Arzach: Otevřít brány jiných světů

14. únor 2014
02638045.jpeg

Když letos v březnu ve věku 73 let zemřel legendární francouzský kreslíř Jean Giraud řečený Moebius, svět přišel nejenom o autora, který dokonale ovládl řemeslo a vypiloval si na první pohled rozpoznatelný styl, ale především o umělce, který se vymykal myšlenkově.

Ve své předmluvě ke kultovnímu komiksu Arzach, který v těchto dnech v edici Mistrovská díla evropského komiksu vydává nakladatelství Crew, říká: Příběh Arzachu je prostý. Zdánlivě obyčejní lidé vyrazí na dovolenou, ale potom si zvolí objízdnou trasu… a tím začnou potíže. Je to průhledná paralela: dokud se držíte vyježděných společenských cest, všechno jde dobře, ale jakmile se od nich odchýlíte a zvolíte cestu napříč, objížďku, čekají vás prapodivná dobrodružství a nikdo neví, kam vás cesta zavede….“ Moebia jeho životní cesta zaváděla na místa, kam se žádný člověk před ním nikdy nepodíval.

Před vytvořením svého klíčového díla, kterým je právě Arzach z roku 1976, se Moebius, tehdy ještě pod svým občanským jménem, podílel třeba na westernovém komiksovém seriálu Blueberry. Ten je postavený na převracení klasických westernových klišé – v Arzachovi ale Giraud staví na hlavu celý koncept komiksu jako pouhého kresleného příběhu s bublinami. Arzach totiž patří mezi první díla, která se, s výjimkou černobílé nakreslené předehry, obejdou zcela bez textu. Jak naznačuje sám autor ve zmíněné předmluvě, příběh je velmi jednoduchý. Ve čtyřech kratších povídkách sledujeme postavu Arzacha – lovce, který se přesouvá na jakémsi robotickém pterodaktylovi po surreálných krajinách a svádí souboje s bizarními kreaturami vyvrženými apokalypsou.

02638047.jpeg

Arzach svojí estetikou o několik let předběhl vlnu „dospělých“ sci-fi filmů, jako byl Vetřelec nebo Blade Runner Ridleyho Scotta – ostatně sám Ridley Scott Moebia často uvádí jako jeden ze svých zásadních vzorů. Revolučních prvků v jeho vrcholném díle je ale víc – mainstreamový komiks byl v 70. letech ještě hluboce zakořeněný v podobě přímých narací, které nedovolovaly žádné formální úskoky nebo hříčky. Navíc měl pořád ještě pověst jednoduchých schematických vyprávění – Art Spiegelman nebo Alan Moore, kteří definitivně pozvedli komiks do pater vysokého umění, měli na scénu přijít až o něco později.

Jak prozradil sám Moebius, když komiks Arzach vyšel, „měly jeho stránky účinek bomby.“ Je to totiž především surrealismem ovlivněná kresba, pomocí které Moebius doširoka rozevřel brány do jiných světů. Výčet kreslířů, které Moebius svým ojedinělým stylem ovlivnil, by byl minimálně stejně tak dlouhý jako rozpětí křídel Arzachova pterodaktyla. Pro náš kontext se snad jenom sluší připomenout, že k oddaným Moebiovým obdivovatelům patří i Kája Saudek. Moebius je člověk, bez nějž by byl současný komiks k nepoznání – zároveň je to ale autor, jehož dílo i po desítkách let pulzuje stále stejnou vnitřní silou.

02638046.jpeg

Jenom pro formu je nutné zmínit skvělou práci nakladatelství Crew, pro které je Arzach už čtvrtým titulem ve zmíněné edici Mistrovská díla evropského komiksu. Společně s francouzským fantasy Výprava za ptákem času, legendárním Moebiovým Incalem, jehož scénář sepsal režisér Alejandro Jodorowsky a protiválečným příběhem Věčná válka je Arzach dalším potvrzením důležitosti práce, kterou lidé v nakladatelství Crew pro povědomí o historii evropského komiksu dělají.

Moebius – Arzach (Crew, 2012)

Další články autora