Berlínské techno by mohlo být na seznamu kulturního dědictví UNESCO

6. prosinec 2021

Na vstup do slavných klubů Berghain nebo Tresor čekají návštěvníci i několik hodin. Techno navíc hrálo důležitou roli po pádu berlínské zdi a sjednocení města v roce 1989. Skupina kolem festivalu Rave the Planet proto usiluje o zapsání berlínského techna na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

O tom, že techno je hudební žánr, rozhodl v loňském roce německý spolkový finanční soud. To vedlo k výraznému snížení daní pro všechny kluby, které techno a house hrají. Hudebníci a DJs, kteří stojí za festivalem Love Parade a Rave the Planet, v čele s Dr. Mottem jdou ještě dál – navrhují, aby bylo berlínské techno zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

„Techno měli rádi mladí lidé z východní i západní části města, spojovalo je to. Potkávali se v prázdných továrnách, aby společně oslavovali svobodu. Nešlo o žádné hloupé texty, jen hudba, na kterou se dalo tancovat,“ vzpomíná pro deník The Guardian zakladatel slavného klubu Tresor Dimitri Hegemann.

Dnes je Berlín hlavním městem klubové scény, i tady ale podniky bojují s gentrifikací a dopady koronavirové pandemie. „Pokud bude berlínské techno na seznamu UNESCO, znamenalo by to nejen více peněz pro kluby, ale taky větší vliv na stavební zákony. Kluby jako Tresor nebo Berghain by pak získaly status kulturních památek,“ vysvětluje svůj záměr Dr. Motte. OSN je podle něj návrhu nakloněná, rozhodnutí ale může trvat až deset let.

Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO se obvykle zapisují výjimečné tradice, jako je malawský tanec radosti Mwinoghe nebo reggae hudba na Jamajce. V Česku je na seznamu celkem sedm nehmotných památek. Patří mezi ně například verbuňk – mužský lidový tanec ze Slovácka, modrotisk nebo ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel v Krkonoších.

Přečtěte a poslechněte si taky Techno je jako porno – když ho uvidíte, poznáte ho.

Spustit audio
  • Nezisková organizace učí mladé Kostaričany potápění a péči o pobřežní vody

    28. leden 2022
    potápění, šnorchlování

    Obyvatelé Kostariky mají jen málo příležitostí, jak se starat o svoje pobřežní vody plné útesů. Ty jsou vlivem globálního oteplování, ale i znečišťováním oceánů, v ohrožení. Místní nezisková organizace se však rozhodla situaci změnit a dospívající učí, jak o vody u středoamerického státu pečovat.

    Komunitní potápěčské centrum Ambassadors of the Sea sídlící v Puerto Vieju si klade za cíl nejen přispět k ochraně životního prostředí, ale i poskytnout mladým lidem pracovní příležitosti. V rámci své činnosti umožňuje působení dospívajícím od 14 let, kteří se věnují čištění mořského dna, monitorování útesů, analýze znečištěné vody i podmořské archeologii.

    „Být mladý v Puerto Vieju není snadné. Nemáme příležitosti, většina mých spolužáků je zapletena do obchodu s drogami a drobné kriminality. Centrum nás z tohoto kontextu vytrhlo a otevřelo nám dveře v oblasti ochrany moře,“ popisuje čtyřiadvacetiletý Esteban Gallo, který společně se svými bratry u zrodu organizace stál.

    S původním nápadem přišla portorická novinářka a rybářka María Suárez. „Potápění zde bylo vždy aktivitou pro turisty, pro místní obyvatele příliš drahou. Pro mladé lidi z centra, kteří se potápějí s určitým cílem, je už ale přístupná,“ uvádí pro server Guardian.

    Projekt je podporován i Úřadem OSN pro projektové služby. Dosud centrum nabídlo mladým lidem 200 bezplatných kurzů potápění. Podmínkou účasti je mít dobré známky ve škole, naučit se vařit karibské jídlo v rámci zachování kultury, provádět úklid pláže a plně se zapojit do činnosti centra.

