Bojovné utkání Jelly Belly s vítězným koncem

10. červen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02344866.jpeg

Jelly Belly je košická kapela, která reflektuje hudbu britské a americké provenience především přelomu 80. a 90. let. Po téměř dekádě vytrvalého hraní přichází s debutovým EP Deaf Till 30.

Je to možná nešťastná asociace, ale když poslouchám nové EP vydavatelské dvojice Starcastic/Daedred od trojice Jelly Belly, napadá mě otázka: copak dělají slovenští bratři Nylon Union a mladší následovníci Dope Aviators? Ano, i košičtí harcovníci totiž vyznávají hudební vlnu přelomu 80. a 90. let, naštěstí k inspirativnímu proudu přistupují z jiného, relativně drsněji přístupného břehu. Možná i z toho důvodu svoje EP Deaf Till 30 nabízejí v digitální podobě zdarma ke stažení. Ti, kdo chtějí kapelu za úsilí na čtyřech novinkách odměnit, mohou zakoupit vinylovou podobu 23minutové desky, která láká elegantním využitím průhledného igelitového obalu.

Jelly Belly jsou velcí fanoušci domácího, rozuměj košického ledního hokeje. Dokonce takoví, že podle čísla dresu (#43), ve kterém vystupuje kapitán HC Košice Peter Bartoš, pojmenovali závěrečnou skladbu debutového EP. A právě scénář dobrého hokejového zápasu může být alegorií, jak vám blíže přiblížit Deaf Till 30:

02357173.jpeg

Začátek zápasu se nese v opatrném duchu. Přece jen se jedná o debut a nedá se předpokládat velká ofenzivní smršť hned od začátku. A to přesto, že trojice je více než stovkou koncertů řádně prověřená. Před studiovými mikrofony se prostě hraje jinak a je tomu potřeba přizpůsobit speciální taktiku. V polovině první třetiny tedy hlukově minimalistický tlak přitlačí posluchače poprvé do vlastní třetiny a vynutí si maximální ostražitost (druhá polovina „2 Count (2) 3“). Prim hrají především ofenzivní kytarové stěny, rytmika pouze hlídá útočnou čáru. Po sedmi minutách ale zase hra upadá po průměru, který zvedá až úvod prostřední části. „Miami Vice“ je dobře zakuklený hit, který by mohl vyniknout ve společnosti HEALTH nebo A Place To Bury Strangers. Ne nadarmo Jelly Belly citují Jesus And Mary Chain vedle Sonic Youth a My Bloody Valentine za své velké vzory. Aktivní skóre ale neznamená, že trojice usíná na vavřínech – třetí položka Deaf Till 30 „Prime#######“ je především o solidní defenzivní hře, zatěžkaném hlukovém vyčkávání ve středním tempu, aby nakonec vítězství bylo potvrzeno v poslední třetině smrtonosným post-punkem „#43“ končícím třepotavou zpětnou vazbou nahrazující mexickou vlnu šílících tribun.

Titul je znovu pod domácí střechou a ani Jelly Belly si podobně jako hokejisti nevedli špatně. Navíc v exhibičním tempu přidali bonusové remixové EP JBRMXMMVC s covery od Karaoke Tundry, Bonuse a The Autumnist, takže není co řešit.

autor: Pavel Zelinka
Spustit audio