Biosféra je stroj poháněný sluncem. Regenerativní kultura nechce z rezervoáru života jen brát

26. duben 2022

Filozof Pavel Barša, antropoložka Markéta Zandlová, výtvarník Zbyněk Baladrán nebo historička architektury Petra Hlaváčková, to je zlomek autorek a autorů, kteří se podíleli na sborníku nazvaném Neúplný atlas regenerace. Společnost, její členové i planeta jsou unavení, co s tím? Pojďme si odpočinout, najděme v životě kvality, které nezatěžují finanční ani uhlíkový rozpočet, a možná tak pomůžeme nejvíc. Jak si představit regenerativní kulturu?

„Buď můžeme hospodařit tak, že naakumulované zásoby spotřebováváme, nebo to můžeme dělat víc symbioticky a odebírat jen přebytky z ekosystému, který zároveň můžeme obohacovat,“ vysvětluje regenerativní přístup, který si snáz můžeme představit na příkladu regenerativního zemědělství, sociolog a koeditor publikace Vojtěch Pecka.

Regenerativní zemědělství spočívá v principu obnovy ekosystémů. Z půdy jen neodebíráme vypěstované plodiny, ale pomocí speciálního managementu se snažíme obnovit život v ní - jako vedlejší produkt vznikají v každém ekosystému přirozené přebytky. „Biosféra je stroj, který je poháněný sluncem. Máme obrovský příval energie, který proměnil anorganickou planetární hmotu v rezervoáry života, a to se děje spontánně,“ vysvětluje Vojtěch Pecka.

Neúplný atlas regenerace

Z takového pohledu je člověk jen jedním z produktů biosféry a nedává smysl se jakkoli ze sítě života vyčleňovat ať už z domýšlivosti, nebo naopak z hlouposti, když mateřské ekosystémy ničíme. S přihlédnutím k zemědělství se dá regenerativní princip vztahovat i na jiné oblasti lidského života, například na vztahy, práci, majetek, volný čas. I k lidskému tělu se dá přistupovat s péčí, anebo s touhou dostat z něj co nejvíc.

Co je regenerativní kultura, budeme ještě nějaký čas ohledávat, jisté je, že jde o reakci na environmentální krizi a snahu vsadit pozdně kapitalistický subjekt zpátky do sítě života, v opozici k destruktivní a extraktivistické modernitě postavené na rostoucí spotřebě fosilních paliv a národním HDP.

Proč jsou lidé i planeta unavení? Jak může vypadat regenerativní kultura? Co je to klimatický příjem? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.