    „Tvrzení, že útes je mrtvý, bylo výmluvou pro to, že se o oceán nestaráme, říká Ana María Arenas, koordinátorka skupiny. „Také toho využívaly společnosti a navrhovaly projekty těžby ropy nebo výstavby doků, které jsme v průběhu let zastavili. Náš neustálý monitoring ukázal, že útes žije, dodává.

  • Stovky akrů sekvojového lesa v Kalifornii se vrací do rukou původních kmenů

    28. leden 2022
    sekvoje, sekvojový les

    Skupina ochránců přírody vrací několik stovek akrů lesa místním kmenům, které byly v minulosti ze svého území vytlačeny evropskými osadníky. Organizace, která sekvojový les v minulosti zakoupila za tři a půl milionu dolarů, doufá, že tímto krokem se podaří zachránit tamní ekosystém a zabránit komerční těžbě dřeva a výstavbě.

    Les bude přejmenován na Tc'ih-Léh-Dûñ, což v jazyce kmene Sinkyone znamená místo, kde se prohánějí ryby. Přes pět set akrů půdy je domovem mnohých druhů, žijí zde například zástupci sovy pálené, pstruha obecného, lososa obecného, mřenky mramorované nebo žáby žlutonohé. Jak dále popisují ochránci přírody, z flory tu jsou k nalezení pak prastaré sekvoje, douglasky, tanoaky a strom madrone.

    Nezisková organizace Save the Redwoods League zakoupila pozemek za peníze, které darovala společnost Pacific Gas & Electric Company. Ta svou činností v minulosti způsobila několik rozsáhlých požárů v oblasti. Snaží se proto podporovat programy na ochranu životního prostředí a zmírnit škody, které způsobila. Následně organizace les darovala radě InterTribal Sinkyone Wilderness Council, která sdružuje místní kmeny původních obyvatel.

    Od partnerství si oba subjekty slibují především zachování místního ekosystému. Při ozdravování a ochraně území se chtějí opřít o kombinaci poznatků z oblasti vědy a zásad péče o původní území. V potaz chtějí brát i výsledky průzkumů zabývajících se přizpůsobení se klimatu a ochraně před požáry.

    „Jsme přesvědčeni, že nejlepším způsobem, jak trvale chránit a ozdravit toto území, je prostřednictvím kmenového správcovství,“ řekl Sam Hodder, generální ředitel neziskové organizace. „Máme díky tomu příležitost obnovit rovnováhu v ekosystému a v komunitách s ním spojených a zároveň urychlit tempo a rozsah ochrany ikonických kalifornských sekvojových lesů,“ uvedl podle serveru NPR.

  • Seriál Euforie podporuje násilí, sex a užívání drog mezi teenagery, míní odborníci

    28. leden 2022
    Ze seriálu Euforie

    Americký program Drug Abuse Resistance Education (D.A.R.E.), zabývající se prevencí drogové závislosti a násilného chování, vydal prohlášení, ve kterém obvinil seriál Euforie z idealizování násilí, sexu a užívání návykových látek mezi teenagery.

    „Místo toho, aby seriál podpořil touhu každého rodiče ochránit své děti před potenciálně hrozivými následky zneužívání drog a dalšího rizikového chování, televizní drama stanice HBO Euforie se rozhodlo mylně glorifikovat a chybně zobrazovat užívání drog, závislost, anonymní sex, násilí a další destruktivní chování středoškoláků jako běžné a rozšířené v dnešním světě, uvedla organizace v prohlášení, které sdílela stanice NBC News.

    Program D.A.R.E také označil za nešťastné, že je seriál jak recenzenty, tak na sociálních sítích a v reklamách označován za „průlomový“. Místo toho by si lidé používající toto označení v souvislosti s televizním dramatem HBO měli uvědomit „potenciální negativní důsledky pro děti školního věku, které dnes čelí nesrovnatelným rizikům a problémům v oblasti duševního zdraví,“ pokračuje v prohlášení. Své obavy ze způsobu zobrazování sporných témat by program chtěl konzultovat se zástupci pořadu.

