakládal Obec spisovatelů a v první polovině devadesátých let byl předsedou českého PEN-klubu. V roce 2002 převzal Cenu Franze Kafky za knihu Velký věk chce mít též velké mordy o Karlu Čapkovi, v roce 2009 příznačně obdržel právě Cenu Karla Čapka za celoživotní dílo. První svazek Klímových pamětí Moje šílené století zvítězil v anketě čtenářů Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2009, tyto paměti získaly i Literu v kategorii literatura faktu v rámci ocenění Magnesia Litera. Od roku 2010 vychází sebrané dílo Ivana Klímy v nakladatelství Academia.