Bitúnok nebo čipka. Tajná zákoutí slovenštiny odhaluje publikace věnovaná v Česku méně známým slovům

„Pár dní zpátky v Roudnici nad Labem jsem si objednával ‚párok v rožku‘ a mladá obsluha mi nerozuměla, takže jsem musel přepnout do češtiny,“ odpovídá Maretta na otázku, kdy byl naposledy v situaci, že se česko-slovenská komunikace zadrhnula na neznalosti slovenštiny.

V rámci výzkumu, který předcházel výběru finálních 44 slov, si také vytvořil žebříček těch deseti nejméně srozumitelných. Pomyslným vítězem se stala jatka (slovensky bitúnok), která neuhodla ani desetina z celkových více než 1200 dotazovaných.

„Na rozdílná slova jsem si založil speciální tabulku, kde mám takových výrazů vypsaných několik stovek,“ dodává Maretta s tím, že pro případné pokračování knihy je kde brát. Každé z konečných 44 slov má v publikaci svou (někdy pouze ilustrační) fotografii a krátký odpovídající příběh, které pak dohromady dávají jeden velký – o příbuzenském vztahu dvou mužů.

„Původně jsem chtěl do knihy použít všechna z oné první desítky nejméně známých, ale některá slova byla tak těžká, jako například jeřáb (slovensky žeriav), že jsem je nakonec nepoužil.“

Bylo snadné najít pro výzkum dostatek dotazovaných? Jakou podobu by mohlo mít pokračování publikace? A jak vypadá kompletní žebříček prvních deseti nejméně známých slovenských slov? Poslechněte si celý rozhovor a vyzkoušejte svou znalost slovenštiny!