Jsem ročník:
1979
Na Radiu Wave zastávám práci?
Své fungování na Wavu neberu jako práci, ale jako zábavu. Pouštím muziku, kterou mám rád a rád o ní mluvím. Snažím se bořit předsudky o určitých stylech, mazat škatulky a v neposlední řadě dávat jasně najevo, že i obsahová stránka má svou váhu a důležitost.
Předtím jsem stihl?
Hrát v pár kapelách, udělat pár koncertů, odchodit pár kilometrů po kopcích.
Nejraději poslouchám?
Rád poslouchám muziku v noci. Nejraději pak třeba Stars of the Lid nebo Tima Heckera.
5 pro mě zásadních alb:
Napíšu ty, které jsem si pustil dneska.
Oldřich Janota – Fotograf aktů
Elliott – Songs in the Air
Praise – Leave it All Behind
Batushka – Litourgiya
G.B.H. – Punk Junkies
Za koncert roku 2016 považuji?
Los Crudos v Hamburku. Prošvihl jsem je v roce 97 na Sedmičce, pak se rozpadli a teď se po dvaceti letech vydali na pár koncertů do Evropy, Hamburk byl nejblíže, a tak jsme vyrazili tam. Los Crudos je kultovní latino punk kapela složená z přistěhovalců usídlených v Chicagu a ani po dvaceti letech neztratili nic ze své naštvanosti a energie. Koncert byl naprostou esencí hardcore/punku ve všech ohledech.
Mé nejoblíbenější filmy?
V poslední době Dunkerk od Nolana, to mě úplně paralyzovalo.
Jestli čtu, tak většinou?
Přečetl jsem knížku o tzv. „číhošťském zázraku“ a místím faráři Toufarovi, kterého pak bolševici umučili. Knížka se jmenuje Jako bychom dnes zemřít měli a napsal ji Miloš Doležal. Velmi silné čtení.
Když mám volný čas, tak ho trávím?
Na horách.
K jídlu a pití mám nejraději?
Vegan bbq nikdy nezklame. Naposledy to byly špízy na ohni, kde byly houby, tofu, zelenina a marináda z hořčice.
Co bych chtěl sdělit světu?
„Nacionalismus je vlastenectví, které ztratilo svou vznešenost.“ (Albert Schweitzer)
Všechny články
-
Punkový koncert má stejnou atmosféru jako zápasy v kotli Bayernu, říká vydavatel Michl Krenner
Label Taken by Surprise funguje už od roku 2008. Za tu dobu vydal spoustu skvělých hc/punkových desek a jeho majitel Michl Krenner stihl otevřít svůj vlastní recordstore.
-
Pěšák rock‘n‘rollu zůstává nohama na zemi. Do Česka přijíždí legendární Mike Watt
„Když s Mikem Wattem komunikujete o možné spolupráci, máte pocit, že je to pro něho důležité a že jeho zájem je opravdový,“ říká host aktuálního dílu Václav Havelka.
-
Kee Avil dráždí na nové desce páteř experimentální hudby. Jednou peříčkem, jindy žiletkou
Montrealská hudebnice Kee Avil na sebe upozornila svým albem Crease z roku 2022, na novince Spine (vydal label Constellation) svou estetiku posouvá ještě o kus dál.
-
I hniloba může být vitální. Americký black metal ví, jak oslavovat krásy života
„Jak snadné je žít,“ říkají názvem svého aktuálního EP američtí Agriculture. Kapela, která se rozhodla využít blackmetalovou estetiku k zachycení radostí života.
-
Někdy stačí jedna píseň. Patrick Shiroishi v novém singlu padl do vřelého objetí s Emmou Ruth Rundle
Patrick Shiroishi je v Los Angeles usazený hudebník s japonskými kořeny. Nejblíže měl vždy k saxofonu, ale nikdy se neomezoval jen na tento nástroj.
-
Eskapismus bez fatálních následků. Adam Wiltzie ze Stars of the Lid nabízí nádherné únikové mapy
„Když lidi poslouchali hudbu, kterou jsem stvořil, zemřeli,“ vzpomíná zakládající člen Stars of the Lid na sen, který inspiroval desku Eleven Fugues for Sodium Pentothal.
-
Intimita v monumentálnosti kanadské trojice Big Brave
Když si montrealská kapela Big Brave poprvé získala nemalou dávku pozornosti, bylo to zejména proto, jak originálně dokázala variovat doom/sludgové kytarové stěny.
-
Rozebrat a zase složit. Nová deska Manon Meurt musela projít dekonstrukcí, aby zněla tak, jak zní
Od debutu Manon Meurt uplynulo 10 let. Za tu dobu se kapela stala jednou z nejvíce etablovaných na alternativní hudební scéně, a také jednou z nejtvrději pracujících.
-
Punk meets jazz! The Messthetics a James Brandon Lewis vydávají společné album
Aura legendárního labelu Dischord Records funguje i po čtyřiceti letech. Dokazuje to i deska dvou členů Fugazi, kteří se spojili s jazzmanem Jamesem Brandonem Lewisem.
-
Uhrančivě spletitá hudba. Chief Bromden vydali svou dosud nejintenzivnější nahrávku
Jednu z promo fotek pořídili před hromadou odpadků a stejně na ni vypadají sošně. Estetiku kapely to shrnuje výstižně – hrají bordel, který je ale zároveň velmi elegantní.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »