Až čtyřicet procent britských vysokoškoláků v době pandemie uvažovalo o tom, že z univerzity odejde

14. duben 2021

Univerzitní studenti ve Velké Británii špatně snáší opatření, která kvůli snaze utlumit pandemii přesunula výuku do online prostoru. Nejnovější průzkum dokonce ukazuje, že až 40 procent z nich vážně uvažovalo, že by kvůli tomu studium ukončilo. Výsledky dotazování mezi studenty exkluzivně přináší britský Independent.

„Uvažovali jste vážně o ukončení univerzity?“ ptal se průzkum dvou tisícovek studentů na ostrovech. Výsledky ukazují, že 15 procent dotázaných odpovědělo „rozhodně ano“. Dalších 25 procent studentů vyjádřilo s tímto tvrzením mírný souhlas. „Je srdcervoucí, že tak vysoký podíl studentů uvažoval o ukončení studia. Vzhledem k obrovským výzvám, kterým mladí lidé čelili, to ale není nepřekvapivé,“ řekla listu Independent Hillary Gyebi-Ababio ze studentské konfederace National Union of Students.

Výzkum provedla společnost Red Brick Research společně s podpůrnou službou pro studenty Studiosity. Na otázky ohledně studia v době lockdownu a omezení klasické výuky se ptaly v průběhu ledna. Asi 80 procent dotazovaných uvedlo, že pandemie spolu s minimem přímého kontaktu a online výukou negativně ovlivnila jejich vzdělávání. 15 procent studentů se obrátilo na podpůrné služby a 13 procent na své lektory a učitele.

Ve Velké Británii se daří rychle očkovat a nákaza je na ústupu. Země tak začala od pondělí 12. dubna v některých oblastech rozvolňovat. Zatím ale není jasné, kdy se všichni studenti budou moci na akademickou půdu vrátit, 8. dubna se však alespoň obnovila účast na praktických kurzech, například při studiu medicíny nebo zubního lékařství.

Přečtěte si také „Jsem unavená a demotivovaná.“ Studenti a studentky po zmatku s maturitou čekají, kdy už to skončí.

Spustit audio
  • Floridský rapper tvrdí, že Childish Gambino ukradl jeho píseň. This Is America je podle něj jenom kopie

    7. květen 2021
    Childish Gambino (Donald Glover) ve videoklipu k písni This Is America

    Hudební svět řeší další soudní spor o autorství písně. Rapper Kidd Wess totiž obvinil Donalda Glovera, známého jako Childish Gambino, z toho, že hit This Is America vychází z jeho písně Made In America z roku 2016. Informuje o tom server Pitchfork.

    Floridský rapper v žalobě tvrdí, že This Is America z roku 2018 sdílí „značné podobnosti“ s jeho vlastní skladbou Made In America, která je o dva roky starší. Stížnost, kterou podal u soudu v New Yorku, jako hlavní odůvodnění porušení autorského práva uvádí, že „píseň má prakticky identickou rytmickou, textovou a tematickou kompozici a ztvárnění, které je obsažené v refrénu a tvoří ‚hook‘, což je středobod obou skladeb“. Sám Kid Wess pak dodává, že obě písně podle něj mají identickou flow.

    Rapper Kid Wess píseň nahrál v roce 2016 na SoundCloud. U soudu od známého rappera a herce teď požaduje odškodnění za všechny příjmy, které za autorství písně získal Childish Gambino. Píseň This Is America se v roce 2019 stala vůbec první rapovou písní, která získala Grammy v kategoriích nejlepší píseň a nejlepší nahrávka.

  • V Římě postavili automat na čerstvou pizzu. Mezi Italy vyvolal rozruch a pohoršení

    7. květen 2021
    Nový automat na pizzu v Římě vyvolal mezi Italy rozruch

    V italském hlavním městě postavili vůbec první automat na čerstvou pizzu. Novinka, která zhruba za tři minuty sama upeče pizzu, teď mezi zdejšími obyvateli vyvolává protichůdné reakce. Informuje o tom agentura Reuters.

    Přístroj nabízí čtyři druhy pizzy za zhruba 4,50–6 euro. Automat italský pokrm vyrobí mícháním těsta a přidáním omáčky a ingrediencí, zatímco zákazníci celý proces sledují přes malou vitrínu. Hodnocení místních však bylo v první den fungování často rozpačité, až odsuzující. „Dá se to, ale maximálně, když hodně spěcháte,“ hodnotí výsledný produkt jeden z návštěvníků.

