Čelisti: Narcistický dýchánek na konci světa

27. květen 2011

Jak shrnul již známý majitel rudého kanapíčka: smutek je reakcí na ztrátu milované bytosti a příčina je tedy známá, zatímco u melancholie, přestože může vést až k sebevraždě, zjevný předmět chybí. Čelistem nechybí ani zjevný předmět, ani smutek, ani melancholie.

A v novém díle především nechyběl morbidní entuziasmus pro nové dílo enfant terrible evropské kinematografie Larse von Triera, který natočil další z řady filmů, za které se stydí, a které část publika uvrhávají do bezedných depresí. Jeho Melancholia - jakožto i procházka minulostí dánského pěstitele depresí a fobií - zanechala v našich duševních drahách hlubokou brázdu. Podobně jako Jack Sparrow i Lars von Trier miluje především sebe a proto milujeme i my jeho.

Na trochu té sebelásky došlo také v novinkovém bloku, v němž jsme se podívali na to, co má Terrence v malíku, co nám navaří talentovaný filmař Cary Fukunaga, kdo všechno chce adoptovat Wolverina, co bychom v roce 1995 viděli na svém facebookovém profilu z roku 2011, co dělá vynálezce kostky Vincenzo Natali… Otravných 11 minut egoismu jako pocta našemu velkého učiteli z Království.

Země je však kulatá a za Sluncem číhá zkáza, takže dělat nějaké novinky ztrácí smysl. Místo příštích Čelistí vyrážíme do ulic s bičem a Biblí. Naše místo přebírá Profesor X a jeho kamarád Magneťák. X-Čelisti, evoluce v mezích zákona.

autoři: Aleš Stuchlý , Vít Schmarc , Daniel Řehák
Spustit audio