Brazilce z předměstí Recife dusí plastový odpad, snaží se ho sbírat a využít

13. duben 2018
Plasty - odpad

Chudinská čtvrť Coqueiral ve městě Recife na severovýchodě Brazílie je zahlcená odpadky. V tamní řece Tejipió plavou hromady plastů, což způsobuje mimo jiné to, že se koryto ucpává a přichází velké záplavy, a to několikrát do roka. Po jedněch ničivých povodních se místní rozhodli vzít situaci do svých rukou.

Maria de Gracas začala podle serveru The Guardian sbírat plasty poté, co kolem jejího domu a mezi odpadky plavalo tělo její sousedky. Brazilka shromažďuje plast do pytlů a nosí ho na místní skládku, kde jí za 50 lahví vyplatí v přepočtu asi 12 korun. Nedělá to prý jen pro peníze, ale hlavně pro to, aby městu a hlavně řece ulevila od znečištění. Místní se tak snaží najít pro sebe v záplavě odpadků alespoň nějaké výhody pro chudý život. Místní ženy vyrábí z nalezených věcí například kabelky, šperky nebo hračky a pak je prodávají. „Snažíme se vyhledávat trendy a pokoušíme se na tom, co děláme, stavět své podnikání. Posiluje mě to – díky odpadu mám vlastně práci a společenský život,“ řekla Guardianu Olga Gomes. 
Jedním z problémů je to, že se obyvatelé Coqueiralu nemohou spolehnout na to, že někdo odpadky odveze. Jak vyplývá ze zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), na celém světě žijí zhruba 2 miliardy lidí v oblastech, kde neexistuje svoz odpadu. Svět se aktuálně zaměřuje hlavně na znečištění moří a oceánů, rostoucí množství vyhozených plastů má ale špatný dopad i na pevninu. Jak si všímá The Guardian, upozornit se na to snaží hlavně děti a mladí lidé ze zasažených, hlavně chudinských, čtvrtí, kteří o problému informují na sociálních sítích. Třeba v brazilském Recife se děti ze školy, která leží na břehu řeky, rozhodly z Tejipió vylovit odpadky – pohovku, lahve, televizi, stoly nebo plastové židle – a postavily z nich budovu s názvem Dům odpadků. Na sociálních sítích se ale objevila i jiná iniciativa místních studentů, kteří uspořádali módní přehlídku, na kterou si oblékli oděvy vyrobené z igelitových tašek a plastových kelímků. Koncem března upozorňovalo na boj s odpadky také pouliční divadlo. Iniciativy, kdy mladí lidé ukazují prostřednictvím sociálních sítí celému světu, jak odpad ovlivňuje život, se objevují třeba také v Nigérii nebo Mosambiku. Lidé se snaží zároveň přimět i vládu a místní úřady, aby se na problematiku více zaměřily. Obyvatele Recife mluví o běhu na dlouhou trať, zatím se jim ale podařilo dosáhnout alespoň menších úspěchů – loni například samospráva upravila koryto řeky tak, aby se proud řeky zlepšil. Díky tomu postihuje každý rok obyvatele méně povodní.

Spustit audio
  • Společnost
  • Krátká zpráva
  • Villeneuvova Duna má hlavní hvězdu. Paul Atreides dá své jméno Timothée Chalametovi

    17. červenec 2018
    Timothée Chalamet ve filmu Dej mi své jméno

    V připravované adaptaci klasického sci-fi románu Franka Herberta Duna bude hrát hvězda snímku Dej mi své jméno Timothée Chalamet. Ztvární Paula Atreida z feudálního rodu, který má v daleké budoucnosti převzít kontrolu nad planetou Arrakis, zdrojem mystického koření umožňujícího mezihvězdné lety.

    Pro Chalameta, který se zatím pohybuje spíš na poli dramat o dospívání jako Lady Bird nebo Hot Summer Nights, to bude skok do mnohem rozmáchlejšího vesmíru. Na Duně už si vylámali zuby uznávaní režiséři jako Alejandro Jodorowsky, který vlastní megalomanskou verzi nikdy nedokončil, nebo David Lynch, jehož drasticky sestříhaný nepřehledný snímek ve své době u diváků propadl. Možná i proto bude děj Herbertova románu v připravované adaptaci rovnou rozdělený do dvou filmů. Tvůrce sci-fi Blade Runner 2049 Denis Villeneuve, který nové ztvárnění Duny připravuje, má už teď od fanoušků proslulé předlohy na krku hodně ostrý gom-džabbár.