    Nadšená není ani Fabrizia Pugliese, studentka pocházející z Neapole, která připravené jídlo neocenila vůbec. Podle ní výsledná pizza chutná víc jako piadina, což je druh pšeničné placky populární na severu Itálie. „Je to příšerné. Pizzu byste měli jíst horkou, vyndanou přímo z pece,“ stěžuje si důchodkyně Gina.

    Zákazníci nedaleké tradiční restaurace Napolitano se proti nápadu ohradili rovnou s tím, že při přípravě pizzy musí podle italského zvyku sledovat kuchaře. Přestože podobný přístroj není žádnou novinkou, vypadá to, že v Itálii tak radikální inovace národního jídla budou i nadále zapovězené.

  • Spojené arabské emiráty testují drony, které by dokázaly vyvolat déšť

    7. květen 2021
    déšť, louže, kaluž, deštník

    Vědci ve Spojených arabských emirátech testují drony, které by pomocí elektrických nábojů v mracích uměly vyvolat déšť. Tato technologie by podle vývojářů měla pomáhat v oblastech, které trpí suchem. Informuje o tom server Phys.org.

    Drony používané k prvním testům vznikly ve spolupráci s britskou University of Bath a jde o jeden z vůbec prvních pokusů o zapojení podobné technologie. Dálkově řízené letouny by podle plánu měly vystřelovat do mraků pevné částice, jako je sůl nebo jodid stříbrný. Elektrické výboje mají vyvolat spojení usazených shluků kapek, které by pak spadly na zem jako déšť.

    „Už jsme provedli několik úspěšných testů s drony v Británii. Dalším krokem je pak zopakovat je i ve Spojených arabských emirátech, kde je životní prostředí, co se týče mraků, úplně odlišné kvůli větší míře prachu a částicím aerosolu,“ uvádí Keri Nicoll, vědkyně a profesorka, která výzkum iniciovala na University of Bath. Vláda Spojených arabských emirátů teď s britskými výzkumníky pracuje ve vládním programu na posílení deště.

    Vypouštěné drony v sobě obsahují senzory a nástroje na vysílání elektrických výbojů. Operátoři na zemi je nasměrují k nízkým mrakům, do kterých pak pouští zmíněné elektricky nabité částice.

    Pokusy budou vědci provádět v oblastech trpících suchem, protože Spojené arabské emiráty se v následujících letech obávají akutního nedostatku vody. Roční úhrn srážek zde totiž dosahuje pouze 100 mm ročně oproti 855 mm ve Velké Británii.

    „Nedostatek vody je jedním z největších nebezpečí, která lidstvu hrozí, a klimatická změna v tomhle směru způsobuje ještě větší nejistotu,“ uvádí Nicoll s tím, že jedním ze zásadních problémů budoucnosti bude nalezení způsobů, jak získat vodu pro všechny.

    Ve Spojených arabských emirátech se podobnou technologii pokouší aplikovat už teď pomocí letadel s lidskou posádkou. První testovací lety meteorologických dronů se tu uskuteční v příštích pěti měsících.

  • Kolega rozhodne o výši vašeho platu? V argentinské softwarové firmě je to realita

    6. květen 2021
    peníze, bankovky, výplata

    Softwarová firma 10Pines přišla s nápadem, že nechá své zaměstnance navzájem rozhodovat o výši platů. Argentinská společnost tak učinila v souladu se svojí politikou, která klade důraz na transparentnost a demokratičnost. Informuje o tom britská televize BBC.

    O příjmech rozhodují zaměstnanci třikrát do roka, a to na pravidelných poradách. Na schůzích může kdokoliv vznést návrh na zvýšení výplaty. Podnět potom projednají všichni společně.

    Filozofie 10Pines spočívá v ploché hierarchii a otevřenosti vůči zaměstnancům. Po tříměsíční zkušební době mají nováčci v týmu možnost účastnit se porad, na kterých je řešeno a rozhodováno prakticky všechno – klienti, výdaje, finance nebo právě platy.

