Bradburyho dystopie 451 stupňů Fahrenheita je o strachu ze svobodného myšlení a izolaci u televizky

Ivanku zajímalo, co by Stanislava potěšilo, kdyby slyšel o tomto románu někoho vyprávět třeba u ohýnku. Podle něj by bylo žádoucí k této knize říct, že je to román, který ve třech dílech hovoří o úpadku a úctě k literární tradici, o světě agrese a nepochybnosti vůči pochybnosti, čemuž Zuzana moc nerozuměla.

Standa pak dodal, že román se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti, kdy všichni žijí v relativním dostatku a mají různé vymoženosti – používají malá sluchátka aka pecky, dívají se na ploché obrazovky a tak dále. Odvrácenou stranou tohoto přepychu je ale izolovanost lidí a nedostatek svobody ducha. Standa pak ještě zmínil, že Bradburyho jazyk je velmi básnický a pak se mohlo jít pomalu domů.

Poslechněte si Buchty čtou o knize 451 stupňů Fahrenheita a třeba zjistíte, že i vy byste si mohli pošmáknout na scifíčku.

Zuzana Fuksová

Bydlím v Brně, protože se tu dá chodit pěšky. Mám ráda různé druhy kuchyňské soli, lelkování a prohlížení kabelek na internetu. Vystudovala jsem sociální práci a leccos nedostudovala. Mám trochu OCD, krizi středního věku a taky dceru.

Ivana Veselková

Mám tři psy, bydlím v Praze, snažím se chovat jako tzv. dospělý člověk, ale moc mi to nejde. Vystudovala jsem mezinárodní vztahy, ale většinu studijních znalostí jsem zase hezky zapomněla. Mám ráda sladkosti, teplo a crossfit.

Stanislav Zajíček

Rodák z Děčína (v letech 1990–1992 byl poslancem České národní rady za OF), milovník Komenského a Jiráska, je od roku 1997 učitelem českého jazyka a latiny na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Své studenty vede mj. k esejistické a umělecké tvorbě, mezioborovému myšlení a k aktivnímu zájmu o věci veřejné.