    Protagonistka seriálu a jeho výkonná producentka Zendaya před druhou sérií zveřejnila na sociálních sítích prohlášení, v němž diváky varovala, že se drama věnuje závažným tématům a může být pro některé obtížně sledovatelné. Zároveň zdůraznila, že seriál je pro dospělé publikum.

  • Americká škola zakázala komiks Maus o holokaustu, prý kvůli vulgarismům a nahotě. „Orwellovské,“ myslí si autor

    27. leden 2022
    Komiks Arta Spiegelmana Maus

    Škola v americkém Tennessee se rozhodla ze svých osnov pro žáky osmé třídy vyřadit grafický román Maus kreslíře Arta Spiegelmana. Vyprávění o životě autorova otce, polského Žida a přeživšího holokaustu, je podle školské rady pro děti nevhodné z důvodu používání vulgarismů a zobrazování nahoty.

    Rada za problematické označila například výrazy jako „zatracený Bůh,“ sporné se jim jevilo i zobrazení ženské nahoty. Během jednání padly také návrhy o možné úpravě díla. Členové rady se však obávali, že by tím mohla být porušena autorská práva, vyplývá ze zápisu. To, že kniha pojednává o holokaustu, podle nich nemá nic společného s jejich rozhodnutím.

    K verdiktu se vyjádřil i samotný autor knihy. „Jsem z toho zmatený,“ uvedl pro CNBC. „Spadla mi z toho čelist. Říkal jsem si: ‚Cože?'“ Dle něj mají členové rady, kterou označil za „orwellovskou, spíše než s použitými výrazy v knize problém s obsahem samotným. V díle popisuje příběh svých židovských rodičů v koncentračních táborech, masové zabíjení nacisty a vypráví i o sebevraždě své matky a vztahu s otcem.

    Mnozí novináři a odborníci z literárního prostředí rozhodnutí rady odsoudili. „Školská rada v Tennessee odhlasovala vyřazení Pulitzerovou cenou oceněného grafického románu Maus, který vypráví o holokaustu pomocí kreslených myší, protože obsahuje nevhodná slova a obrazy. Přeji jim hodně štěstí při hledání zdravého, rodinného obsahu o holokaustu,“ okomentoval situaci americký novinář Yair Rosenberg.

    Hlasování školské rady proběhlo již na začátku ledna, pozornost mu však začala být věnována až tento týden. Jedná se o další z kontroverzních změn ve vzdělávacích osnovách po celých Spojených státech, kde se konzervativci zaměřují na učební plány kvůli výuce o historii otroctví a rasismu v Americe.

  • Ghosting bolí, protože předpokládáme, že jsme udělali něco špatně, míní terapeuti

    27. leden 2022
    muž s telefonem, mobil (ořez)

    Doručeno, zobrazeno, žádná odpověď. Ghosting, neboli přerušení komunikace bez jakéhokoliv zjevného důvodu, může nejen ublížit, ale i se výrazně podepsat na sebevědomí jedince. V lidské povaze je totiž předpokládat, že jsme udělali něco, čím jsme si mlčení zasloužili.

    „Když je někdo vyghostován, může mít pocit, že byl jen na jedno použití nebo dokonce pouze náhradník. A protože s druhou osobou komunikace neprobíhá, neustále přemýšlí nad tím, proč k tomu došlo,“ říká terapeutka Darcy Sterling. „Ale člověk by se neměl cítit provinile kvůli emocionálnímu zmatku, který může pociťovat,“ pokračuje pro server Insider.

    Situaci mohou nejbolestivěji prožívat ti, kteří v minulých vztazích bojovali se svým sebevědomím. Jak moc traumatická pro jedince zkušenost bude, pak závisí převážně na potenciálu, který člověk ve vztahu vidí. Významným prvkem je také jeho vlastní sebeúcta. Délka vztahu samotného je pak dle terapeutky Kelly Scott až vedlejším faktorem.

