Bajkal je jako zázrak. Jolana Sedláčková vyrazila na cestu zimní Sibiří

3. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odolní koně nedaleko vesnice Ojmjakon, nejchladnějšího trvale osídleného místa na Zemi

Jolana Sedláčková chtěla přejet zamrzlý Bajkal a vidět další krásy zimní Sibiře. Vypravila se na 80denní cestu na dálněvýchodní Magadan. Na zpáteční cestě proklouzla jedinou neuzavřenou trasou z Ruska do Estonska a po moři do Německa.

Jolana Sedláčková miluje cestování autem. „Pro mě je v tom obrovská svoboda. Přesouvám se na takové vzdálenosti, na jaké potřebuju. Zvlášť v Mongolsku nebo Rusku, kde jsou vzdálenosti veliké. Když nakoupíme benzín a potraviny, dokážeme být na okolí dlouho nezávislí.“ Sama málo řídí, ale cesty plánuje a naviguje. A také hodně fotografuje. Má za sebou cesty po střední Asii, Moldávii, Balkánu nebo Turecku.

Na sedmiměsíční cestě po Asii si splnila cestovatelský sen, ale zimní Bajkal, na jehož pevném ledu panuje čilý provoz, do velké cesty zakomponovat nešel. A tak jí zůstal na začátek roku 2020 „dluh“, jak sama říká. Na cestu přibrala několik posádek, které se střídaly tak, že v autě byli 4 lidé.

Bajkal se leskne tak, že skoro nedokážete udržet otevřené oči

Buchanka na jezeře Bajkal

„Zasněžený Bajkal je jako bílá pláň bez konce. Třpytí se a leskne. Skoro nejde udržet otevřené oči. Objevujeme krásu bajkalského pobřeží, krápníkové jeskyně z ledu i námrazou obalené útesy. Je to jako zázrak. Jiný svět,“ popsala svoje okouzlení na své FB stránce Po vlastní ose. „Pořádná zima se spoustou sněhu a pořádným mrazem mi chyběla,“ říká v cestovatelském magazínu Radia Wave. Nejnižší teplota, na kterou za celou cestu narazila, byla -52 °C. „Nejsem ale žádný otužilec a suchý mráz na Sibiři není tak palčivý. Ale pro auto, které je v mrazech najednou velmi křehké, to samozřejmě ideální nebylo,“ dodává.

Čtěte také

Zavřené hranice na cestě ze Sibiře

„Koronavirus vlastně ovlivňoval naši cestu od začátku, protože jsme jeli blízko čínských hranic, které se pak uzavřely,“ říká Jolana Sedláčková. „Na Sibiři jsme pak na něj částečně zapomněli,“ tvrdí s tím, že v ruských médiích se objevovaly informace o tom, že proti viru pomůžou věnce s česnekem kolem krku, a tak se tomu spíš usmívali. „Na zpáteční cestě už jsme museli řešit to, že se uzavírají hranice a někteří lidé nám rušili ubytování.“ Jolana zvažovala i variantu zůstat ve střední Asii nebo na severním Kavkaze, ale nakonec proklouzla jedinou ještě neuzavřenou trasou z Ruska do Estonska a po moři do Německa.

Krásy Sibiře, rizika Covidu-19, technické problémy s autem, které je ve velkých mrazech křehké, a působivé momenty z cesty Jolany Sedláčkové na ruský Dálný východ... Poslechněte si kompletní záznam cestovatelského magazínu Casablanca!


autor: PaS
Spustit audio