  • Šťastní koně frkají, tvrdí francouzští vědci

    17. červenec 2018
    Kůň

    Až donedávna se odborníci o koňské pofrkávání nijak zvlášť nezajímali, většinou předpokládali, že si tak koně pročišťují nozdry.

    Vědci z Univerzity v Rennes ale nyní přišli s teorií, že frkáním koně projevují svoje emoce, píše BBC. Zjistili, že koně žijící v pohodovém prostředí frkají mnohem více než zvířata, která jsou ve stresu. Výzkumníci pozorovali dvě skupiny koní, jedna žila v malých stájích v jezdecké škole a jezdilo se na nich několik hodin týdně, druhá žila volně na pastvě. Zvířata na pastvě si odfrkávala mnohem častěji. Koně z obou skupin navíc nejčastěji frkali ve chvílích, kdy byli evidentně spokojení, nikdy v případech, kdy se chovali nervózně nebo agresivně. Vědecky ověřit, kdy se koně cítí šťastní, není vůbec jednoduché. Nevydávají totiž jednoznačné signály jako třeba kočky, když předou. Lidé například věří, že koně jsou šťastní, když si hrají. Vědci ale tvrdí, že je to sporné, koně se tak možná vyrovnávají s neočekávanými událostmi nebo napětím ve stádu. Autoři studie věří, že jejich výzkum přispěje k lepšímu porozumění mezi lidmi a koňmi a třeba pomůže i vylepšit podmínky, ve kterých koně žijí.

  • Sedmiletá holčička z Islandu pozvala na narozeniny prezidenta. Přišel s celou rodinou

    17. červenec 2018
    Guðni Th. Jóhannesson s Karólínou Björt Steinþórsdóttir

    Karólína Björt Steinþórsdóttir z Djúpivoguru tuto sobotu slavila sedmé narozeniny. A řekla si, proč nezkusit pozvat na oslavu i prezidenta Islandu Guðniho Th. Jóhannessona. Naštěstí pro Karólínu prezident ve vesnici nacházející se na opačné straně ostrova než Reykjavík právě ten den pobýval.

    Byl totiž čestným hostem zahájení mezinárodní výtvarné výstavy Rúllandi snjóbolti, která se poslední roky koná každé léto v této obci s přibližně 400 obyvateli. Pozvánku od Karólíny obdržel prezident už s předstihem, holčička ji odeslala 2 týdny před jeho příjezdem, a to na adresu prezidentského sídla Bessastaðiru. Ačkoli nejsou společně nijak spřízněni ani se jinak neznají, prezident se rozhodl narozeninové party pořádané na zahradě rodinného domu zúčastnit. A vzal s sebou rovnou i manželku a čtyři své děti. „Máme skvělého prezidenta. Má dcera jej pozvala na oslavu svých narozenin a on prostě bez vytáček přišel,“ blahořečí hlavu islandského státu Karólínina matka Auðbjörg Elísa Stefánsdóttir. Pravdou zůstává, že Guðni Th. Jóhannesson poutá pozornost veřejnosti často dosti kuriózním způsobem. Největší mezinárodní poprask vyvolal jeho tvrdý odsudek pizzy s ananasem, které v našich zeměpisných šířkách říkáme Havaj. Pro tuto aféru se dokonce na sociálních sítích ustavil hashtag #pizzagate. Srdce ekologicky smýšlejících lidí si Guðni zase získal, když byl spatřen, jak v okolí prezidentského sídla provozuje plogging. Že nevíte, co to je? Tak to si musíte přečíst tento text.

  • Rostliny rozkvétají dříve, zjistili vědci zkoumáním cyklistických přenosů

    16. červenec 2018
    Peter Sagan, vítěz stého závodu Kolem Flander

    Když 5. dubna 1982 vyhrál nizozemský cyklista Hennie Kuiper o minutu závod Kolem Flander, asi nepřemýšlel o tom, jestli stromy a květiny kolem trati kvetou, nebo ne. O několik desetiletí později se ale touto otázkou začala zabývat skupina vědců kolem biologa Pietera De Frenneho z Univerzity v Ghentu.

