Aktivistka Greta Thunberg a studentské hnutí Fridays for Future získaly cenu Amnesty International

7. červen 2019

Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg a studenti, které inspirovala k manifestacím za boj proti změnám klimatu, dostali cenu od mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International. Stali se tak nositeli titulu velvyslanec svědomí, který už dříve získal například bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela.

„Je obrovská pocta dostat pro hnutí Fridays for Future takové ocenění. Není to moje cena, je všech. Nezískali bychom ji, kdyby lidé každý pátek kvůli klimatické krizi nestávkovali. Je skvělé dostat takové uznání. Jednat podle svého svědomí znamená, že každý má morální povinnost dělat vše proto, aby zlepšil svět. Tohle nejsou jen nějaké děti, které jsou naštvané na politiky, tohle je existenciální krize,“ říká Greta Thunberg. Globální studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), k jehož vzniku dala podnět právě švédská dívka, se rozšířilo do celého světa. Mladí aktivisté protestují proti změnám klimatu od Ugandy po Austrálii, Brazílii a Česko. „Připomínají nám, že jsme mocnější, než si myslíme, a že my všichni máme hrát roli při ochraně lidských práv, když jde o klimatickou katastrofu,“ cituje agentura Reuters generálního tajemníka Amnesty International Kumiho Naidoa.

V uplynulých letech organizace Amnesty International ocenila také hudební skupinu U2 nebo pákistánskou bojovnici za lidská práva Malalu Yousafzai. Prvním držitelem ceny se v roce 2003 stal bývalý československý a český prezident Václav Havel.

autor: ah
Spustit audio
  • Gus Van Sant: Je zvláštní sledovat film na stejné obrazovce, na které nakupujeme

    27. listopad 2020
    Gus Van Sant

    Gus Van Sant je jedním z výrazných režisérů hollywoodského undergroundu. Jeho posledním dílem je ale netradiční minisérie pro luxusní oděvní značku Gucci. Jak vnímá odklon kinematografie směrem k seriálové tvorbě a Netflixu, řekl v rozhovoru pro web Guardian.

    Seriálovou tvorbu, která se v posledních letech stává ve světě filmu dominantní a již dávno není formátem pouze pro mýdlové opery, nevnímá Van Sant jako něco nového. „Tahle struktura tam vždy byla, když se na to soustředíte. Myšlenka příběhu na pokračování existuje už od doby, kdy byl Oliver Twist po částech vydáván v novinách. James Bond byl epizodický. Hvězdné války byly epizodické,“ komentuje situaci Van Sant. „Nejsem z toho zarmoucený.“

    Neznepokojuje ho ani krize kin, které průmysl čelí kvůli koronavirové pandemii. „Velké plátno a lidé navštěvující kina – stala se z toho romantická představa, ale takhle to nezačalo.“ Pokud by prý již v minulosti existovala technologie, která by umožňovala vznik miniaturních filmových strojů, celá historie kinematografie by byla jiná, domnívá se.

    „Velké obrazovky byly nutností filmového průmyslu. Jednalo se o distribuční model, jehož cílem bylo ukázat film co nejvíce divákům najednou. A teď je tu nový způsob,“ říká o současné konzumaci filmů prostřednictvím mobilních telefonů a počítačů. Přiznává ale, že je něco zvláštního na tom sledovat film na stejné obrazovce, na které nakupujeme.

    Gus Van Sant se ve svým snímcích často věnuje tematice gayů a nepřizpůsobivých mladých. Mezi jeho nejznámější snímky patří třeba drama Slon nebo film Mé soukromé Idaho. Jeho posledním filmem je komedie z roku 2018 Neboj, daleko neuteče inspirovaná životem ochrnutého karikaturisty Johna Callahana. 

  • Kozí roadtrip: Pár s kozou procestoval v karavanu Spojené státy, urazili skoro 100 tisíc kilometrů

    27. listopad 2020
    Koza Frankie na cestách

    Cate Battles se v roce 2016 společně se svým manželem vystěhovala z města a od té doby cestují s barevným karavanem po Spojených státech. Celou dobu jim dělá společnost i jejich koza Frankie. Společně už po amerických silnicích najezdili desítky tisíc kilometrů.

