B4: Inteligentní radost z historie hudby

22. červen 2011
02368024.jpeg

Pražsko-novoborská skupina B4 není žádným nováčkem, zaslouženou pozornost si ale vydobyla až dvojicí nejnovějších alb vydaných na značce Polí5. To loňské, průlomové se jmenovalo Ringo George Paul John, žhavá novinka nese název Didaktik Nation Legendary Rock a vychází v podobě 2CD. Bonusový disk Antitank Kiddo Legendary Cork obsahuje remixy všech devíti písní „oficiálního“ CD1.

Pro utajeně pracující „Béčtyřku“ nastaly lepší časy ve chvíli, kdy její opus Ringo George Paul John vydala značka Polí5 a v Lidových novinách je pochválil opinion-maker Pavel Klusák. Posluchači si najednou všimli, že v Česku již druhou dekádou funguje improvizační rockové těleso, které se neutápí v demonstracích vlastního umu a dokáže velice vtipně a zároveň přesvědčivě čerpat z easy listeningu i experimentálnějších žánrů. Členové B4 tvrdí, že je inspiruje eklektická svoboda polské yassové scény a německého krautrocku. A i když milují zvuk východoevropských kláves, beden a efektů, západoněmecká 70. léta jsou z jejich nového alba dokonale slyšet.

B4 rozhodně nechtějí být undergroundem, do své tvorby často zatahují lehkost hudby rozhlasových orchestrů a plážových seladonů, jakož i příjemné názvuky starých sci-fi a televizního popu – není alba, aby si na něm leader kapely, multiinstrumentalista a vizionář Tomáš Procházka nestřihl vyloženě sladké číslo. Na jiných místech ale kapela svůdně funkuje nebo se názvem a náladou písně Krautrock 2010 bezostyšně přihlásí k revolučnímu zvuku legendárních Faust. Podobně elegantně eklektický přístup vyznávali britští Stereolab, „Béčtyřka“ je ale na rozdíl od jejich nablýskanosti odkojena poetikou smetiště a recyklace vyloženého odpadu: ne nadarmo je Procházka zakladatelem a hlavním demiurgem experimentálního divadla Handa Gote.

02368026.jpeg

Eklektický přístup, jehož se kapela rozhodně nehodlá vzdávat, je nejlépe manifestován samotnou existencí druhého disku alba: „Skladby zaznamenané na CD1,“ píše se v bookletu, „byly nahrány během improvizací v Horním Prysku a později doplněny o několik dotáček. Hudbu nahranou na CD2 tvoří tytéž skladby přepracované do rozdílné podoby během míchání původního materiálu. Recyklován byl veškerý hudební i textový materiál, ke kterému byly přidány další zvuky, které se na původním CD nevyskytují. Každou skladbu lze uchopit nekonečným množstvím způsobů. Toto jsou pouze dva z nich.“ A mnohdy tyhle remixy opravdu stojí za to, ze všeho nejvíc asi píseň Kosto Laulu nazpívaná finským psychedelickým samorostem Pasi Mäkelou, ve kterém Procházka, jak se zdá, našel jednoho z ideálních kumpánů.

02368025.jpeg

B4, to je radost z hudby a inteligentní, sebejisté zacházení s možnostmi její historie. Pochybuji, že v Česku letos vyjde lepší deska.