Bláhovec a Svahilec: Česká slam poetry scéna přestala improvizovat, je ale čím dál oblíbenější

25. únor 2019

„Je to obnažené myšlení,“ nabízí svoji definici slam poetry matador české scény Bohdan Bláhovec. „Je to zajímavá konfrontace mezi nápadem, zapojením hlavy, těla a řečového aparátu.“ Na popisu žánru se s představitelem současné scény Anatolem Svahilcem v mnoha aspektech neshodne. Zásadním rozdílem je například odklon od improvizace. Současní slameři víc tepou do politických témat. A vypadá to, že se jim to vyplácí. Slam poetry v Česku nabývá na popularitě.

„V mém osobním případě jde hodně o performance,“ popisuje Anatol Svahilec své chápání slam poetry. „Rozhodně sám sebe jako básníka nenazývám. To označení na mě nesedí. Text a projev jsou ve slam poetry neodmyslitelně spjaté a srostlé. Jaromír Konečný, který slam poetry do České republiky přinesl, tvrdí, že je to 90 na 10. Tedy 90 % performance a 10 % text.“

Tři generace slamerů

První mistrovství republiky ve slam poetry se odehrálo v roce 2003. „To bylo spjaté s festivalem Divadelní Flora v Olomouci. Já v tomto žánru v Česku vnímám tři fáze. První scéna vznikla z literárních kruhů. Do slamu se zpočátku zapojovali lidé, kteří opravdu dělali poezii,“ říká Anatol Svahilec.

03239707.jpeg

„Pak přišla druhá generace, kam počítám třeba Bohdana Bláhovce, Bio Mashu nebo Jakuba Folla. To jsou lidé, kteří do toho přišli trochu později, ale s o to větší vervou. Byli to víc slameři, roztáhli křídla improvizace a začali to stavět na tom, že slamový výstup vzniká na místě.“

Sám sebe označuje Anatol Svahilec za příslušníka třetí generace českých slamerů. „Mám pocit, že tahle parta je na té scéně nejvytíženější.“

Bohdan Bláhovec mu dává za pravdu. „Myslím si, že popularita slamu je větší, než byla dejme tomu před osmi lety. Je to vidět čistě jen i podle čísel. Těch lidí chodí mnohem víc. Když uděláte v Praze jakoukoliv show, tak se vyprodá. Na slam poetry chodí často víc lidí než na etablované české kapely.“

Konec improvizace

„U nás je oproti předchozí generaci vidět zásadní odklon od improvizace,“ hledá rozdíly Anatol. „Dneska je to hodně postavené na textu, což blíží českou slamovou scénu k západním vzorům.“

Podle Bohdana Bláhovce se tím ale trochu vytratila touha objevovat a také určitá neotesanost, která ho na slamu vždycky fascinovala. „Pokud tu otázku postavíme tak, že je to určitý strach současných performerů jít do rizika, tak já si myslím, že mít připravený text, od A do Z nakrokovaný, s vystavěnou pointou a slovní ekvilibristikou, je zkrátka sázka na jistotu. A já se u všech sázek na jistotu brutálně nudím. Mě by to nebavilo.“

Jak se liší český slam od toho zahraničního? Proč je současná tuzemská scéna víc společensky a politicky angažovaná než ta předchozí? A jak hodnotí úspěch současných slamerů matador žánru Bohdan Bláhovec? Poslechněte si celý příspěvek a poslouchejte živou slam poetry show na Radiu Wave v pondělí 25. února od 18 hodin! Do studia dorazí Anatol Svahilec, Karin, Tukan a Dr. Filipitch.

autor: Filip Titlbach
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka