Aspergerův syndrom se netýká jen dětí. Jak ho prožívají dospělí?

17. únor 2023

Téma Aspergerova syndromu ve společnosti rezonuje především v kontextu dětí – jak k nim přistupovat, jestli jim poskytovat inkluzivní výchovu a vzdělání, nebo jestli jsou pro ně asistenti vhodnou volbou. Co se s nimi ale děje po dosažení dospělosti? Eva Kašparová je doktorandkou na Přírodovědecké fakultě MUNI. Aspergerův syndrom jí byl diagnostikován až ve 24 letech a od té doby se tímto tématem zabývá i v akademickém prostředí.

Eva Kašparová byla na základní i vysoké škole šikanovaná pro svou jinakost. Po diagnóze tedy cítila spíše úlevu. Díky tomu jsem si uvědomila, že se mnou není nic špatně. Neurotypičtí lidé se bojí té jinakosti, nechápou, že někdo není neurotypický, říká. Dospívání bylo pro Evu náročnější – všichni okolo se měnili, zatímco ona měla pocit, že je od svých 6 let stejná.

Svou diagnózu se Eva dozvěděla v době, kdy zrovna vymýšlela téma pro svou diplomovou práci. Rozhodla se tedy pro výzkum v oblasti svého znevýhodnění – mapovala různé nástrahy ve veřejném prostoru, které ovlivňují její každodennost. Prací chtěla zároveň rozšířit povědomí o tom, že na autistickém spektru existují nejen děti, ale i dospělí.

Jsem i slyšela a viděla příběhy dětí, které byly třeba s rodiči v obchodě, a když toho na ně bylo hodně – ta světla, ten hluk, ty lidi – tak si sedly a zacpaly uši, že je to bolí a že je to moc. Dospělí lidé to cítí úplně stejně jako děti, ale jak byste se tvářili, kdybyste viděli dospělého, třeba 50 letého, muže, který si sedne uprostřed obchodu a zacpe si uši? vysvětluje.

Proč Eva nesnáší small talky? Co se jí honí během přecházení vozovky hlavou? A jak vnímá to, že se jí kvůli pozdější diagnóze nedostalo inkluzivní výchovy a vzdělání? Poslechněte si celý příspěvek.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.