Aktivisté vyčistili žižkovskou kliniku od odpadků, teď policie vyklidila je

03269300.jpeg
03269300.jpeg
Policejní zásah na Jeseniově 60 přišel po deseti dnech ode dne, kdy na žižkovskou kliniku přišla skupina akademiků a aktivistů sdružených pod iniciativou KLINIKA. Jelikož tam podle českých zákonů přebývali neoprávněně, dnes dopoledne zasáhla policie, která si tentokrát dávala načas. Podle slov tiskové mluvčí policie Jany Rösslerové „oslovili pražské policisty zástupci majitele objektu, což je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a požádali o součinnost s vyklizením“. Zdůraznila, že majitelé již jednu výzvu před několika dny podali. Ovšem tvrzení, že squatteři místní policii ulehčovali práci, a ti tak nemuseli vyjíždět na kliniku kvůli narkomanům, přechází. V době zásahu bylo na klinice osm lidí, z nichž tři odvezli policisté na služebnu kvůli přestupku. „Osoby jsou na služebně a policisté s nimi dále pracují,“ dodává Rösslerová. Jedna ze squatterek, která chtěla, aby její jméno zůstalo v anonymitě, popisuje zásah takto: „Nejdřív přišla paní z Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, začala poklidně mluvit v doprovodu jednoho policisty. Postupně se tam rozptýlili policisté jak v civilu s páskami, tak v uniformách, takže obstoupili celý objekt. Řekli nám, že máme 5 minut na opuštění objektu, a myslím, že neuplynulo ani 5 minut, a už přišla výzva ‚jménem zákona opusťte objekt‘. Ti z nás, kteří tam nemohli zůstat, šli ven, mezitím nás legitimovali a dali nám tištěnou výzvu k podání vysvětlení za neoprávněné využívání objektu. Tři lidi odmítli uposlechnout policejní výzvu a ty vyvedli a odvezli na stanici.“ Podle ní zásah probíhal v poklidu a za patnáct minut bylo po všem. Ovšem u vyvádění zbylých tří už nebyla. Zásahu přihlížela početná skupina lidí, kteří přišli KLINIKU podpořit, někteří z nich se z místa přesunuli na veřejné zasedání zastupitelstva Prahy 3.Podívejte se na fotogalerii obsazené KLINIKY a shromáždění na její podporu. Přečtěte si i o vzniku projektu.
Spustit audio
  • Ženeva zakáže od příštího roku jednorázové plasty

    24. duben 2019
    Igelitka – plastový sáček

    Druhé největší švýcarské město chce od ledna zakázat používání jednorázových plastových výrobků. Opatření se má dotknout brček, příborů nebo kelímků a bude platit nejen pro podnikatele, ale také pro akce pořádané na území Ženevy.

    Zákaz se tak dotkne i stánků s jídlem a dalších provozovatelů občerstvení. Jak řekl ženevský radní Guillaume Barazzone deníku Tribune de Genève, za porušení pravidel bude hrozit pokuta, nebo dokonce odebrání oprávnění k podnikání. Ženevský kanton už v březnu oznámil, že zakáže rozdávat v obchodech plastové tašky zdarma, a to částečně kvůli množství odpadu, které se dostává do tamního jezera. Celoplošný zákaz plastů na jedno použití zatím švýcarská vláda zavést neplánuje. Loni uvedla, že by takový krok měli iniciovat sami obchodníci. Evropská unie plánuje zákaz zavést od roku 2021. Opatření výrazně omezující používání plastových výrobků nebo jejich zdanění zavedlo už více než 120 národů po celém světě. Zakázat jednorázové plastové nákupní tašky a pytle se už dříve rozhodlo třeba i radikální hnutí napojené na Al-Káidu Aš-Šabáb, a to na územích, které kontroluje v Somálsku.

  • Sucho ohrožuje i divoká zvířata ve městech – pomozte jim miskou s vodou, vyzývají ochránci přírody

    24. duben 2019
    Veverka - voda

    Extrémní nedostatek deště a postupující sucho ohrožují i divoká zvířata. Upozorňuje na to Český svaz ochránců přírody. Zejména ve městech trpí mnoho zvířecích druhů nedostatkem vody. V těchto dnech vyvádí totiž mláďata a voda jim schází pro běžné fungování. Ochránci proto vyzývají lidi, aby pomohli zajistit další zdroje. Stačí na vhodné místo položit misku s vodou. 

