Jsem ročník:
1979
Na Radiu Wave zastávám práci?
Své fungování na Wavu neberu jako práci, ale jako zábavu. Pouštím muziku, kterou mám rád a rád o ní mluvím. Snažím se bořit předsudky o určitých stylech, mazat škatulky a v neposlední řadě dávat jasně najevo, že i obsahová stránka má svou váhu a důležitost.
Předtím jsem stihl?
Hrát v pár kapelách, udělat pár koncertů, odchodit pár kilometrů po kopcích.
Nejraději poslouchám?
Rád poslouchám muziku v noci. Nejraději pak třeba Stars of the Lid nebo Tima Heckera.
5 pro mě zásadních alb:
Napíšu ty, které jsem si pustil dneska.
Oldřich Janota – Fotograf aktů
Elliott – Songs in the Air
Praise – Leave it All Behind
Batushka – Litourgiya
G.B.H. – Punk Junkies
Za koncert roku 2016 považuji?
Los Crudos v Hamburku. Prošvihl jsem je v roce 97 na Sedmičce, pak se rozpadli a teď se po dvaceti letech vydali na pár koncertů do Evropy, Hamburk byl nejblíže, a tak jsme vyrazili tam. Los Crudos je kultovní latino punk kapela složená z přistěhovalců usídlených v Chicagu a ani po dvaceti letech neztratili nic ze své naštvanosti a energie. Koncert byl naprostou esencí hardcore/punku ve všech ohledech.
Mé nejoblíbenější filmy?
V poslední době Dunkerk od Nolana, to mě úplně paralyzovalo.
Jestli čtu, tak většinou?
Přečetl jsem knížku o tzv. „číhošťském zázraku“ a místím faráři Toufarovi, kterého pak bolševici umučili. Knížka se jmenuje Jako bychom dnes zemřít měli a napsal ji Miloš Doležal. Velmi silné čtení.
Když mám volný čas, tak ho trávím?
Na horách.
K jídlu a pití mám nejraději?
Vegan bbq nikdy nezklame. Naposledy to byly špízy na ohni, kde byly houby, tofu, zelenina a marináda z hořčice.
Co bych chtěl sdělit světu?
„Nacionalismus je vlastenectví, které ztratilo svou vznešenost.“ (Albert Schweitzer)
Všechny články
-
Terapie metalem, smrti habaděj! Faüst vydávají novou desku
Death Galore, to je název nejnovějšího alba pražské old-school metalové kapely Faüst, jejíž tři členové – Jenda, Kryštof a Teo – si přišli popovídat k nám do studia.
-
Odchází ti, kteří tvarovali punk. Refused se loučí ve velkém stylu
Na severu Švédska vznikla na počátku 90. let velmi silná hardcorová scéna. Tahouny se stala parta náctiletých kluků, kteří po vzoru amerických kapel také jednu založili.
-
Současní archeologové rockové historie Moin dávají na novém albu prostor hlasům odjinud
Hudba britské trojice Moin vždy působila jako exkurze do minulosti kytarové hudby, kde se Joe Andrews, Tom Halstead a Valentina Magaletti rozhodli vykopat nosné motivy.
-
Mount Eerie na nové desce uklízí poetické harampádí a nachází klid v křehkých i ukrutných písních
Phil Elverum neboli Mount Eerie už pětadvacet let vydává hudbu. Místy jde o hudbu sofistikovaně prokomponovanou, místy zase o hudbu spontánně zběsilou.
-
Chceme tvořit pouta přátelství, říkají členové straight edge kapely Lifelike
Jsou jednou z mála domácích kapel, která se k označení straight edge hardcore otevřeně hlásí. Do své hudby vkládají názory a emoce, které definují jejich životní postoj.
-
Shape of jazz and punk to come. The Messthetics a J. B. Lewis bourají hranice stylů
Brendan Canty a Joe Lally jsou jména, která byla přes dvě dekády spojena s Fugazi. Oba dva ale dokázali za posledních dvacet let bez problémů vystoupit z jejich stínu.
-
My Own Private Alaska se vrací po čtrnácti letech a hrají na piano, jako kdyby to mělo být naposled
Když v roce 2010 vydali album Amen, působili jako zjevení, které je prakticky nemožné napodobit. A pak se odmlčeli. Ale teď jim zničehonic vyšla deska All the Lights On.
-
Je to jako začít malovat obraz, který ostatní dotvoří, říkají o své hudbě Russian Circles
Mike, Dave a Brian. Tato tři jména stojí za chicagskou kapelou Russian Circles, která nyní startuje své již patnácté evropské turné. Všichni tři se objevili v našem studiu.
-
Folk brnká na citlivé struny i u tvrdých metalistů!
Modeláři vyrazili poprvé do terénu a své povídání zrealizovali přímo v místě konání koncertu Lankum. I tentokráte si pozvali jednoho speciálního hosta, Jana Vrobela.
-
Vypjatý emocore můžete směle hrát i po třicítce, dokazuje na nové desce kapela Esazlesa
Zatímco bubeník Honza Hrivňák zvučil v Plzni Drákulu, vydali se zbylí členové chebské kapely Esazlesa do Prahy, aby přiblížili evoluci nového alba Dokud vím, co mám.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »