Běloruskému PEN klubu hrozí konec. Vláda zmrazila jeho účty a předvolala členy před soud

O prodeji píše britské rádio Classic FM. Nástroj z dílny si po natáčení Titanicu nechal herec Jonathan Evans-Jones. Ten ztvárnil kapelníka Wallace Hartleyho a byl to právě on, kdo na plátně slavnou větu vyslovil. U Jonese housle strávily dalších 16 let. V roce 2013 je prodal soukromému sběrateli.

BBC píše, že se aukce chystá na 26. dubna. Housle mají certifikát pravosti, který zaručuje, že do prodeje nejde napodobenina. Stejná aukční síň podle BBC prodávala i nástroje, které skutečně byly na Titaniku v den jeho potopení 15. dubna 1912.

„Poté, co jsme prodali originální housle, na které hrál Wallace Hartley, když se Titanic potopil, s potěšením nabízíme do aukce housle, které obsadil James Cameron do svého filmu. Jedná se o skutečný kus filmové historie, který zaujme jak sběratele předmětů z Titanicu, tak filmových pamětihodností,“ říká aukcionář Andrew Albridge.

Wallace Hartley i jeho kapela na Titanicu zemřeli spolu s dalšími 1500 cestujícími a členy posádky.

O tomto jedinečném jevu píše server National Geographic. Když se cikády objevily naposledy, o křeslo amerického prezidenta se poprvé ucházel Barack Obama. Poprvé je ale zmiňují už osadníci v roce 1634. Guvernér kolonie Plymouth William Bradford o nich napsal, že jsou to „obrovské mouchy, které neustále ječí a jsou slyšet ve všech lesích“. Etymolog PJ Liesch řekl, že osadníci rojení cikád přirovnávali k biblickým pohromám. Původní Američani je naopak rádi využívali jako zdroj potravy.

Podle webu Cicada Safari se jejich výskyt očekává koncem dubna a začátkem května. Vývoj situace můžou lidé sledovat ve stejnojmenné aplikaci, kterou nabízí Apple App Store i Google Play. Server taky uklidňuje, že cikády nekoušou a nepřenášejí nemoci. Hrozí ale poškození mladých stromů, protože k nim kladou vajíčka. Jinak ale životnímu prostředí spíš pomáhají. Chodbičky, které pod zemí tunelují, pomáhají k provzdušňování půdy a starší stromy díky přítomnosti cikád víc kvetou.

O novém fenoménu s názvem Ojisan TCG píše server Good News Network. „Chtěli jsme posílit spojení mezi dětmi a staršími generacemi v komunitě. Je tu tolik úžasných lidí. Přišlo mi škoda, že o nich nikdo neví,“ vysvětluje vznik nezvyklé hry šéfka Saidóšo Eri Mijahara v rozhovoru pro Fuji News Network.

Sběratelé můžou podle serveru Tokyo Weekender zatím získat 47 různých kartiček. Víc než polovina z nich má speciální schopnosti. Podobně jako s Pokémony se i s nimi dá hrát, stejně tak se i ve velkém vyměňují. Úplně nejpopulárnější je karta s osmašedesátiletým panem Fudžim, který pracoval jako úředník v místní věznici.

„Byl jsem upřímně šokován, když mě požádali, abych se přihlásil,“ řekl se smíchem pan Fudži Tokyo Weekenderu. „Nikdy jsem si nepředstavoval, že se stanu sběratelskou kartou, natož že budu mít fanoušky.“ Lidé ho teď zastavují na ulici a prosí o autogramy.

Kromě něj můžou děti do kolekce získat taky prodavače nudlí, pana Takešitu nebo bývalého náčelníka kawarských hasičů pana Hondu.

Podle generálního ředitele společnosti Ember Phila MacDonalda se solární energie stává motorem globální energetické transformace. „Jako nejrychleji rostoucí zdroj nové elektřiny má zásadní význam pro uspokojení stále rostoucí světové poptávky po elektřině,“ uvedl MacDonald pro The Guardian. Zpráva, kterou jeho firma vypracovala, se týká 93 % celosvětového trhu s elektřinou v 88 zemích.

