Americký park pokryly šály, čepice a rukavice, aby byli přes zimu všichni v teple

4. listopad 2016

Stovky zimních doplňků rozprostřeli dobrovolníci v jednom z parků v americkém Manchesteru. Lidé z kostela v blízkém městě se rozhodli pomoci potřebným jinak než finančně. Napadlo je, že v tuhle část roku by se chudým mohlo hodit právě oblečení. Dobrovolníci upletli a uháčkovali víc než 400 kusů. Místo do klasických second handů, kam podle nich potřební třeba ani zajít nemusí, raději umístili doplňky do parku. Hlavně šály pak obmotali okolo stromů v parku nebo je uvázali na lavičky. Aby si kolemjdoucí nemysleli, že jsou tam jen tak zapomenuté, měly na sobě kartičku s upozorněním. „Nejsem tady zapomenutý a nikdo nezapomněl ani na Tebe! Pokud Ti je zima, vezmi si, prosím, tuhle šálu, abys byl v teple.“

autor: ah
Spustit audio
  • Chystá se pokračování filmu Dvojčata s Arnoldem Schwarzeneggerem a Dannym DeVito v hlavních rolích

    16. září 2021
    Arnold Schwarzenegger a Danny DeVito jako filmová dvojčata
    Úspěšná filmová komedie se dočká volného pokračování po třiatřiceti letech. Představitelé hlavních rolí Arnold Schwarzenegger a Danny DeVito se vrátí, v novém snímku ale nebudou sami. Opět si zahrají po všech stránkách velmi odlišné bratry Vincenta a Julia, přibude ovšem další sourozenec – dlouhé roky ztracený bratr v podání Tracyho Morgana. Připravovaný snímek se proto neobjeví pod názvem Dvojčata a pořadovým číslem dvě, ale bude se jmenovat Trojčata. 

    Novinka vzniká pod taktovkou režiséra Ivana Reitmana, stejně jako dnes už klasická komedie z roku 1988. A jak se tato idea zrodila? „Dvojčata byla velmi úspěšná, několik let poté se Arnold setkal s Eddiem Murphym a on přišel s tímto nápadem,“ řekl Reitman magazínu Deadline. „Měl bych být trojčetem, vidím to jako hodně vtipnou komedii,“ zaznělo prý tehdy.

    Jak píše server NME, všechno se připravovalo pro natáčení právě s Eddiem, ale poté co měla obrovský úspěch jeho Cesta do Ameriky 2, začal být extrémně vytížený. „S Tracym Morganem jsme dlouhé roky přátelé a podle mě je to jeden z nejvtipnějších mužů na světě. Cítil jsem, že právě on by mohl ztvárnit fantastické trojče, a tak jsme přepsali scénář jemu na tělo. Teď se snažíme sehnat peníze a můžeme začít točit,“ vysvětlil režisér výběr třetího herce.

    „Je to film o rodině a o tom, že nehledě na naše odlišnosti se musíme naučit spolu vycházet. Mezi těmi třemi je úžasná chemie, vidíte, jakou spoustu energie ze sebe navzájem dokážou dostat.“

    Kdy by mohla mít Trojčata premiéru, zatím není jasné. Tvůrci se v těchto dnech na Toronto International Film Festivalu v Kanadě snaží získat distributora.

  • Vědec pojmenoval mouchu RuPaul. Její duhové zbarvení a délka nohou mu připomínaly světoznámou drag queen

    15. září 2021
    RuPaul

    Nekonečné nohy a zářivý kostým hýřící duhovými barvami. Australská moucha připomínala vědci Bryanu Lessardovi světoznámou drag queen, hmyz proto pojmenoval „rupaul“. Není to ale poprvé, co se odborník na entomologii inspiroval popkulturou – například od roku 2011 se australská hmyzí rodina rozrostla o druh scaptia beyonceae. Experti tím chtějí obor zpropagovat.