    Svaz doporučuje umístit nádobu na zastíněný trávník uprostřed zástavby všude, kde je přirozený zdroj vody jinak nedostupný. Ideální místo je pod převislými větvemi stromů. V okolí 4–5 metrů by neměl být žádný úkryt pro číhající kočku. Jak píše server Enviweb, důležité je vodu pravidelně obměňovat a misku alespoň jednou za týden pořádně umýt. Vodu využijí vedle ptáků také třeba ježci, veverky nebo někteří brouci. „Asi všichni chceme mít ve svém okolí ježky. Ale pokud nebude mít vodu, kterou by mohl pít, tak mu nezbude nic jiného než zmizet. Vodu využije také spousta druhů hmyzu, ale i opylovači,“ vysvětlil Českému rozhlasu ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. Nový zdroj vody je vhodné umístit i na zahrady. Zvířata mu totiž ráda dají přednost před pro ně nebezpečnými bazény, nevhodně konstruovanými jezírky nebo sudy na dešťovou vodu, ve kterých se mohou utopit. Jak ukazují data na portálu InterSucho, dva nejhorší stupně sucha ze šesti, tedy výjimečné a extrémní, se uplynulou neděli rozšířily už na třetinu území republiky. Ve většině Česka kvůli extrémnímu nedostatku srážek za posledních 5 týdnů nevzcházejí jařiny, ozimy zasychají a neodnožují se, neroste ani tráva či vojtěška. Vyplývá to z desítek hlášení od zemědělců, kteří jsou zároveň reportéry vědeckého projektu InterSucho. Hlavní vegetační sezona je přitom teprve na začátku. Dopadu sucha na divoce žijící zvířata si všímají právě i ochránci zvířat. Ti v tomto roce například na tradičních tahových místech pozorovali extrémně málo žab, zejména dříve běžných ropuch obecných. V mnoha potocích se už v loňském roce nepodařilo přežít mláďatům mloků, protože potoky vyschly.

    Přečtěte si taky Manuál pro záchranu hmyzu. Každý z nás může udělat něco pro to, aby louky cvrkaly a les bzučel.

  • Metro v New Yorku obývají modré příšery. Spí vedle pasažérů, koukají z okna a dělají naschvály

    23. duben 2019
    Metro v New Yorku obývají modré příšery

    V New Yorku jezdí metrem zvědaví pasažéři, jsou modří, obvykle chlupatí a často mají zakulacené rohy a velké oči. Řeč je o modrých příšerách zakreslených do reálných fotek z metra, které začal kreslit umělec vystupující pod přezdívkou Subway Doodle před 8 lety.

    „Každý v metru něco dělá, já dělám tohle,“ popisuje pro deník Guardian Subway Doodle, který se snažil zabavit během svých cest mezi Brooklynem a Manhattanem. „Když byly moje děti malé, neměl jsem příliš času kreslit. Tohle mi pomohlo znovu objevit mou uměleckou stránku. Příšery jsem kreslil od dětství,“ říká Doodle. Zatímco většina monster působí docela neškodně, když se koukají z okna nebo spí vedle ostatních klimbajících cestujících, některá dělají nejrůznější naschvály. V jedné kresbě se příšera například naklání s nafouknutou papírovou taškou nad spící paní. Ve tváři je vidět, co má za lubem, a její napřažená ruka už jasně napovídá, že chce ránou do tašky paní probudit. Doodle scénu nejprve vyfotí na mobil a pak do fotky kreslí v aplikaci Procreate. Výsledné kresby pak nahraje na Instagram, kde ho sleduje přes 160 tisíc lidí. Jak ale říká pro magazín Esquire, předtím jenom potřeboval místo, kde by archivoval svou práci. „Instagram vypadal jako perfektní médium, kde bych publikoval a uspořádal si své kresby,“ vysvětluje. Monstra ale nezůstanou pouze na Instagramu, v plánu jsou dva muraly. Jeden na Manhattanu a druhý v Brooklynu.

  • Celý svět by mohl do roku 2050 přejít na obnovitelnou energii. Nejvíce se uplatní solární elektřina

    23. duben 2019
    Větrné elektrárny

    Svět by mohl do roku 2050 kompletně přejít na obnovitelné zdroje elektřiny. Podrobný návod, jak toho docílit, zveřejnila ve své studii finská Lappeenrantská technická univerzita (LUT) spolu s německou neziskovou organizací Energy Watch Group. Přechod na obnovitelné zdroje může zmírnit několik hrozeb pro lidstvo, jako jsou skleníkové plyny a překročení zlomových bodů, které povedou k nevratným změnám klimatu.