    Ve firmě není ředitelská nebo manažerská pozice, ve struktuře ale existují seniorní pozice, kterým se přezdívá „masters“. „Nechceme mít platovou nerovnost, jakou mají Spojené státy,“ popisuje přístup zakladatel společnosti Jorge Silva. „Protože tu nemáme žádné šéfy, delegujeme moc lidem.“

    „Nejde o to vědět, kolik si všichni vydělávají, jako spíš vědět, kdo si vydělává víc – to je hierarchie, ne?“ řekl britské BBC Ariel Umansky. Zaměstnanec firmy už dvakrát v posledních pěti letech odmítl nárůst platu – prý by si to nedokázal obhájit před svými kolegy. „Cítil jsem se nejistý – že bych měl být na stejné úrovni nebo ještě výš než lidé, kteří podle mě podávají lepší výkon než já,“ přiznal Umansky.

    Britský expert na coaching Ben Whitter vidí přínos takového přístupu hlavně v souvislosti s rozdíly mezi ženami a muži na pracovišti. Zároveň upozorňuje, že podobná filozofie by nemusela fungovat s víc zaměstnanci. Stejně tak by údajně mohla znevýhodňovat introvertní povahy. Firma 10Pines ale svému systému věří a celý proces postupně vylepšuje.

    10Pines je technologická firma z Buenos Aires, kterou majitelé založili v roce 2010 s 85 zaměstnanci. Zabývá se hlavně tvorbou softwaru, například vyvíjením aplikací. Mezi klienty se řadí značky jako Starbucks nebo Burger King. Polovina veškerého zisku jde každý rok do kapes zaměstnanců. Společnost svůj přístup nazývá sociokracie.

    Inspirovala se brazilským podnikatelem Ricardem Semlerem a jeho proměnou firmy Semco, která spočívala právě v tom, že o většině interních záležitostí začali rozhodovat sami zaměstnanci. O úspěšném pokusu Semler napsal knihu Maverick!.

    Přečtěte si také Francouzská firma poskytuje ženám každý měsíc den volna navíc. Využít by ho měly v případě bolestivé menstruace.

  • Umělkyně cestuje po světě a na odpadky maluje místní krajinu. Chce tím podnítit změnu

    6. květen 2021
    Jedno z děl umělkyně Mariah Reading

    Ekologická umělkyně Mariah Reading navštěvuje nejrůznější místa po celém světě, jako jsou například národní parky nebo pláže, a na pohozené odpadky maluje tamní krajinu. Podstatou jejího díla je přimět lidi k uklízení a recyklaci. Stejně tak ale vznáší otázku, do jaké míry jsou lidé a odpadky součástí okolního prostředí.

    Její fascinaci krajinou podnítila malebná příroda v jejím rodném státě Maine. Dceru umělecky založených rodičů ovlivnili hlavně impresionističtí malíři. V posledním ročníku umělecké školy si ale začala uvědomovat, jaké množství materiálu určeného k tvorbě přijde vniveč, a začala se tak více zajímat o ekologicky zodpovědné přístupy.

    „Rozhodla jsem se v rámci závěrečného projektu dát dohromady vyhozený odpad, použít některé staré materiály místo plátna a na ně namalovat krajinu,“ řekla serveru VICE.

    Výtvarnice začala cestovat a sbírat odpadky po celém světě krátce po ukončení studií. Zásadní inspirací pro ni byl zájem o původní domorodou krajinu a konzervaci národních parků. Zatímco dřív si našla v okolí místa nějaké krátkodobé zaměstnání, dnes objíždí lokace v rámci uměleckých rezidencí. Během nich pořádá také workshopy pro místní, se kterými sbírá odpadky.

    Pro umělkyni je plátnem téměř vše, co najde – od pohozených plechovek od piva přes hračky až po obuv, kterou považuje za doslovný pozůstatek, jakousi stopu, po lidech. Někdy maluje přímo na místě, jindy si předmět vezme do ateliéru a krajinu namaluje podle pořízené fotografie. „Když jdu na túru a najdu za dobrého počasí a v dobrém prostředí nějaký odpad, maluji na místě. To mi umožňuje vnímat barvy a pohyb toho místa,“ popisuje.

    Reading už vycestovala například na Havajské ostrovy nebo na Antarktidu. Cestu na kontinent, který během její návštěvy zažil vůbec nejteplejší léto, vnímá jako jednu z nejinspirativnějších.

    „Je jednoduché zapomenout na klimatickou změnu, když jste v relativně mírných podmínkách. Ale rychlost toho procesu si uvědomíte právě na severním nebo jižním pólu, když vidíte ubývající led a zvířata přicházející o domov. Je to pomíjivá krajina a malba mi umožňuje ji zachovat.“ Umělkyně zároveň věří v nezastupitelnou roli umění v boji s klimatickou změnou.