    „Je to skvělá společnice na cestách,“ říká Cate, čtyřiatřicetiletá umělkyně z Oregonu. „Navštívila s námi spoustu míst – jezera, pláže, hory a jeskyně. Společně jsme projeli desítky států a národních parků.“

    Šestiletá nigerijská trpasličí koza s párem procestovala zemi od východního po západní pobřeží a byli společně ve více než 20 státech. Frankie miluje cestování a dobrodružství. Najde radost všude, kam dojedeme. V pouštích leze po skalách a na plážích olizuje sůl z kamenů,“ popisuje Cate.

    Jelikož obytný přívěs umožňuje páru vyhýbat se lidem, pandemie jejich toulky nenarušila a ve své cestě plánují pokračovat i nadále.

  • Skotové si uzákonili, že dámské tampony a vložky budou zdarma. Jsou první na světě

    27. listopad 2020
    Menstruační pomůcky

    Jako první země na světě Skotsko jednohlasně rozhodlo, že dámské menstruační pomůcky budou zadarmo k dostání pro každého, kdo je bude potřebovat. Jedním z impulzů k tomu bylo, že mnohým ženám při vysokých výdajích na hygienické potřeby nezbývaly peníze.

    Předsedkyně Skotské národní strany Nicola Sturgeon zmínila na svém Twitteru, že je pyšná, že může být součástí tohoto průlomového momentu. Zákon navazuje na předchozí vyhlášku, kdy byl garantován volný přístup k tamponům či vložkám ve školách, univerzitách i veřejných budovách v celém Skotsku. Také v tomto stylu poskytování hygienických pomůcek byla země první na světě. Následně byla vyhláška přenesena do Anglie i Walesu. V rámci nově schváleného zákona je nyní v plánu vytvořit celostátní iniciativu, která zajistí distribuci těchto pomůcek zdarma pro všechny, kdo je bude potřebovat, uvádí deník The New York Times.

    Tajemnice kabinetu pro komunity a místní rozvoj Aileen Campbell řekla: „Všichni zde souhlasí s tím, že by nikdo z naší společnosti neměl trpět nedůstojností a absencí možnosti uspokojit své základní potřeby.“ Pandemie situaci údajně výrazně zhoršila a zároveň urychlila prosazení zákonu. Podle studie, vypracované charitou Plan International U.K., téměř třetina žen ve věku od 14 do 21 let měla problém sehnat menstruační pomůcky v době prvního lockdownu. Školy a veřejné budovy, které tuto hygienu volně poskytují už přes rok, byly zavřené. Mnohým ženám tak vložky a tampony chyběly. Tvůrkyně zákona Monica Lennon prohlásila: „Je to důležitější než kdy jindy, protože menstruace se kvůli pandemii nezastaví.“

  • Děti v indické vesnici platí školné plastovými odpadky. Z těch se vyrábí recyklované cihly

    26. listopad 2020
    Indické děti

    Vzdělání v indické vesnici Pamohi nebylo dřív žádnou samozřejmostí a mnohé děti místo chození do školy musely pracovat v místním kamenolomu za 3 dolary na den. Rodiče na studia posílali své potomky jen minimálně. To se ale postupně mění díky učiteli, který vyzval děti, aby mu platily za vyučování plastovými odpadky. Chce tak zabránit pálení plastu, které je extrémně neekologické a zdraví nebezpečné.

    Jak řekl britskému deníku The Guardian: „Když jsme rodiče požádali, aby jejich děti nosily odpad z domova do školy, téměř nikdo to nedělal. Pokračovali v pálení plastů doma. Rozhodli jsme se začít účtovat poplatky, které mohou být placeny buď hotově, nebo plastovým odpadem, což okamžitě zabralo,“ tvrdí Mazin Mukhtar, zakladatel místní školy. Podařilo se mu tak přimět děti stát se bojovníky za ekologii.

