Jsem ročník:
1981
Na Radiu Wave zastávám práci?
Ten, který práská kníry a cvaká Čelistmi.
Předtím jsem stihnul?
Redaktorování v Literárních novinách a časopisu Týden. Spoluzaložení a práci v čtrnáctideníku A2, psaní pro Respekt, magazín His Voice nebo revue Labyrint. Studia na katedře Filmové vědy FF UK. Vedle Radia Wave žiju a rodím děti i pro festivaly Stimul, Be2Can a pro časopis Cinepur.
Nejraději poslouchám?
Zaklínajícího Screamin' Jay Hawkinse. Zaklínajícího svého syna Šimona. Boards of Canada a Paavoharju. Knife a Spoon. Vladimíra Menšíka a jeho alter ego Karla Veselého. Abrazivní samomluvu Dana Nekonečného. Rodinku!
Za nejlepší koncerty posledních let považuji?
Opulentní hip-popovou operu Kanye Westa pod širým nebem v polském Krakově a koncert novodobé šamanky Fever Ray v původně sakrálních prostorách klubu Babel ve švédském Malmö. Letos (2015) mě omráčil sonický nálet klasiků Autechre a nezařaditelná performance venezuelského vizionáře Arcy na rakouském Donaufestu.
Mé nejoblíbenější filmy jsou?
Jarmuschův Mrtvý muž a Ghost Dog - Cesta samuraje. Werckmeisterovy harmonie Bély Tarra. Odvrácená strana Měsíce Roberta Lepage. Zločiny a poklesky Woodyho Allena. Post tenebras lux Carlose Reygadase. Bílé dlaně Szabolcse Hajdu. Syn bratrů Dardenneových. Kód neznámý Michaela Hanekeho. Cokoli od taiwanského krále tzv. slow cinema Tsai Ming-lianga. Letos zatím vede Saulův syn László Nemese.
Jestli čtu, tak většinou
László Krasznahorkaie a Juliana Barnese. Karla Hynka, Jana Kohouta a Vratislava Effenbergera. Daniila Charmse. Knihy ze Severu (Kari Hotakainen, Rosa Liksom, Erlend Loe, Peter Hoeg, Jon Fosse, Sjón). Jidiše kop. Občas takhle po ránu, čtu si súry z Koránu.
Když mám volný čas, tak ho trávím?
Sběrem plodnic a vybíráním pláství. Rád sem tam posnídám znělec.
K jídlu a pití si nejraději dopřávám?
Tatarák a jeho vepřového berlínského bratra Hackepetera. Dršťkovou. Bramborák. Všechno s vyšším obsahem selenu. Pivo z Chýně.
Co bych chtěl sdělit světu?
Člověk, hluchý vůči tichu, rozezná už jen zvuky autonehod.
Všechny články
-
Čelisti: Slunce, seno, mutace
Pravidelná čtvrteční féerie se tentokrát odpíchla od plavby po řece Mekong, kterou hodlá intelektuálně sjíždět thajský velikán Apichatpong Weerasethakul. Vedle dalš...
-
The Antlers za zenitem, nebo v rozpuku?
Newyorští vyznavači spektakulárních emocí The Antlers učinili při zrodu svého nového alba několik moudrých rozhodnutí: nesnažili se v naléhavosti a narativních ambi...
-
Psycho Film 2011: konec velkého ticha
Lehce výhružně nazvaný festival Psycho Film je pozoruhodnou akcí, zaměřenou na filmy s psychiatrickou, psychologickou a sexuologickou tematikou. A letos už počtvrté...
-
Čelisti: Narcistický dýchánek na konci světa
Jak shrnul již známý majitel rudého kanapíčka: smutek je reakcí na ztrátu milované bytosti a příčina je tedy známá, zatímco u melancholie, přestože může vést až k s...
-
Intimní apokalypsa filmu Melancholia
„Snažím se doufat, že ve vší té šlehačce se skrývá úlomek kosti, o který si někdo nakonec odštípne kus zubu", říká na adresu svého nového filmu sám Lars von Trier -...
-
Fringe Festival Praha 2011
Fringe Festival Praha - jakési vnouče slavného Edinburgh Fringe - letos slaví deset let své existence. Od roku 2001 tenhle divadelní festival uvítal v srdci města v...
-
Amon Tobin: Taktilní hudba z kosmu
Jediná hvězda kdysi stylotvorného labelu Ninja Tune, která nevybledla tváří v tvář současným nezávislým trendům. I tak by se dal charakterizovat hudební kolážista, ...
-
Son Lux: 28 dní poté
Známe to všichni: ty nejsilnější věci se často rodí pod tlakem. Teprve pod tíhou omezení nebo časové tísně ze sebe občas vymáčkneme to nejlepší. Tuto praxí podepřen...
-
-
Westernové album Rome: stojí za hrst dolarů?
Dlouhých pět let trvalo Brianu Burtonovi (aka Danger Mouse) a kníratému italskému skladateli Danielu Luppimu, než dotáhli do konce svůj romantický sen: album, které...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 134
- 135
- 136
- 137
- 138
- …
- následující ›
- poslední »