  • Místo trhů na vlak. Londýňané pěstují zeleninu v komunitních zahradách u vlakových nádraží

    6. květen 2021
    Zakladatel organizace Energy Garden Agamemnon Otero na jedné z komunitních zahrádek

    Frekventovaná zastávka londýnské hromadné dopravy se díky dobrovolnické iniciativě stala útočištěm pro včely nebo ježky. Stejně tak si sem místní chodí pěstovat zeleninu a ovoce. Jenom pár metrů od nástupiště totiž vyrostla komunitní zahrada. Informuje o tom server EuroNews.

    Za celým projektem stojí organizace Energy Garden, která během posledních deseti let vybudovala hned několik desítek komunitních zahrad, a to po celé britské metropoli. Aktuálně uskupení spravuje 34 sluneční energií napájených zahrad, na kterých pracuje přes 300 dobrovolníků. Organizace mimo jiné pořádá vzdělávací workshopy, v nichž se věnuje hlavně udržitelnosti.

    „Nabízíme zeleninu, včelí úly, útočiště pro netopýry, hnízda rorýsů, ježčí domovy, solární panely a dost mrkví a artyčoků k zaplnění vašich talířů,“ popisuje Agamemnon Otero, zakladatel organizace. Dobrovolníci nepěstují jen zeleninu nebo ovoce, ale také chmel, ze kterého vaří pivo.

    Zahrady mají zároveň pozitivní vliv na životní prostředí. Pomáhají totiž kompenzovat emise z dopravního sektoru, který celkově v Británii tvoří asi třetinu veškeré produkce skleníkových plynů. Stejně tak pomáhají udržet populaci opylovačů, která je v Londýně v ohrožení.

    „Energy Garden je vlastně budování odolných komunit. Není to jenom zahrada. Je to také o tom, jak se vypořádáme s klimatickou změnou, se kterou si hodně lidí myslí, že nemůže nic udělat,“ pokračuje Otero.

    Zájem ze strany místních roste už od roku 2011. Nejvíc dobrovolníků ale přibylo během pandemie koronaviru. „Neměla jsem předtím žádnou zkušenost s pěstováním, ale hodně jsem se toho naučila,“ říká jedna z dobrovolnic Jaylyn Miguel.

  • V Číně začali potápěči imitovat mořské panny. Mermaiding se ale ujímá po celém světě

    5. květen 2021
    Čínské potápěčky při vystoupení v akváriu v provincii Kuej-čou

    Největší organizace zabývající se potápěčským tréninkem vychovává novou generaci potápěčů v oblasti takzvaného mermaidingu. Jde v podstatě o klasické potápění, jen s protetickým ocasem – právě takovým, jaký mají bájné mořské panny. Největší vzestup nového trendu zažívá hlavně Čína. Informuje o tom CNN.

    Čínská pobočka mezinárodní organizace PADI nabízí hned čtyři úrovně certifikace v oblasti mermaidingu. Jde totiž o disciplínu stejně úsměvnou, jako těžkou. Ve své podstatě je podobná volnému potápění – tedy potápění bez dýchacích přístrojů. Rozdíl ale spočívá v umělých ocasech, které jsou často rozměrné a těžké. Člověk se kromě náročné práce s dechem musí naučit také se správně pohybovat bez vlastních nohou. „Místo nohou se musíme pohybovat břichem a v pase – jako delfín,“ říká Dada Li, průkopnice mermaidingu.

    Číňanka Dada Li je držitelkou prvního certifikátu Master Freediving. Volnému potápění se věnuje od roku 2012 a v roce 2015 se stala vůbec první ženskou instruktorkou freedivingu v Číně. Tehdy se také rozhodla splnit si svůj další sen – stát se mořskou pannou. Na začátku se ale potýkala s potížemi. Najít ocas uzpůsobený pro plavání nebylo prý vůbec jednoduché.

    V roce 2015 založila profesionálka tým potápěčů – mořských panen, který začal vystupovat v různých akváriích a na dalších „vodních“ akcích. „Někteří diváci nedokázali uvěřit, že se dívají na lidi,“ popsala Li pro CNN.