    Odborníci sice o této mouše vědí už asi sto let, pojmenovat a zařadit ji jako druh dokázal až Bryan Lessard, mimo jiné velký fanoušek reality show RuPaul's Drag Race. „Když jsem hmyz zkoumal, díval jsem se hodně na Drag Race. Bylo mi hned jasné, že tahle moucha by mohla na pódiu konkurovat RuPaulovi,“ popisuje Lessard, který už stihl pojmenovat na 50 druhů.

    Konkrétně RuPaulova moucha patří do nového australského rodu opaluma, jehož název vychází z latinských slov pro opál a osten. Jeho zástupci totiž vypadají jako „v lese bzučící malé drahokamy“ s výrazným trnem schovaným pod zadečkem.

    Když Lessard nazval jednu z much po Beyoncé, vysloužil si za to od vědecké komunity posměšky. To se ale začíná měnit. „Máme tu novou vlnu entomologů, kteří používají popkulturu tak, aby přitáhla lidi k práci, kterou děláme,“ nechal se slyšet Lessard.

    Praktika by tak mohla pomoci i s hrozbami, jako je klimatická změna. „Když hoří australská buš, většinou se lidi zajímají o roztomilé druhy, jako jsou koaly, ale bezobratlí, kteří jsou nedílnou součástí ekosystému, nedostávají žádnou pozornost,“ dodává.

    O aktuálním entomologickém trendu svědčí třeba také to, že svého pavouka má i aktivistka Greta Thunberg.

  • Zpěvačka St. Vincent hraje v mockumentary The Nowhere Inn. Teď k němu vydává soundtrack

    15. září 2021
    St. Vincent s Dakotou Johnson při natáčení filmu The Nowhere Inn

    Hudebnice St. Vincent a Carrie Brownstein si zahrají samy sebe v hraném dokumentu The Nowhere Inn. Film tvůrci uvedou již tento pátek. Ve stejný den potom zpěvačka s občanským jménem Annie Clark vydá soundtrack ke snímku, ze kterého teď zveřejnila první skladbu.

    Skladba, která nese stejný název jako samotný snímek, je ústřední písní nadcházejícího filmu. Spolu s ním zpěvačka vydala také video, na němž se podílel režisér dokumentu Bill Benz. Klip má tři části a odkazuje na téma filmu jako takového – tedy stage personu St. Vincent.

    V první pasáži zpěvačka vystupuje na jevišti a zpívá do zavřené opony. Ta se ale rozevírá a před umělkyní se kromě jeviště ocitá také neurčitá postava. Když se ji snaží zastihnout, masivní kus látky se ale opět zatáhne, a to hned několikrát. „Kde jsi?“ ptá se ostatně zpěvačka v textu skladby. Sv. Vincent nakonec osobu nachází ve skoro až abstraktní září zalité scéně – ale bez obličeje.

    Film The Nowhere Inn, který pojednává o slávě a umění, se divákům v premiéře představil už na festivalu Sundance. Má jít o formu hraného dokumentu: „Když se St. Vincent rozhodla natočit dokument o své hudbě, cílem bylo odkrýt osobnost na jevišti,“ stojí v popisku filmu. „Ale v momentě, kdy si jako spoluautorku našla blízkou přítelkyni, věci jako realita, identita a autentičnost začaly být zkreslené a bizarní.“ Obě dvě autorky už dříve spolupracovaly na sérii krátkých filmů v roce 2017.

    St. Vincent už na začátku roku vydala nové album Daddy´s Home, se kterým v posledních několika měsících vystupovala na svém celosvětovém turné. V příštím roce přijede také do Prahy, a to konkrétně 16. ledna.

  • Za ochranu přírody zemřelo v minulém roce víc než 200 lidí. Počet vražd aktivistů je rekordní

    15. září 2021
    Pohřeb aktivisty Homera Gómeze Gonzáleze

    Už druhý rok za sebou zemřel rekordní počet lidí, kteří bránili životní prostředí a přírodní zdroje. Jenom loni jich bylo 227. Data vychází ze zprávy organizace Global Witness. Ta od roku 2015, kdy vstoupila v platnost takzvaná Pařížská dohoda, zaznamenala 963 environmentálních vražd.

