Architekti doplnili hrad Helfštýn vestavbou z plechu a skla. Nebyli jsme moc pokorní, říkají
Radikální rekonstrukce Helfštýna dostala Českou cenu za architekturu. Pár hodin po galavečeru a následné party dorazili architekti Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z atelieru-r do Bourání. Měli radost.
Nejprve jsme zjišťovali, co je Helfštýn – a kvůli tomu vyzpovídali kastelána Jana Laura, který také přijel do Prahy na předávání cen. Je to největší hradní areál na Moravě. Jedna jeho část, torzo paláce, byla ovšem ve špatném stavu. Podle kastelána „spíš levitovala, než stála“ a byla obava, že se zřítí. Oprava se plánovala už od 50. let minulého století, ovšem pomalu a marně. Poslední šance byl právě olomoucký atelier-r.
Starou stavbu doplnili architekti současnými vstupy – lávkami a vyhlídkami z rezavého plechu cortenu, zastřešením ze skla a betonem. „Nebyl to moc pokorný přístup. Ale myslíme si, že je důležité, aby hrad dostal nový impulz do života,“ říká Miroslav Pospíšil.
Dalších pět let museli přesvědčovat všechny zúčastněné, že to je dobrý nápad. O přesvědčování a také síle přesvědčení je koneckonců celé aktuální Bourání. Jak se bude jevit dnes vizionářský přístup ateliéru za čtyřicet let? Nezestárne? I na toto téma přišla v rozhovoru řada.
Řeč přišla nakonec i na to, jak se v Olomouci hledají dobří architekti a potenciální kolegové. „Špatně, špatně, špatně,“ odpovídá Pospíšil. Jeho kolega Martin Karlík je ovšem výjimka. V ateliéru pracuje už patnáct let a každý den dojíždí osmdesát šest kilometrů z Litomyšle. Proč se mu to vyplatí? „Protože mě to v tom ateliéru baví. Je to druhá rodina,“ říká.
Investorem Helfštýna je Olomoucký kraj, který má jedno z nejošklivějších krajských sídel. Jaký je to investor? Jak se v Olomouci vybírají architekti na velké veřejné zakázky? Z jakého důvodu tam nejsou architektonické soutěže? A měly by být? Poslechněte si nové Bourání a všechno se dozvíte!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
