Adam Caruso, laureát letošní architektonické Stirlingovy ceny, přijede do Budějovic

Prostor pro solární systémy se nachází na místech, které by nás jen tak nenapadly – u silnic, farem nebo třeba vlakových nádražích. Společnost Sun-Ways si jako podle serveru Euronews první nechala patentovat odnímatelný solární systém. „V tom je ta výhoda. Železniční tratě je totiž potřeba čas od času opravit, naše panely je možné jednoduše vyndat a znovu nasadit. K jejich položení používáme speciálně navržený vlak,“ vysvětluje spoluzakladatel start-upu Baptiste Danichert.

Elektřina vyrobená tímto způsobem bude využívána pro domácnosti, dodávání do vlakového provozu by bylo příliš složité. Společnost Sun-Ways odhaduje, že národní železniční síť by mohla ročně vyrobit jednu terawatthodinu solární energie, což odpovídá přibližně 2 % celkové spotřeby energie ve Švýcarsku. Mezinárodní železniční unie vyjádřila obavy, že by panely mohly trpět mikrotrhlinami, vést k vyššímu riziku požárů na zelených plochách a dokonce rozptylovat strojvedoucí vlaků svými odrazy.

Jde o děti, které naplno zažily pandemii koronaviru – školu navštěvovaly především přes Zoom, se svými rodinnými příslušníky se setkávaly na FaceTimu. Příslušníci generace Alfa jsou ale zvyklí na rychle se měnící trendy a digitální svět je pro ně samozřejmostí.

Sociální výzkumník Mark McCrindle předpovídá, že tato skupina bude po vzoru předchozích generačních trendů odkládat standardní životní milníky – jako je svatba a narození dítěte – a zároveň půjde o celosvětově nejvzdělanější, technologicky nejvybavenější a nejbohatší generaci vůbec.

Anna Cafolla, novinářka časopisu Dazed Digital, se proto vydala do londýnské základní školy a zeptala se dětí na jejich představu o budoucnosti „Všichni se shodli na tom, že nechtějí pít alkohol nebo chodit do klubů. Stárnutí pro ně znamená cestování, neomezené pracovní příležitosti, ale také nerušené hraní na PlayStationu. Zároveň si velmi dobře uvědomují aktuální společenské problémy – hlad ve světě, válku, rasismus, rychlou jízdu,“ píše ve svém článku Cafolla.

Důležitým tématem je také životní prostředí a klimatická změna. Analýza časopisu ostatně Science odhaduje, že generace Alfa zažije až sedmkrát více extrémních projevů počasí, zejména vln veder.

Úřad odhaduje, že v Austrálii žije na ulici zhruba 122 000 lidí – jde hlavně o domorodce a obyvatele ostrovů v Torresově průlivu. Od předchozího sčítání v roce 2016 se také zvýšil počet žen a dívek bez domova, a to zhruba o deset procent.

Výkonná ředitelka organizace Mission Australia Sharon Callisterová pro deník The Guardian uvedla, že lidí bez domova dlouhodobě přibývá. „Závažný nedostatek sociálního a dostupného bydlení, extrémně nedostupný trh soukromých nájmů v metropolích a regionech a prudce rostoucí životní náklady urychlují krizi bydlení a bezdomovectví v Austrálii.“

Problematika bezdomovectví se týká také mladých lidí – statistiky ukazují, že třetinu nových lidí bez domova tvoří osoby mladší 25 let. „Čísla ukazují, že vláda musí pokračovat v podpoře sociálních programů a výstavbě městského bydlení. Jen tak můžeme problém efektivně řešit,“ dodává Callisterová.

Kampaň je založená na reálných příbězích a zkušenostech mladých lidí, kteří se rozhodli své pocity sdílet. Ve videích, které novozélandská vláda zveřejnila, diskutují o tom, jak se s bolestivým rozchodem sami vyrovnávali nebo co jim pomohlo rozchod překonat. Kampaň by měla cílit hlavně na mladou generaci Z a hlavní prostor by měla dostat na sociálních sítích jako TikTok nebo Instagram. V rámci ní budou k tématu vznikat další videa, články nebo podcasty.

„Tento přístup nezkoušela žádná jiná vláda na světě. Způsob, jakým to děláme, s využitím některých skutečných, syrových příběhů, ale také se zaměřením na platformy, které oslovují mladé lidi. V tom je síla této kampaně,“ řekla pro server The Guardian Priyanca Radhakrishnan, náměstkyně ministryně pro sociální rozvoj.