    Radikální změna si podle studie publikované ve vědeckém časopise Nature Communications během následujících 35 let vyžádá postupné kroky, které povedou k celosvětově udržitelné a dostupné elektrické energii. Vědci tvrdí, že bezemisní elektrárny lze vybudovat ve všech regionech světa, a to navíc tak, že investice budou dávat smysl i z ekonomického hlediska. Jak píše server Good News Network, nyní tvoří obnovitelné zdroje třetinu celosvětové výroby elektřiny, do roku 2050 by podle vědců mohly solární elektrárny vyrábět 69 % elektřiny, větrné elektrárny 18 %, bioenergie (například biomasa) 6 % a vodní elektrárny 3 %. Vše by mělo postupně směřovat k tomu, aby se podařilo naplnit závěry Pařížské dohody, která má zabránit tomu, aby průměrná celosvětová teplota vzrostla o více než 1,5 stupně Celsia. „Existující technologie obnovitelné energie, včetně jejího skladování, jsou schopny zajistit dodávky elektřiny jakoukoli hodinu kdykoli v roce,“ říkají výzkumníci a dodávají, že obnovitelná elektřina je mnohem efektivnější a hospodárnější než současný systém, který je založen hlavně na fosilních palivech a jaderné energii. „Energetická proměna není otázkou technické proveditelnosti nebo ekonomické životaschopnosti, je to otázkou politické vůle,“ uzavírají vědci.

  • Nikdy nezveřejněné Kafkovy práce získala knihovna v Izraeli, možná je mezi nimi i konec Procesu

    19. duben 2019
    Franz Kafka

    Po deseti letech soudních sporů by již brzy mohla být zveřejněna sbírka dlouho skrytých prací Franze Kafky. Okresní soud v Curychu minulý týden potvrdil verdikt izraelského soudu, který rozhodl, že několik bezpečnostních schránek ve Švýcarsku může být otevřeno a jejich obsah odeslán do izraelské národní knihovny. Odborníci spekulují, že ukrytá sbírka může obsahovat závěry některých důležitých Kafkových děl, která po jeho smrti vyšla v nedokončené podobě.

    Kafka své spisy v roce 1924 krátce před smrtí odkázal svému dlouholetému příteli Maxu Brodovi. Požádal ho, aby je zničil, Brod ale jeho přání ignoroval a většinu jeho díla vydal. V pozůstalosti byly například i slavné romány Proces a Amerika, které z Kafky posmrtně udělaly jednoho z nejslavnějších spisovatelů 20. století. Nezveřejnil ale vše. Před svou smrtí v roce 1968 pověřil svou osobní sekretářku Esther Hoffe, aby předala rukopisy akademickým institucím. Hoffe si ale dokumenty nechala a některé z nich prodala. Původní rukopis románu Proces tak byl například v Londýně vydražen za 1 milion liber a převezen do německého archivu literatury v Marbachu. Když Hoffe v roce 2008 ve svých 101 letech zemřela, přenechala sbírku svým dvěma dcerám, které krátce nato také zemřely. Jejich rodiny se o své dědictví od té doby soudně přely. Podle jejich obhájce díla legitimně zdědily a jejich zabavení označil jako „hanebné“. Izraelská národní knihovna naopak tvrdí, že Kafkovy dokumenty jsou kulturními statky patřícími židovskému lidu. Rozsudek švýcarského soudu proto vítá. 

     

  • Dobře tak, že je smrt na světě? Vědci oživili mozky prasat několik hodin po porážce

    18. duben 2019
    prase - prasnice

    Týmu z lékařské fakulty na univerzitě v Yale se podařilo oživit buňky v mozcích prasat, která byla již několik hodin mrtvá.

    Neznamená to ovšem, že by mozky začaly znovu fungovat jako celek nebo by se zvířatům vrátilo vědomí. K oživení mozků použili vědci přístroj zvaný BrainEx, který funguje podobně jako dialýza. Mozky byly vyživovány speciální tekutinou, po několika hodinách se některá mozková spojení začala znovu obnovovat a některé buňky fungovatVědci doufají, že jejich studie vydaná nyní v časopise Nature pomůže také při výzkumu nejrůznějších nemocí a poškození lidského mozku. „Jsme z toho nadšeni, protože by nám to mohlo pomoct lépe porozumět tomu, jak léčit lidi, kteří utrpěli srdeční zástavu a zastavil se jim přívod krve do mozku,“ vysvětluje Khara Ramos z U.S. National Institute of Neurological Disorders and Stroke. Výzkum ale doprovází i etické a filozofické otázky, zda a jak změní podobné pokusy naše chápání smrti.

  • Tropické lesy jsou káceny i kvůli poptávce z Evropy, varují vědci

    18. duben 2019
    00750862.jpeg

    Vědci odhadují, že až 39 % produkce uhlíkových emisí, která kvůli odlesňování vznikne, souvisí s poptávkou z Evropské unie.

