Ach ta láska chlapácká...

5. červen 2009

Další americká komedie o hledání toho pravého, tentokrát kamaráda na život a na smrt. Film Joe Hamburga Kámoš k pohledání přichází do kin s pověstí celkem vydařené legrácky, která si utahuje z žánrových klišé. Otázkou je, zda si také dokáže utahovat sama ze sebe.

Peter je partie k pohledání - pracuje do roztrhání těla, překypuje empatií, nekouří, nepije, nesnáší fotbal a pláče při sledování Chocolat s Johnny Deppem. Jeho vyvolená Zooey dobře ví, že narazila na prince téměř pohádkového. Nicméně když něco chyby nemá, stále existuje prostor pro jejich umělé vytváření. Peter postrádá pravého kámoše, chlapa, se kterým by zašel do hospody, koukl na telku, porozprávěl o fekálních tématech a bigbítu. Snad to ani není velký zádrhel, leč aby se ze světa skoro ideálního stal úplně ideální, začne Peter pátrat po životním přátelství na inzerát.

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!

Film Kámoš k pohledání pracuje s velmi atraktivním inverzním schématem. Vezměte si tu nejprostší milostnou komedii a místo hledání vyvolené dosaďte hledání toho pravého chlapáka. Zůstávají všechny fráze, všechna postelová a restaurační klišé o lásce, všechny vypjaté citové výlevy, které notně zavánějí cukrovou vatou. Nicméně ve spodním proudu filmu běží cosi jako nakažlivá subverze, když do počáteční idyly nažehleného Petera se v průběhu děje stále vkrádá machistický a pubertální element v podobě podivína Sydneyho. Divák si tak víceméně není jistý, že třeskutá banalita a cukrující fráze nebudou záhy shozeny úmyslnou trapností. Obvykle se tak nestane, ale samotná naděje je činí snesitelnějšími.

Scénárista a režisér Joe Hamburg se s překvapivou šikovností pohybuje na hraně kýče a parodie. Vychází mu sázka na maximální trapnost, sice prvoplánovou, ale přesto výborně zinscenovanou. Peter se při své nešikovnosti zamotá s homosexuály, pivními primitivy, agresivními kulturisty a dalšími roztodivnými variantami chlapské komunity. Ačkoli Kámoš k pohledání rozhodně nepraští do očí inteligencí gagů, jejich celkové pojetí a zmíněné napětí mezi klišé milostných komedií a peprnou poetikou chlapských sedánek vystačí na 105 minut dobré zábavy. O to více, že ústřední kamarádská dvojice v podání Jasona Segela a Paula Rudda vyhlíží přesvědčivě a sehraně.

00934731.png

Nelze zavírat oči před tím, že ačkoli si Kámoš k pohledání dělá z žánru psinu, sám nakonec upadá do stejné banality a končí stejně přihlouplými výlevy. Naštěstí však těží z výsměšnému podtextu, který i závěrečnému vyznání "I love you, man" dodává snesitelnost a velmi decentní nadhled.
Joe Hamburg a jeho třeštící chlapi nemají čím urazit, zůstávají příjemnou a snesitelně nekorektní zábavou, která si dělá švandu ze svých soukmenovců. Škoda jen, že si více neutahuje sama ze sebe.

autor: Vít Schmarc
Spustit audio