Vláda reaguje na výsledky průzkumu, který si nechala vypracovat v loňském roce. Podle něj 68 % mladých lidí mezi 16 až 24 lety, kteří již zažili vztah, uvedlo, že po jeho ukončení zažilo újmu, která je horší než běžná bolest nebo smutek z rozchodu.

Kvůli rozchodu dotázaní zažili třeba deprese, sebepoškozování, zneužívání návykových látek nebo rizikové sexuální chování. Zároveň se někteří setkali i s porozchodovým násilím a nátlakem, včetně vydírání, žárlivosti nebo stalkingu. Z šetření také vyplynulo, že 55 % mladých lidí si není jistých tím, zda by svůj vztah dokázalo ukončit bez nějaké újmy – například psychické.

Nový druh přepravy by měla zajišťovat elektrická letadla s kolmým startem a přistáním eVTOL od německé vývojářské společnosti Volocopter GmbH, které připomínají letecký objekt na pomezí dronu a menšího vrtulníku. V budoucnu by v Paříži tvořila síť letecké taxislužby nazývanou VoloCity. Provoz by měla podle předpokladů zahájit do letní olympiády, která se bude konat v příštím roce.

Vývojáři zatím počítají s tím, že nové dopravní prostředky budou létat s jedním pilotem a přepravovat by měly vždy jen jednoho pasažéra. Do budoucna by ale taxíky mohly létat možná i bezpilotně se dvěma cestujícími naráz.

Pro provoz nové přepravní služby Paříž využije stávající sítě vrtulníkových tras, po kterých se budou letecké taxíky pohybovat. Po městě by mělo být rozmístěných pět speciálních heliportů, které budou určené pouze pro taxislužbu VoloCity. Prvním otevřeným nástupištěm se stalo Cergy-Pontoise, které nyní funguje jako testovací centrum pro celý provoz.

O budoucnosti letecké taxislužby ale rozhodne zájem veřejnosti. „Hlavní je zjistit, jak lidé na tento nový typ služeb budou reagovat. Pro většinu obyvatel Paříže jsou letecké taxíky zatím sci-fi! Potřebují si na to sáhnout, být uvnitř vozidla a my potřebujeme jejich zpětnou vazbu,“ řekl Romain Erny, vedoucí oddělení letectví a mobility v organizaci Choose Paris Region.

V osmi kategoriích nejprestižnějšího ocenění pro české autory a designérky bylo nominovaných 80 tvůrkyň a tvůrců včetně firem. Hlavní ocenění Grand designér 2022 si odnesla už potřetí v řadě autorská dvojice, tentokrát šlo o Terezii Lexovou a Štěpána Smetanu za kolekci sedacího nábytku Hide and Seek pro firmu Polstrin, za kterou získali i cenu ministerstva kultury Designér roku.

„Jako děti jsme si stavěli schovávačky ze sedáků a peřin uprostřed obývacího pokoje a tvořili si tak svůj vlastní malý svět. Ve vlastním hravém světě jsme se ocitli i při navrhování nové kolekce pro Polstrin, kdy jsme jednotlivé polštáře skládali a volně tvarovali k sobě, výsledkem čehož byla kolekce Hide and Seek,“ popisuje duo Lexová a Smetana.

Nejlepší módní design roku představila podle poroty návrhářka Liběna Rochová ve své kolekci Inside 23, v kategorii designových šperků zvítězila tvůrkyně Dick Wolf. Ocenění za nejlepší grafický design získal projekt Čitelná Praha autorů Tomáše Machka a Richarda Jaroše (Side2) za navigační systém pro pěší a veřejnou dopravu pro hlavní město.

Další ceny získali i fotografka Iryna Drahun, ilustrátor Jindřich Janíček, firma Amplla a designérka Alena Konečná. Akademie také ocenila dílo Otakara Diblíka, který významně ovlivnil podobu dopravních prostředků v Československu. Za celoživotní přínos oboru ho uvedla do Síně slávy.

Zhruba 80 % pracovních míst ve Spojených státech by z alespoň 10 % mohla ovlivnit umělá inteligence. U přibližně 19 % pozic by ChatGPT zvládl práci minimálně z poloviny. Vyplývá to z nové studie, na které spolupracovali výzkumníci z OpenAI a University of Pennsylvania.