Ačkoli se podle zprávy využívání solární energie za poslední tři roky zdvojnásobilo, celkově zůstává relativně malou součástí globálního energetického systému, činí zhruba 7 %. Podobně je na tom i větrná energie, která tvořila zhruba 8 % světové elektřiny. Nejvíc se z obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny využívá voda. Energie vyrobená vodními elektrárnami tvořila v roce 2024 14 % celosvětové energie.

Lídrem v oblasti energetické transformace se podle zprávy stala Evropská unie. Její spotřeba fosilních paliv se od roku 2007 snížila na polovinu. V současné době se energie vyrábí hlavně pomocí jaderných a větrných elektráren, shrnuje server Innovation Origins.

Soudce v Brazílii celou svoji kariéru používal jméno Edward Albert Lancelot Dodd Canterbury Caterham Wickfield a tvrdil, že je synem anglických aristokratů. Až po jeho odchodu do důchodu úřady zjistily, že jde o falešné jméno. Podle vyšetřovatelů se muž doopravdy jmenuje José Eduardo Franco dos Reis, zjistili to z odebraných otisků prstů, informovaly weby The Guardian a Newser.

Podle policie Wickfield (nebo také dos Reis) zfalšoval svůj rodný list, nastoupil na právnickou fakultu Univerzity v Sao Paulo a v roce 1995 začal pracovat jako soudce. V říjnu se představil jako Wickfield a navštívil vládní úřad v São Paulu, aby si obnovil průkaz totožnosti. Ve všech jeho dokladech byla uvedena „britská“ jména, ale registrační číslo rodného listu odpovídalo číslu Brazilce jménem Dos Reis.

Minulý pátek soud rozhodl, že na základě obvinění muži pozastaví výplatu jeho důchodu, který činí měsíčně v přepočtu zhruba 600 tisíc korun českých. Dos Reis se ale rozhodnutí brání. Údajně nic neprovedl a Wickfield je jeho dvojče, které si adoptoval britský šlechtický pár.

Na „cestu naděje“, jak ji nazvali, se na kolech vydalo osmdesát lidí ze studentské a akademické obce. Jedou z Nového Sadu, kde se 1. listopadu zřítil přístřešek nádraží a zabil 15 lidí, což odstartovalo už pět měsíců trvající protesty. Cílem cesty je 1400 kilometrů vzdálený Štrasburk, kde by měli vystoupit na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Evropského parlamentu a několika institucí zabývajících se lidskými právy. Informovaly o tom weby Balkan Insight a France 24. V pátek projeli studenti první členskou zemi Evropské Unie, Maďarsko, a v pondělí už podle slovenského Denníku N byli v Bratislavě.

Celou jejich dvoutýdenní cestu je možné sledovat na webové stránce, kterou pro tuto příležitost vytvořili. Mají za sebou už 704 kilometrů a zhruba jednou tolik je čeká. Po cestě by se k nim měli přidat kolegové z Nizozemska, Dánska a dalších evropských zemí.

„Tohle není jen cyklistický výlet – je to cesta naděje, odporu a hlasu všech, kteří byli umlčeni. Proto jedeme do Štrasburku. Ne proto, že očekáváme, že naše problémy vyřeší někdo jiný, ale proto, aby svět slyšel hlas Srbska – aby evropské instituce vyvinuly tlak na úřady a postavily se na obranu práv všech, kteří jsou nuceni mlčet," napsali na web pořádající studenti a studentky.

Protesty v Srbsku začaly poté, co vloni 1. listopadu při pádu betonového přístřešku před nádražím v Novém Sadu zahynulo 15 lidí (čtrnáct na místě, jeden později v nemocnici). Demonstrující viní vládu z korupce a nepotismu, které podle nich vedly k tomu, že stavební práce při nedávné rekonstrukci objektu byly nekvalitní.

„Naše studie prokázala jako první, že metabolismus houbové složky v symbiotickém organismu lišejníku zůstal aktivní i v prostředí připomínajícím atmosféru Marsu,“ řekla řešitelka studie a botanička Kaja Skubal. Na studii pracovala s kolegy z Jagellonské univerzity a polské Akademie věd v rámci experimentu prováděného v Centru kosmického výzkumu, upozornil na ni server Science Alert.

