Barbora Müllerová: Peru bez Machu Picchu, ale s ayahuaskou a plavbou do pralesa po Urubambě

03726522.jpeg
03726522.jpeg

Peru bez Machu Picchu. Barbora Müllerová pojala cestu po Peru tak, aby se vyhnula největším turistickým lákadlům země, ale poznala předkolumbovské památky, podívala se do hor za kolibříky a poznala život místních indiánů na řece Urubambě.

„Chtěli jsme vidět úplně všechno, ale měli jsme jen měsíc času. Sestavila jsem itinerář, který byl naprosto nestihnutelný a v letadle jsme se o něj hádali,“ směje se těsně po návratu Barbora Müllerová, která cestu podnikla se svým manželem.

Nejsevernějším bodem jejich cesty bylo Trujillo a jeho předkolumbovské památky, které Barboru jako ilustrátorku nesmírně inspirovaly. Nejjižnějším peruánským zastavením byly na cestě břehy jezera Titicaca. „Vyhnuli jsme se ale těm nejturističtějším lákadlům, jako je Machu Picchu, trek Santa Cruz nebo ostrovy Los Uros na Titicace, díky čemuž jsme měli čas prozkoumat peruánskou kulturu víc do hloubky,“ říká Barbora. Zážitky, kterých si nejvíc cení, jsou návštěva vesnice indiánů Machiguengua na dolním toku Urubamby v nížinné Amazonii a setkání s chudými Kečuánci v zapomenutých koutech pohoří Cordillera Vilcabamba. „Dozvěděli jsme se několik místních legend, snědli živého ráčka a prošli si nejnáročnější trek v životě,“ říká s úsměvem Barbora.

03726523.jpeg

Barbora v Peru zároveň sháněla autentickou možnost, jak s místním šamanem okusit ayahuasku. Žvýkat koku je běžné a povzbuzující účinek je dobře cítit. „Hledali jsme šamana, který léčivý obřad dělá s respektem, a ne pro byznys.“ Peruánský ayahuaskový byznys, například v Cuzku, považuje za příšernou a potenciálně nebezpečnou záležitost. Někteří šamani ale zase ceremoniály dělají jen pro místní obyvatele a nejsou tedy pro cizince mimo komunitu vůbec dostupné.

03726518.jpeg