    Mermaiding se po celém světě dočkal uznání a je vnímán jako svébytná disciplína. Sport se ujal v posledních letech hlavně v Číně. Podle ředitelky čínské pobočky PADI Yan Lou představují mermaidingové kurzy až 30 % poptávky. Příbuzná organizace Scuba School International má jenom v Číně přes tisíc instruktorů tohoto druhu potápění.

  • Farmář posunul hranici mezi Belgií a Francií. Překážela mu v jízdě traktorem

    5. květen 2021
    traktor

    Belgický farmář se rozhodl asi o dva metry posunout kámen, který označoval belgicko-francouzskou hranici. Překážela mu totiž na cestě, po níž jezdil traktorem. Posunu si všiml místní nadšenec do historie na své procházce.

    Farmář svým počinem nevědomky rozšířil belgické území a ubral tomu francouzskému. Podle Davida Lavauxe, starosty belgické vesnice Erquelinnes, zemědělec přivodil vrásky na čele jak majitelům půdy, tak oběma zemím. „Já jsem byl šťastný, moje město bylo najednou větší,“ řekl podle BBC francouzské televizi TF1. „Ale starosta obce Bousignies-sur-Roc s tím nesouhlasí,“ dodal.

    Belgické úřady plánují farmáře kontaktovat a požádat ho, aby kámen vrátil na původní místo. Pokud by tak neučinil, případ by se mohl dostat k belgickému ministerstvu zahraničí, které by bylo nuceno svolat francouzsko-belgickou komisi zabývající se hranicemi. Ta je nečinná od roku 1930. Stejně tak by se podle starosty Lavauxe mohl farmář dostat před soud. „Jestli prokáže dobrou vůli, vyřešíme to přátelsky,“ dodává.

    Dnešní podobu hranic určila smlouva z Kortrijku, kterou tehdejší představitelé podepsali pět let po Napoleonově porážce u Waterloo. Samotný kámen se datuje do roku 1819.

  • Helma Darth Vadera z Hvězdných válek se prodala za 65 tisíc. Část výtěžků z aukce půjde na charitu

    5. květen 2021
    David Prowse, představitel Darth Vadera z Hvězdných válek

    V britském Bristolu se za více než milion korun vydražily předměty ze sbírky herce Davida Prowse, který ztvárnil Darth Vadera v původní trilogii Star Wars. Představitel této postavy za svůj život nasbíral stovky věcí spjatých se slavnou sci-fi ságou. Herec, který minulý rok zemřel, bojoval v posledních deseti letech svého života s Alzheimerovou chorobou. Část z výtěžků proto půjde charitativní organizaci zabývající se výzkumem nemoci.

    Aukce se odehrála symbolicky 4. května, tedy anglicky „May the 4th“. Datum tím odkazuje na ikonickou hlášku ze série „May the Force be with you“ – v překladu „Ať tě provází Síla“. Fanoušci a sběratelé nakonec koupili předměty za částky několikrát převyšující odhadované ceny.

    Za prototyp světelného meče, jehož původní hodnota se pohybovala okolo sta liber, někdo zaplatil devět tisíc liber, v přepočtu tedy skoro 270 tisíc korun. Helmu Darth Vadera aukční síň vydražila za více než dva tisíce liber. Vůbec nejdražší položkou na seznamu se stal scénář dílu s názvem Impérium vrací úder. Cena dokumentu se vyšplhala na 23 tisíc liber.

    Zájem vzbudily neočekávaně také fotografie s autogramy. Snímek Marka Hamilla, představitele Luka Skywalkera, s Prowsem se prodal za 15 tisíc liber. Podle webu Guardianu mohl být lákadlem text vepsaný do fotografie: „For David – You’ll Always Be ‚Dad‘ Vader To Me.“ (Pro Davida – budeš navždy můj „táta“ Vader.).

    Licitátor dražby Andrew Stowe vzpomíná s nadšením na to, jak se probíral nasbíranými předměty v hercově domě. „V jedné krabici jsem našel scénář k dílu Impérium vrací úder, v další zase skutečný kus Millenium Falcon a pak o něco níž dopis od Petera Cushinga,“ říká Stowe, podle kterého byla dražba důkazem toho, že je o Hvězdné války stejný zájem dnes jako kdysi.

    Výsledek dražby je odrazem ikoničnosti ságy a Prowseova hereckého ztvárnění také podle Tima Parryho, ředitele charity Alzheimer’s Research UK, které hercova rodina věnovala část peněz z aukce.