    Vůbec nejvíc aktivistů zemřelo v roce 2020 v Kolumbii. V jihoamerickém státě položilo život za ochranu přírody na 65 lidí, z nichž asi třetinu tvořili občané s africkými kořeny nebo původní obyvatelé. Třetině útoků na celém světě potom čelili právě původní obyvatelé.

    „Na některé dopadá změna klimatu mnohem víc než na jiné. A tato data nám ukazují, že to jsou právě tito lidé, kteří za cenu svého života chrání naše lesy, řeky a biosféry,“ řekl Chris Madden z organizace Global Witness.

    Největší procento, tedy až 70 %, obětí se snažilo zvrátit proces takzvané deforestizace. Kvůli boji s odlesňováním zemřeli už dva lidé, kteří pracovali v mexických rezervacích chránících motýla monarchu stěhovavého. Tím prvním byl Homero Gómez González, jemuž vyhrožoval místní gang a snažil se ho tím přinutit, aby přestal lobovat proti těžbě dřeva. Monarchové totiž každý rok migrují ze Spojených států a Kanady právě do centrálního Mexika.

    Jak ale podotýká Global Witness, číslo vražd nemusí být konečné. Část případů, hlavně z venkovských oblastí, se k policii třeba vůbec nedostane. Organizace zároveň požaduje, aby Organizace spojených národů formálně uznala právo na bezpečné, zdravé a udržitelné životní prostředí jako základní lidské právo.

    Madden dodává, že společnost musí začít „upřednostňovat lidi a planetu před ziskem“, jinak hrozí kolaps klimatu a pokračování vražd.

  • Vědci učí krávy chodit na záchod. Chtějí tak omezit znečištění a vytvořit víc ekologických farem

    14. září 2021
    tele

    Němečtí vědci chtějí, aby se krávy na farmách naučily pravidelně vylučovat jen na vyznačených místech. Jejich trénink by podle zveřejněné studie mohl vést ke vzniku ekologičtějších farem a pomoci od znečištění přírody – výkaly dobytka totiž masivně přispívají k emisi skleníkových plynů. Všímá si toho televize CNN.

    Tréninková metoda nazvaná „MooLoo“ cvičí telata, aby se pomocí odměn naučila chodit močit na vyznačená místa. Pokud to udělají správně, dostanou odměnu, pokud špatně, vědci je polijí ledovou vodu. Projekt na vycvičení krav prováděli výzkumníci z německého výzkumného institutu zvířecí biologie společně s novozélandskými kolegy z University of Auckland.

    Krávy cvičili vědci v Německu 45 minut každý den. Podle zveřejněné studie po 10 dnech úspěšně vytrénovali 11 z 16 telat v experimentu. „Proč by se nemohly krávy naučit chodit na záchod?“ říká Jan Langbein, zvířecí psycholog a autor experimentu. „Myslím, že náš pokus ukázal, že za pár let budou samy na záchod chodit všechny krávy,“ dodává.

    Dobytek na farmách má každý den na svědomí velké množství znečištění, které masivně okyseluje půdu. Čpavek obsažený v kravích výkalech také podle autorů výzkumu nepřímo přispívá ke klimatické krizi, protože v půdě se ve spojení s mikroby proměňuje na kysličník dusíku, což je jeden z nejnebezpečnějších kyslíkových plynů. Zemědělství je globálně největším zdrojem emisí čpavku a právě dobytek má na svědomí víc než polovinu z nich.

  • Vědci chtějí vytvořit mamuta. Na oživení arktických stepí vybrali přes 15 milionů dolarů

    14. září 2021
    Lyuba je nejlépe dochovaným mamutím mládětem na světě. Tělo zvířete bylo objeveno v Rusku v roce 2007

    Vědci chtějí do přírody znovu vrátit mamuta, který vyhynul před deseti tisíci lety. Ambiciózní projekt společnosti Colossal tak chce pomocí úpravy genů přivézt zpět faunu do arktické tundry. Na svůj plán vědci získali už v přepočtu přes 322 milionů korun. Informuje o tom deník Guardian.