    Impulzem pro zavedení takového poplatku bylo zhoršené ovzduší a zdraví dětí, způsobené právě intenzivním pálením plastu v okolí. Z původních 20 studentů je nyní ve škole Mukhtara 110 dětí ve věku od 4 do 15 let. Mnoho dalších jich je na čekací listině. Po zaznamenání takového úspěchu se škola rozhodla poskytovat také odborné vzdělávání – studenti se naučí instalovat solární panely nebo navštěvují truhlářské dílny. Díky zodpovědnosti místních studentů, kterou je Mazin Mukhtar učí přijímat, shromáždí škola více než 10 000 kusů plastu každý měsíc. Ty následně recyklují a vytváří z nich ekologické cihly pro stavbu. Pocit zadostiučinění a motivace přichází, když všichni zúčastnění vidí, že výskyt toxického kouře z hořících plastů v okolí je výrazně nižší.

  • Jedno procento farem ovládá 70 procent zemědělské půdy na celém světě. Ohroženo je klima i příroda

    26. listopad 2020
    zemědělství

    Podle zprávy, která se zabývá dopady nerovnoměrným rozdělením půdy na klima a přírodu, se situace od 80. let výrazně zhoršila. Vlastnictví půdy je stále koncentrovanější, což znamená menší podíl pečlivě spravovaných drobných podniků a také větší podíl škodlivých látek používaných přímo na farmách.

    Nejhorší situace panuje podle zprávy v Jižní Americe. Tato nerovnoměrnost způsobuje mimo jiné i migraci a konflikty, píše britský deník Guardian. Rozsáhlou studii vypracovala společnost International Land Coalition za pomoci svých partnerů, kterými jsou například Oxfam nebo Word Inequality Lab.

    Hlavní technický specialista společnosti Ward Anseeuw tvrdí, že situace nastala kvůli krátkodobým finančním nástrojům, které dnes utváří i globální životní prostředí. „V minulosti se tyto nástroje dotýkaly pouze trhů. Dnes je situace zcela jiná a dotýkají se všech aspektů našeho života včetně ekologie,“ říká Anseeuw.

    Nejvíce lidí bez půdy je v Latinské Americe, kde nejchudších 50 % obyvatel vlastní pouhé 1 % půdy. Naopak nejlépe je na tom Čína a Vietnam. V Asii a Africe se nachází největší množství rodinných farem.

    Celosvětově je coby rodinná farma vedeno 80 % až 90 % všech existujících zemědělských podniků, velikostí se však nemohou ani zdaleka porovnávat s komerčním zemědělstvím a jeho produkcí. Největší propast mezi rodinným a komerčním zemědělstvím je dlouhodobě v Evropě a USA.

  • Vinyla podpoří mladé hudební kritiky. Chystá cenu Jany „Apačky“ Grygarové za publicistiku

    25. listopad 2020
    02641142.jpeg

    Organizátoři hudebních cen Vinyla chtějí v příštím ročníku ocenit nejen hudebníky, ale také hudební publicisty. Posloužit k tomu má Cena Jany „Apačky“ Grygarové, pojmenovaná po významné publicistce, která působila v magazínech Freemusic nebo Full Moon a zásadně se podílela na exportování tuzemských umělců za hranice Česka.

    „Ocenění vnímáme především jako reflexi celého oboru hudební publicistiky, která tu není od toho, aby nám radila, co se nám má, či nemá líbit. Jsme přesvědčení, že je vhodné jednou za rok ukázat na texty, které se nějakým způsobem vymykají a pomáhají nám skrze hudbu chápat, co se děje s námi nebo se společností,“ říká k nové kategorii cen organizátor Pavel Uretšlégr.

    Cena Jany „Apačky“ Grygarové si klade za cíl motivovat hlavně mladé publicisty, věkový limit pro oceněné je 27 let. Na rozdíl od dosavadních kategorií, kde výběr bez přihlašování umělců provádí odborná porota, musí sami autoři nebo jejich redakce díla aspirující na ocenění pro mladé hudební novináře/ky přihlásit na e-mail: tomas@vinyla.cz, a to nejpozději do 31. prosince 2020. Vítězný/á autor/ka bude vyhlášen/a během slavnostního večera cen Vinyla dne 24. února 2021.

