Básnická naděje Anna Prstková píše ve vlacích a miluje punk

29. srpen 2015
Liberatura

Anna Prstková definitivně splňuje všechna kritéria proto, aby byla neobjevenou básnickou nadějí Liberatury. Dosud nikde nepublikovala a většina lidí z Annina okolí ani netušila, že píše. Včetně její maminky.

„Odhodlávala jsem se k tomu hrozně dlouho,“ odpovídá Anna na otázku o jejím básnickém coming outu. Ten se v podstatě teprve odehraje – na literární soutěži Ortenova Kutná Hora. Jestli dostane cenu, to nikdo krom porotců zatím neví, jisté ale je, že Annino psaní má budoucnost.

„Dávám důraz na melodičnost, což je možná paradoxní, vzhledem k obdivuhodnému množství mých řečových vad,“ uvažuje Anna o svém psaní, „a vztahuje se to taky k tomu, že mou největší inspirací jsou písňové texty.“ Hudba je pro Annu hodně důležitá. Vyrůstala v Rožnově pod Radhoštěm a dodnes vzpomíná na večírky v legendárním punkovém klubu Vrah. Známka punku v Anniných textech je nejspíš hlavně autenticita. Ona sama si myslí, že punk souvisí s horami, které z jejích básní nejspíš ucítíte.

Anna své básně ráda lokalizuje. Má prý cykly z Prahy, z Ostravy i z Rožnova, ale ze všeho nejraději skládá ve vlaku. Ale pozor – v kupé ji nepotkáte s papírem a tužkou. Verše skladuje v paměti a píše je až doma. Čím vším ještě Anna Prstková v Liberatuře překvapila? Poslechněte si záznam s další letošní básnickou nadějí.

autor: Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.