    Více než 15 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 322 milionů korun) na projekt vybrala firma Colossal, kterou založil podnikatel Ben Lamm a profesor genetiky na Harvardu George Church. „Naším cílem je přivést k životu slona odolávajícího zimě, který ale bude vypadat jako mamut,“ upřesňuje Church a dodává, že záměrem je obydlení arktické tundry zvířetem, které bude vyhledávat teploty až –40 °C.

    Genetici se teď zaměřují na to, aby vytvořili hybrid mamuta a slona s využitím mamutího DNA. Nejdříve proto vezmou kožní buňky ohrožených slonů asijských, které se pokusí přeprogramovat tak, aby mohly přenášet mamutí DNA. Geny mamutů způsobující například hustou srst jsou totiž nejpodobnější právě genům slonů asijských. Podle jejich plánu by pak měla mamutí embrya růst v umělé děloze nebo u náhradní sloní matky.

    První mládě by mělo přijít na svět nejdříve za 6 let. „Nechceme jenom přivést zpátky mamuty, ale taky křižitelná stáda zvířat, která znovu obydlí divokou tundru,“ uvádí Lamm. Celý výzkumný projekt totiž vznikl za účelem záchrany slonů asijských, které vědci chtěli geneticky upravit tak, aby dokázali přežít na území Arktidy označovaném jako mamutí step.

    Plán na obnovu mamutů se ale ve vědecké obci nesetkává jen s nadšením. „Myslím, že myšlenka toho, že díky genetickému inženýrství se obnoví životní prostředí v Arktidě a budou tam pobíhat stáda mamutů, není úplně přesvědčivá,“ myslí si Victoria Herridge, evoluční bioložka z britského Přírodopisného muzea.

  • Maoři na Novém Zélandu chtějí změnit název země na Aotearoa. Petice bojuje i za přejmenování měst

    14. září 2021
    Rawiri Waititi

    Na Novém Zélandu zahájila Maorská strana sběr podpisů k petici, která vyzývá ke změně oficiálního názvu státu. Nově by se ostrovní země měla jmenovat Aotearoa, což je její tradiční název v jazyce původních maorských obyvatel nazývaném te reo.

    „Aotearoa je jméno, které naši zemi bude spojovat a už ji nebude rozdělovat,“ uvádí v oficiálním prohlášení k petici strany Te Pāti Māori jeden z jejích lídrů, Rawiri Waititi. Změna názvu země byla jedním z klíčových programových bodů Maorské strany v kampani před loňskými parlamentními volbami.

    Nová petice, kterou představila i maorská poslankyně Debbie Ngarewa-Packer, má také za cíl najít a obnovit v dalších pěti letech původní maorská jména vesnic a měst po celé zemi. Aotearoa znamená ve volném překladu Země bílého oblaku.

    Maorská strana má v novozélandském parlamentu dva poslance. Ve svém programu prosazuje větší zastoupení historie původních obyvatel při školní výuce a hlavně zařazení maorského jazyka do školních osnov. Tradiční maorský jazyk te reo je sice od roku 1987 jedním z oficiálních jazyků Nového Zélandu, podle posledního sčítání lidu z roku 2018 se jím ale domluví pouze 186 000 obyvatel z 5 milionů.

    „Nový Zéland je nizozemské jméno. A dokonce i oni si změnili svoje jméno – z Holandska na Nizozemsko, sakra!“ říká emotivně spolupředseda strany Waititi. Na začátku sběru podpisů také zmínil touhu po záchraně původního jazyka, protože schopnost plynně hovořit jazykem te reo klesla v oceánském státě za posledních 90 let z 90 % na pouhých 20 %.