    „Dá se říct, že Evropská unie dováží každý rok velkou část dřeva z odlesněné plochy,“ řekl Martin Persson, vedoucí výzkumu z Technologické univerzity Chalmers ve Švédsku. Studie ukázala, že kvůli odlesňování vzniklo mezi lety 2010 a 2014 asi 2,6 miliard tun oxidu uhličitého. Evropská unie podle Perssona musí problém s odlesňováním řešit, pokud chce dosáhnout dříve deklarovaných klimatických cílů. Většina uvolněné země byla použita na pěstování úrody a pastvu – především chov skotu a pěstování olejnatých semen. Některé státy EU se pokouší proti importu spojenému s odlesňováním bojovat. Plán na boj proti takovým produktům spustila například Francie. Varování v této souvislosti vydali i investoři některých společností. Persson a jeho tým ale nevěří, že se jim tak podaří přinutit firmy s kácením pralesů skončit. Součástí problémů je podle nich také nedostatečná regulace, která by zemím bránila dovážet produkty, kvůli kterým k odlesňování dochází. Persson se také domnívá, že státy by měly zajišťovat větší podporu pro místní farmáře, kteří dbají na udržitelnost.

  • V Madridu budou trestat žáky, kteří nenahlásí šikanu

    18. duben 2019
    šikana, škola, spolužáci, smutek

    Vzdělávací instituce v Madridu chtějí skoncovat se šikanou ve školních třídách. Od příštího školního roku tak bude každý žák nebo učitel, který šikanu neoznámí, posuzován jako spoluviník. Trestem pro žáky může být zákaz vstupu na hřiště nebo až šestidenní vyloučení.

    Vyhláška se bude vztahovat na všechny střední a základní školy v Madridském autonomním společenství bez ohledu na to, zda jsou veřejné nebo soukromé. Několik sdružení ale vyjádřilo pochybnosti o konečném výsledku opatření. Lucía Martínez Martín, vedoucí madridské kanceláře Save The Children, se například domnívá, že opatření nebude účinné, protože děti podle ní nerozeznají například psychickou šikanu. Podle ní tento pojem chápou jen ve vztahu k fyzickému násilí. Opatření také stanovuje tresty pro samotné násilníky, kteří by se vzhledem k závažnosti šikany museli účastnit integračních kurzů, byli by vyloučeni z konkrétních školních aktivit a předmětů, přemístěni do jiné třídy nebo dočasně či trvale vyloučeni. Vyhláška je reakcí na nárůst nahlášených případů šikany na madridských školách.

  • Dánská neziskovka zná recept na osamělost. Mladým lidem nabízí večery, kde si mohou najít kamarády

    18. duben 2019
    Přátelé - radost - kamarádi - kamarádství - mileniálové

    Jeden z deseti mladých Dánů trpí osamělostí, a to navzdory tomu, že Dánsko boduje v žebříčcích nejšťastnějších zemí světa. Právě těm, kdo se cítí sami, nabízí své služby nezisková organizace Ventilen. V rámci ní se dvakrát týdně schází mladí Dánové od 15 do 25 let s dobrovolníky Ventilenu a společně hrají hry, vaří nebo chodí do kina. Díky tomu se mohou s někým skamarádit a společně čelit problémům spojeným s osamělostí, jako je třeba deprese.

    Do Ventilenu, který v dánštině odkazuje na slovo „kamarád“, chodí i dvacetiletá Toad. Je autistka a jako dítě neměla žádné přátele. Když se přestěhovala z venkova do Kodaně, příliš se toho nezměnilo. „Říká se, že je to životní fáze, ale z fáze se stane život,“ popisuje svou situaci Toad pro webový magazín Quartz a dodává, že místo toho, aby brala prášky, se snaží bojovat s depresí tím, že nebude tak osamělá. Pomoc vyhledal také Christian, kterému je dvacet tři. Podle svých slov se necítil dobře na střední škole, a ačkoli měl dva kamarády, s nimiž často mluvil, málokdy se s nimi viděl naživo. Zkusil i léky proti úzkosti, pak mu ale jeho teta doporučila Ventilen. „Pomohl mi otevřít se,“ říká Christian. Organizace má podle svého webu 20 poboček po celém Dánsku, které v předloňském roce navštívilo téměř sedm set lidí, mírně převažovali muži. Podle organizace se 70 procent účastníků cítilo méně osaměle a téměř třem čtvrtinám narostlo sebevědomí. Neziskovka také spolupracuje s více než čtyřicítkou středních škol, na nichž učí pedagogy, aby zvládli pomáhat osamělým studentům.

    Podívejte se také na „Samota tě nutí cítit se jako bílá vrána. Vyřešit ji musíš taky sám,“ shodují se osamělí.