Podle studie pracovní místa, která jsou lépe finančně ohodnocená, budou potenciálně čelit většímu riziku nahrazení novou technologií. Nejvíce ohroženými by mohli být matematici, daňoví poradci, finanční analytici nebo třeba publicisté a novináři. Naopak menší pravděpodobnost, že je nahradí GPT, mají například grafici, zaměstnanci v marketingu a finanční manažeři.

Výzkumníci také uvádí očekávaný dopad GPT na různá průmyslová odvětví. Umělá inteligence nejvíce ovlivní služby, které zpracovávají data, informační služby, vydavatelství a pojišťovací společnosti. Naopak odvětví, ve kterých se umělá inteligence půjde využít nejméně, je potravinářský průmysl, zemědělství a lesnictví, dodává deník Metro.

V roce 2016, když mu bylo 21 let, koupil za 53 000 liber dům v Goole ve východním Yorkshiru. 10 % z ceny nemovitosti měl naspořených, na zbytek si vzal levnou hypotékou. Do té doby platil nájem necelých 100 liber týdně za studentské bydlení v Leedsu, a to ho přivedlo na myšlenku: „Pokud takto může vydělávat můj pronajímatel, můžu i já.” Nemovitost zrekonstruoval a za rok prodal za 92 500 liber. Zisky investoval do vedlejšího domu a začal budovat takzvaný buy-to-let byznys.

Některým se ale nakupování nemovitostí k dalšímu pronajímání nelíbí. Kritici tvrdí, že influenceři jako je James Coupland, prezentují koupi nemovitosti jako možnost rychlého zbohatnutí. To ale nemusí být vždy pravda, experti tak upozorňují na možná rizika takového podnikání. „Dobří pronajímatelé mají spoustu povinností a zodpovědnosti. Myslím si, že takový byznys model nemusí být jen snadný způsob, jak si vydělat peníze. Je to také riziko,“ říká Dan Wilson Craw, zástupce ředitele společnosti Generation Rent.

Také Chris Norris z National Residential Landlords Association zpochybňuje to, že by vlastnictví mohlo být zdrojem pasivního příjmu. „Pokud to děláte správně, nemůže to být pasivní,“ dodává pro deník The Guardian. National Residential Landlords Association, která má více než 100 000 členů, navíc vidí problém v možném ohrožení reputace pronajímatelů.

Deník The Guardian připomíná kauzu Inside Track, kdy firma používala reklamy a řetězové e-maily k tomu, aby nalákala zákazníky ke koupi nemovitostí typu buy-to-let ve Spojeném království, USA a Španělsku. Tisíce zákazníků své investované peníze po krachu firmy už nikdy neviděly.

Může vás na to upozornit například barva nebo konzistence stolice. Ta se sice může lišit každý den v závislosti na tom, co jíte, platí ale základní pravidlo: barva by měla být kaštanová až středně hnědá. Pomoci může i online aplikace.

Důležitá je také frekvence vyprazdňování. Normální je jít na záchod třikrát týdně i třikrát denně. Důležité je si uvědomit, co je běžné pro vás, říká pro deník The Guardian Julie Thomson z organizace Guts UK!, která se snaží o zdraví střev vzdělávat společnost.

Pro zdraví střev je také dobré zjistit, na jaké jídlo máte intoleranci a alergii. Neexistuje jednoduchá cesta, jak zjistit, na jaké potraviny jste citliví. Například na celiakii je možné se nechat otestovat. Mnohem více lidí ale trpí například intolerancí na lepek.

Profesor Stuart Bloom z University College London Hospitals NHS Foundation Trust proto radí, ať na čas tyto potraviny vyřadíte a na několik dnů jídelníček sestavíte jen z potravin, na kterých jste vyrostli. Pro někoho to může být slepičí vývar, u někoho to může být více rostlinná strava. Po několika dnech postupně začnete znovu zavádět své oblíbené potraviny a pozorujte, jak se po nich cítíte. Díky tomu mnoho lidí lépe porozumí tomu, na jaká jídla mohou mít intoleranci, píše deník The Guardian.

Podle doktora Sarmeda Samiho z University College London Hospitals NHS Foundation Trust už existují minimálně dvě vědecké studie, které potvrzují, že cvičení zvyšuje podíl dobrých bakterií ve střevech, nezávisle na tom, co jíte. Pravidelný pohyb také snižuje riziko vzniku zánětu v těle.