  • V Nottinghamu o víkendu zmizela část Banksyho díla

    25. listopad 2020
    V Nottinghamu o víkendu zmizela část Banksyho díla

    Když v říjnu streetartový umělec Banksy potvrdil autorství graffiti na jedné z nottinghamských zdí, lidé před ní ve městě stáli fronty. Dívka s pneumatikou kolem pasu a před ní nepojízdné kolo. Ani ne měsíc poté ale jedna z částí tohoto díla zmizela.

    Jako první si toho podle The Guardianu všimla učitelka z místní základní školy Tracy Sansom, která se na Banksyho instalaci šla v neděli ráno podívat. „Když jsem přišla, hned jsem si řekla: Pane bože, to kolo je pryč.“ Organizace The Nottingham Project na svém twitterovém účtu později uvedla, že kolo je v pořádku a v bezpečí a bylo odstraněno po domluvě s majitelem budovy.

    U graffiti ale už stojí náhrada. Dovezl ji tam jeden z místních obyvatel Kyle Myatt. Kolo koupil za dvacet liber. „Udělal jsem to, aby byli lidi veselejší. I když to kolo nikdo neukradl, jsem stejně rád, že jsem tam dal náhradní a pořád to vypadá jako původní Banksyho dílo,“ řekl Myatt stanici BBC.

  • I v Ugandě mají ženy příznivější podmínky pro podnikání než u nás

    24. listopad 2020
    starší žena - podnikatelka

    Průzkum společnosti MasterCard  byl proveden v 58 zemích světa, které zahrnují 80 % veškeré ženské pracovní síly. Na první místo žebříčku nejlepších zemí se vůbec poprvé dostal Izrael.

    Je to mimo jiné díky tomu, že ženy v Izraeli mohou k nastartování svého podnikání získat od státu granty a jiné finanční podpory. Podle dat GEM jsou ženy v Izraeli v průměru o 2,3 % více než muži vedeny k tomu, aby využívaly podnikatelských příležitostí, které zvýší jejich nezávislost a ekonomickou soběstačnost. Izrael se v žebříčku posunul na špičku ze čtvrtého místa, které obsadil minulý rok. Na druhém místě jsou Spojené státy, za nimi následuje Švýcarsko. Velký posun zaznamenaly země, jako je Polsko či Švédsko, které se obě dostaly do první desítky. Například Švédsko skočilo ve srovnání s minulým rokem o 17 míst, a to na osmé místo žebříčku.

    Pro Českou republiku nevyznívá průzkum zrovna nejpříznivěji. Z 58 zemí světa se Česko nachází na 45. místě mezi Nigérií a Ugandou. Znamená to, že podmínky pro podnikání žen jsou v Česku v průměru horší než v Ghaně či v Rumunsku. Česko si dokonce ve srovnání s minulým rokem pohoršilo o dvě příčky. 

    MasterCard provádí každý rok průzkum, kterým chce zjistit, jak přívětivé jsou pro ženy podmínky k podnikání ve vybraných zemích světa. Situaci hodnotí na základě několika ukazatelů. Například sleduje, jak snadný či obtížný mají ženy přístup k finančním prostředkům nebo k vysokoškolskému vzdělávání.

  • Výjimečný rok 2020 podle oxfordského slovníku necharakterizuje jen jedno slovo

    24. listopad 2020
    Mladý pár na nádraží v Pardubicích

    Vydavatelé oxfordských slovníků letos poprvé nevybrali jen jedno slovo roku, ale zmiňují hned celý seznam – koronavirus, lockdown nebo pandemie. Jazykovědci analyzovali více než 11 miliard slov v letos uveřejněných zprávách a dalších informačních zdrojích.

    Jak píše britský The Guardian, letošek je podle lingvistů výjimečný hlavně tím, že se některé do té doby čistě vědecké pojmy dostaly mezi běžné uživatele. Většina lidí si například v uplynulých měsících osvojila pojem „číslo R“, které odkazuje na rychlost šíření nákazy. Do frekvence užívání slov se ale promítly i události nesouvisející s koronavirovou pandemií. Prudce rostlo například používání spojení „black lives matter“ nebo fráze „konspirační teorie“. V roce 2019 se slovem roku podle oxfordských slovníkářů stalo spojení „stav klimatické nouze“.