    Podle Sterling lidé často považují ghosting za způsob, jak chránit city druhého. Předpokládají, že upřímnost bude bolet víc než mlčení. Ignorováním však chrání své pocity, ne druhého člověka. „Je důležité si uvědomit, že náhlé zmizení potenciálního protějšku nemá nic společného s vámi,“ míní terapeutka.

    A jak se se situací co nejlépe vypořádat? Promluvte si s blízkými lidmi, kterým důvěřujete, a soustřeďte se na osobní růst, radí Sterling.

  • Katalánský parlament očistil stovky žen obviněných z čarodějnictví v minulých staletích

    27. leden 2022
    čarodějnice, čarodějnictví, horor

    Poslanci španělského regionu Katalánsko oficiálně omilostnili více než 700 žen, které byly v 15. až 18. století obviněny z čarodějnictví a následně popraveny. Pro udělení milosti hlasovala velká většina - 114 poslanců, 14 bylo proti a šest se zdrželo hlasování. Zákonodárci uvedli, že tyto ženy byly „oběťmi misogynního pronásledování“ a vyzvali k pojmenování některých tamních ulic po pronásledovaných „čarodějnicích“.

    Jak uvádí historička Núria Morelló, často se jednalo o ženy, které praktikovaly postupy tradiční medicíny, nebo o nezávislé ženy, na něž se v té době hledělo s podezřením. Obvinění z čarodějnictví se poté ve většině případů zakládalo na případech náhlých úmrtí dětí či na přírodních katastrofách a neúrodách.

    Hony na čarodějnice zuřily v období středověku v celé Evropě, Španělsko však bylo výjimkou. Zde inkvizice bojovala především s vymýcením kacířství mezi židy a muslimy. V Katalánsku ale byla situace jiná. Venkovské oblasti totiž spadaly pod absolutní moc feudálů a samotné přiznání bylo dostatečným důkazem viny.

    Lišil se i způsob, jakým byly ženy popravovány. Na rozdíl od zbytku Evropy zde byly čarodějnice věšeny, nikoli upalovány na hranici. Podle Paua Castella, profesora moderních dějin na Barcelonské univerzitě, to mohlo být proto, že při tomto postupu se neplýtvalo cenným palivovým dřevem.

    Historici se domnívají, že většina čarodějnických poprav ve Španělsku se odehrála právě v tomto severovýchodním regionu. Jak připomíná server Euronews, Katalánsko bylo také jednou z prvních oblastí v Evropě, kde byly v roce 1471 provedeny zákroky proti čarodějnictví.

    Odhaduje se, že v letech 1580 až 1630 bylo v celé Evropě odsouzeno k smrti za čarodějnictví asi 50 tisíc lidí, z nichž asi 80 % tvořily ženy. I v dalších zemích by se ale mohly dočkat očištění svého jména. Historickým pronásledováním čarodějnic se totiž také v minulosti zabýval španělský region Navarra, stejně jako Norsko, Švýcarsko a Skotsko.

  • Inovace umožňují hendikepovaným hrát na hudební nástroje pouhým pohledem

    26. leden 2022
    hendikep, hudba, klavír, piano
    V Anglii byl napříč profesemi diagnostikován určitý druh zdravotního postižení u téměř 19 % pracovní síly, v hudebním průmyslu je však hendikepovaných pouze 1,8 % profesionálů. Jak uvádí web Classic FM, vzhledem k tomu, že se kariéra hudebníka historicky považovala za nedostupnou pro osoby se zdravotním hendikepem, není to až tak překvapivé. Co kdyby ale existoval nástroj, který nemusíte brát do ruky? Nástroj, na který můžete hrát pouhým pohledem?

    Jedním z příkladů technologického pokroku, jehož cílem je zpřístupnit hudbu všem, je oční harfaVývoj této převratné moderní hudební technologie začal v roce 2010, kdy Zacharías Vamvakousis, hudebník a softwarový vývojář, studoval magisterský titul v oboru Zvuk a hudba na Universitat Pompeu Fabra v Barceloně.