„Tato zjištění rozšiřují naše porozumění biologickým procesům v simulovaných podmínkách Marsu a odhalují, jak hydratované organismy reagují na ionizující záření – což je jedna z nejkritičtějších výzev pro přežití organismu na Marsu,“ dodala Skubalová.

Botanici považují lišejníky za dobrý předvoj pro zbytek přírodního světa. Usazují se i v drsném, naprosto neúrodném prostředí. Po čase mohou pokrýt kameny, písek nebo na střechy. Taková místa pak proměňují v rozmanité ekosystémy.

V nehostinných obdobích mohou přejít do klidového stavu a po kontaktu s vodou se znovu probudit k životu. Stejně jako želvušky (Tardigrades), které někdy obývají povrch lišejníků, jsou díky své schopnosti přežít i ty nejdrsnější pozemské podmínky hlavními kandidáty pro mimozemský výzkum.

Madonna uvedla, že se s Eltonem Johnem potkala v sobotu po jeho vystoupení v Saturday Night Live. Když se dozvěděla, že hudebník vystupuje v populárním pořadu se svým novým albem, rozhodla se, že si to s ním půjde vyříkat.

„Když jsem ho uviděla, první, co mi řekl, bylo – odpusť mi,“ uvedla zpěvačka. Podle jejích slov hudebníka vždy obdivovala. Když vyrůstala v Michiganu, tak se jednou odplížila z domu, aby mohla navštívit jeho koncert v Detroitu. Vidět na pódiu někoho, kdo se nebál být sám sebou, jí prý změnilo život. Později ji proto mrzelo, když na její adresu zpěvák nešetřil narážkami.

„Odkdy je playback považován za živé vystoupení?“ řekl například Elton John poté, co Madonna získala v roce 2004 cenu „Nejlepší živé vystoupení“ na cenách Q Awards. Tým americké zpěvačky podle BBC tehdy nařčení odmítl s tím, že popová královna nemá čas na to urážet ostatní umělce.

Šarvátky vyvrcholily v roce 2012, když Madonna získala Zlatý glóbus za nejlepší filmovou píseň, skladbu Masterpiece. Ve stejné kategorii byl nominovaný i Elton John se svojí skladbou Hello, Hello. Zpěvák před vyhlášením cen řekl, že popová diva nemá sebemenší šanci.

„Doufám, že se mnou Elton ještě někdy promluví,“ rýpla si tehdy Madonna do zpěváka.

Když zpěvačka ve stejném roce vyjela na turné, vypadala podle zpěváka jako pouťová striptérka, připomněl server Variety.

Zdá se ale, že staré šrámy jsou, alespoň podle zpěvaččina Instagramu, zahlazeny. Umělci by dokonce podle Madonny mohli natočit společnou skladbu, kterou už Elton John údajně napsal.

„Vždycky jsem měla mateřské instinkty, ale svoje pocity jsem si snažila nepřipouštět,“ řekla šestatřicetiletá Grace Davidson, která dívku porodila. Rodiče Grace a Angus z Londýna chtěli původně zůstat v anonymitě, ale po porodu se rozhodli o svůj malý zázrak, jak narození popsali, podělit se stanicí BBC.

Novináři sledovali příběh rodičů od roku 2018, kdy začali promýšlet cesty, jak mít svoje biologické dítě. Původně se s transplantací nabídla matka Grace, ale to se ukázalo jako nemožné. Nakonec ženě dělohu darovala její sestra, která měla dvě děti a další nechtěla.

Britští lékaři od první úspěšné operace provedli další tři, v těchto případech ale transplantovali dělohy dárkyň po smrti. V rámci klinického výzkumu mají v plánu dalších patnáct operací.

První dítě přirozenou cestou se matce s transplantovanou dělohou v Česku narodilo v srpnu 2019 ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze. Císařským řezem porodila sedmadvacetiletá žena, která podstoupila transplantaci dělohy v roce 2017.

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. Vůbec první těhotnou ženou s transplantovanou dělohou se v roce 2013 stala dvaadvacetiletá Turkyně Derya Sert, ta ale po osmi týdnech potratila.