    Novozélandská premiérka Jacinda Ardern z Novozélandské strany práce pro Guardian uvedla, že o oficiální změně názvu země neuvažuje, ale používání maorského názvu považuje za pozitivní trend, který stále častěji pozoruje. Petici za oficiální změny názvů podepsalo v prvních dvou hodinách 3000 lidí.

    Na maorštinu a jazyk původních obyvatel před nedávnem upozornila i populární zpěvačka Lorde, která nahrála EP pěti písní z desky Solar Power v jazyce te reo. „Vím, že jsem někdo, kdo globálně reprezentuje Nový Zéland, a lidé spojují moji hudbu s tím, odkud jsem. Proto pro mě bylo důležité říct, že právě díky tomu je naše země výjimečná – maorština je nádherný jazyk, kterým jsem moc ráda zpívala,“ uzavírá zpěvačka v newsletteru pro fanoušky.

  • Přes 70 žen z Bristolu se vdalo za místní stromy. „Nevěsty“ bojují proti jejich kácení

    13. září 2021
    Bristol zažil sérii netradičních „svateb“

    V anglickém Bristolu se víc než 70 žen nechalo oddat s místními stromy, aby neobvyklým způsobem protestovaly proti odlesňování ve Spojeném království. Celá performance se odehrála v reakci na plánovanou výstavbu 166 bytů, kvůli které chce město pokácet 74 vysokých stromů.

    Každá nevěsta si vedle vybraného stromu oblékla svatební šaty a oddávající pak pár oficiálně oddal na základě její kultury. „Vdát se za strom je absolutní radost. Není to jenom sentimentální gesto, naopak to má smysl a je to symbolické,“ uvádí jedna z nevěst a organizátorek protestu Suzan Hackett. Přestože manželský svazek úřady oficiálně neuznávají, organizátorka performance uvádí, že stromy jsou partnery na celý život.

    Protestující ženy se podle prohlášení pro BBC inspirovaly indickým hnutí Chipko, které v 70. letech organizovalo ekologické protesty. Při nich ženy objímaly stromy, aby je uchránily před pokácením.

    Během svateb v Bristolu upozorňovaly protestující na to, že v roce 2020 zmizelo ve Spojeném království víc než 4150 hektarů lesa, a to zpravidla kvůli developerské výstavbě. „Nemůžeme si dovolit ztratit těchto 74 stromů, je to obrovské číslo dospělých stromů na místě, kde jsou v Bristolu opravdu potřeba,“ stěžuje si profesor veterinární medicíny na univerzitě v Bristolu a svědek John Tarlton.

    Plánovaná výstavba, která by měla Bristolu přinést 166 bytů, včetně 66 v projektu dostupného sociálního bydlení, ještě není definitivně schválená. Obyvatelé autokempu pro obytné přívěsy Baltic Wharf, kde se stromy nachází, ale už dostali výzvu od zástupců města, aby místo opustili. Upozorňuje na to web Euronews.

  • Američtí luteráni jmenovali první transgender osobu do funkce biskupky

    13. září 2021
    Megan Rohrer

    Vůbec poprvé se do vysoké funkce v americké evangelické luteránské církvi dostala transgender osoba. Megan Rohrer se stane hlavou téměř 200 kongregací jedné z největších amerických církví. Informuje o tom deník Guardian.

    Rohrer uvedli do úřadu během oficiálního ceremoniálu v Grace Cathedral v San Francisku. Duchovní používá oslovení „oni“ (they) a v Kalifornii od září spravuje jednu z 65 luteránských synod v Americe.

    Evangelická luteránská církev má ve Spojených státech přes 3,3 milionu členů a jako jediná křesťanská denominace od roku 2006 povoluje, aby se transgender osoby staly duchovními.

    „Vstupuji do této role, protože rozmanitá komunita luteránů v severní Kalifornii a Nevadě mě po modlitbách a myšlenkách zvolila,“ uvádí Rohrer, první otevřeně transgender osoba vysvěcená na duchovní, v prohlášení a zdůrazňuje: „Můj úřad bude oslavovat vše, co je možné, když věříme v Boha, který nás vede vpřed.“