    Po vážné nehodě na motorce to vypadalo, že už si možná nikdy nezahraje. Když zjistil, že pro lidi s kvadruplegií, celkovým nebo částečným ochrnutím všech končetin, neexistuje žádný hudební nástroj, začal ho sám vyvíjet.

    Je speciálně navržený tak, aby se lidé s amputacemi horní končetiny, poraněním míchy nebo diagnózami, jako jsou dětská mozková obrna, amyotrofická laterální skleróza či svalová dystrofie, mohli učit a užívat si hraní hudby očima. Je vhodný i pro jedince s mentálním postižením.

    Stačí, aby si nainstalovali software a měli k dispozici kameru, která bude snímat jejich oči. Když se pak podívají na obrazovku s barevným koláčovým grafem a symboly, můžou tvořit hudbu. Takzvaná EyeHarp prý nabízí „stejné výrazové kvality jako jakýkoli tradiční nástroj“. Základní verze softwaru je ke stažení zdarma.

    Dalším příkladem je speciální klarinet. Na The Clarion lze hrát jakýmkoliv pohybem včetně pohybu očí. To dokazuje například National Open Youth Orchestra, první mládežnický orchestr vedený zdravotně hendikepovanými ve Spojeném království, který byl založen v roce 2018 bristolskou společností OpenUp Music. Ta pomáhá „měnit možnosti hudební tvorby pro mladé lidi s hendikepem na celostátní úrovni“.

    Matt Griffiths, generální ředitel charitativní organizace Youth Music, podporující hudební aktivity znevýhodněných dětí, k technologickým novinkám uvádí: „Digitální technologie je nedílnou součástí hudby i širšího hudebního vzdělávání. Pro nás je teď výzvou dosáhnout toho, aby byly tyto technologie běžně dostupné, cenově i z hlediska zajištění pracovníků, kteří umožní jejich efektivní používání.“

  • Sociální izolace starších lidí vede k dřívější ztrátě zubů

    26. leden 2022
    staří lidé, důchodci, babička a dědeček

    U starších lidí, kteří jsou sociálně izolovaní, je pravděpodobnější, že jim budou chybět zuby a časem o ně přijdou rychleji než lidé s větší sociální interakcí. Takové jsou výsledky studie, kterou provedli vědci z newyorské Rory Meyers College of Nursing.

    „Výsledky naší práce naznačují, že udržování a zlepšování sociálních vazeb může být přínosem pro zdraví ústní dutiny starších dospělých,“ říká doktorand Xiang Qi a jeden z autorů studie, o které píše web Neuroscience News.

    Sociální izolace a osamělost u starších dospělých jsou hlavními problémy veřejného zdraví na celém světě a jsou rizikovými faktory pro srdeční choroby, poruchy duševního zdraví, kognitivní poruchy a předčasnou smrt. V některých zemích, včetně Spojených států a Číny, je podle Světové zdravotnické organizace až jeden ze tří starších dospělých osamělý.

    Sociální izolace a osamělost spolu souvisí, ale není to to samé. Sociální izolace je objektivní měřítko definované jako málo vztahů nebo občasný kontakt s ostatními, osamělost je pocit vytvořený nedostatkem sociálního spojení.

    „Sociální izolace a osamělost sice jdou často ruku v ruce, ale je možné žít sám a být sociálně izolovaný, ale necítit se osaměle, nebo být naopak obklopen lidmi, a přesto se cítit osamělý, uvádí profesorka Bei Wu, další z autorů studie.

    V Číně mají starší lidé ve věku 65 až 74 let v průměru méně než 23 zubů (dospělí mají obvykle 32 zubů nebo 28, pokud mají vytržené zuby moudrosti) a 4,5 % lidí z této věkové skupiny přišlo o všechny zuby. K jejich ztrátě přispívají onemocnění dásní, kouření, nedostatečný přístup k zubní péči a chronická onemocnění jako cukrovka a srdeční choroby. Chybějící zuby mohou mít významný dopad na kvalitu života člověka, ovlivnit výživu, řeč a sebevědomí.

    Aby vědci porozuměli vztahu mezi sociální izolací, osamělostí a ztrátou zubů u starších dospělých v Číně, použili tamní průzkum dlouhověkosti ve zdraví k analýze dat od 4 268 dospělých ve věku 65 a více let. Průzkumy probíhaly ve třech časových obdobích – 2011 až 2012, 2014 a 2018. 27,5 % účastníků studie bylo sociálně izolovaných a 26,5 % uvedlo, že se cítí osaměle.

    Podle výzkumníků vyšší úrovně sociální izolace způsobovaly, že měli lidé méně zubů a v průběhu let je rychleji ztráceli, a to i při kontrole dalších faktorů, jako jsou ústní hygiena, zdravotní stav, kouření a pití. Starší dospělí, kteří byli sociálně izolovaní, měli v průměru o 2,1 méně přirozených zubů a 1,4krát vyšší míru ztráty zubů než lidé se silnějšími sociálními vazbami. Osamělost překvapivě ani s počtem zbývajících zubů, ani s rychlostí ztráty zubů nesouvisela.

    Tato zjištění jsou však relevantní i pro další země, protože sociální izolace a ztráta zubů jsou globálními problémy. Vědci doporučují zaměřit se na mezigenerační podporu v rodinách a zlepšení vrstevnických i ostatních sociálních vazeb starších dospělých v rámci jejich místních komunit.

  • Žena, jejíž druhé dítě se narodilo mrtvé, se rozhodla darovat mateřské mléko

    26. leden 2022
    mléko, mimino, miminko, dítě

    Janet Hobbsová z Wellingtonu v hrabství Somerset na jihozápadě Anglie absolvovala kurz vzájemné podpory kojení po problémech s krmením prvního dítěte, dcery Livvy. S druhou holčičkou Immy měla v plánu darovat mateřské mléko ženám s podobnými problémy. Dítě se narodilo mrtvé, Hobbsová po tomto porodu v dubnu 2020 přesto darovala asi šest litrů svého mléka mléčné bance v Bristolu.

    Ta slouží dvanácti novorozeneckým jednotkám intenzivní péče na jihozápadě, kde se darované mléko využívá při péči o předčasně narozené a ohrožené děti. BBC připomíná, že to je jediná regionální služba v Anglii financovaná z veřejného zdravotního pojištění, další zařízení je v Tivertonu v hrabství Devon a provozuje ho nezisková organizace Healthy Babies UK. Ta poskytuje předporodní a poporodní podporu a rady a pomáhá ženám, které se chtějí stát dárkyněmi mateřského mléka.

    Podle The Southwest Neonatal Network Donor Milk Bank je darované mateřské mléko považováno za „hned druhou nejlepší výživu“ pro předčasně narozené nebo ohrožené děti, pokud není k dispozici mléko jejich vlastní matky.

    Hobbsové nabídli léky na potlačení tvorby mateřského mléka, které odmítla: „Pro mě to byla jedna z mála věcí, které jsem stále měla v plánu udělat… i poté, co se dcera narodila mrtvá, pořád jsem mohla darovat. Chtěla jsem mít pocit, že tady malá zanechala nějaký odkaz.“ Její prvorozená dcera Livvy u toho byla a pomáhala. „Mačkala tlačítka na pumpičce, chodila pro lahvičky, pomáhala mi je označit a dát do mrazáku. Bylo to pro ni něco nového.“

    Hobbsová doufá, že darování mléka pomůže „malým zranitelným dětem a rodinám, aby jejich příběh neskončil tak smutně jako ten její, aby jejich dítě mohlo dál žít“. Třináct měsíců po ztrátě Immy porodila syna Barnabyho a i s tímto potomkem se rozhodla pro dárcovství mateřského mléka.

    „Některým lidem může představa, že se jejich dítě živí mlékem jiné než jeho vlastní matky, připadat trochu bizarní,“ dodala. Když si pak ale uvědomí, jaké to má výhody a jak moc je to důležité, zvláště u dětí na jednotkách neonatologické intenzivní péče, pochopí podle ní, proč chtějí matky, které mohou, tímto způsobem pomáhat.