    Ve své práci sledovali, v jakém období začaly na různých rostlinách rašit listy a kdy začaly zkoumané stromy a byliny kvést. K výzkumu využili záběrů ze šestatřiceti ročníků jednodenního cyklistického závodu Kolem Flander. Píše o tom server CBC. Přenosy z cyklistických závodů si vědci vybrali z prostého důvodu. „Jsme fanoušci cyklistiky a navíc televize přenosy z velkých jarních cyklistických závodů archivují. Všimli jsme si, že v novějších přenosech je krajina zelenější, a tak nás napadlo záznamy prozkoumat,“ řekl De Frenne. Závod Kolem Flander si vědci vybrali také proto, že se koná každý rok ve stejném termínu, vždy první víkend v dubnu. Autoři na záběrech ze závodů identifikovali 46 různých druhů rostlin a mezi lety 1981 a 2016 zkoumali stupeň jejich rozkvětu. K posouzení si stanovili bodovou škálu, kdy holé rostliny ohodnotili nulou a úplně rozkvetlé čtyřkou. Podobně posuzovali i výskyt listů. V jednotlivých letech potom zkoumali skóre různých stromů a bylin a zjistili, že v roce 2016 měly stromy o 67 procent více květů a o 19 procent více listů než v roce 1961. O výsledcích výzkumu píše americký server o rozvoji měst CityLab. Vědci také pomocí údajů o počasí zjistili, že v letech, kdy byly vyšší zimní teploty, rozkvetlo během závodů více stromů než v letech mrazivých. Podle De Frenneho mají ale záznamy cyklistických závodů ještě větší výzkumný potenciál. Vědci mohou zkoumat například hladinu řek a jezer v jednotlivých letech nebo kdy se v různých letech sázely a klíčily plodiny na polích. 

  • Dopravní policie v Indii zaměstnala muže, který varuje řidiče v převleku za boha smrti

    16. červenec 2018
    Indický bůh smrti Jama

    Policie v indickém městě Banglúr přišla s netradičním nápadem, jak upozornit řidiče na nedodržování dopravních předpisů. Zaměstnala umělce, který v přestrojení za indického boha smrti Jamu, straší nezodpovědné řidiče – například ty, kteří nenosí helmu na motorce nebo se v autě nepoutají bezpečnostními pásy. Policisté se tak snaží řešit dopravní přestupky bez pokut a jiných kárných opatření.

    Nápad vznikl v rámci projektu banglúrské dopravní policie s názvem Road Safety Week. „Vyhlásili jsme červenec měsícem dopravní bezpečnosti. Jeho součástí jsou různé akce, jako například lekce na středních a vysokých školách nebo programy přímo v ulicích,“ řekl indické televizi Anupam Agrawal, náměstek komisaře dopravní policie v Banglúru. Umělec, který v minulých týdnech zastavoval v převleku za Jamu nezodpovědné motoristy, si říká Veeresh a je to divadelní herec zaměřující se na dramata z hinduistické mytologie. Ačkoliv se nasazení mytologické postavy u dopravní policie může zdát úsměvné, kampaň má šanci uspět hlavně mezi relativně početnou skupinou hinduistů, kteří v mytologické bohy věří. „Využitím postavy Jamy chceme motoristům vzkázat, že pokud nebudou dodržovat dopravní předpisy, může bůh smrti navštívit jejich domovy,“ doplnil Agrawal. O úspěchu kampaně hovoří i pozitivní ohlasy na sociální síti Reddit. Snižuje se také počet nehod v oblasti. V roce 2016 se jich stalo více než 7 500 a přes 750 skončilo tragicky. O rok později jich bylo kolem 5 000, z toho 609 tragických. Do konce června letošního roku potom policisté zaznamenali 2 336 nehod. Tragický konec mělo 33 z nich. Píše o tom server Patheos. Policisté sice nedokáží potvrdit, že klesající čísla ovlivňuje přímo kampaň s bohem Jamou, je ale možné, že k nim přispívá. Mytologická postava tak možná i bez nadpřirozených schopností zachraňuje životy. 

  • Města i smartphony svítí modrým světlem, které možná škodí našemu psychickému zdraví

    16. červenec 2018
    mobil - světlo z mobilu

    V minulém desetiletí mnoho měst v Evropě a USA změnilo způsob veřejného osvětlení. Klasické žlutě svítící sodíkové žárovky nahradily úspornější LED diody, které vyzařují modré světlo. Vydávají ho navíc i smartphony, počítače a televize, které dnes používá téměř každý.

    Modré světlo ale možná škodí našemu duševnímu zdraví, ve studii s názvem Potenciální vliv LED osvětlení na duševní onemocnění se dopadem modrého světla na duševní zdraví zabývá skupina psychologů kolem Michaela Bauera. Studie vyšla v časopise The World Journal of Biological Psychiatry. Autoři zkoumají dopad modrého světla na spánek a celkový biorytmus člověka, vyšší citlivost teenagerů na modré světlo i vliv aplikací monitorujících zdravotní stav člověka na jeho duševní zdraví. Výsledky výzkumu mají dopad i na léčbu duševních nemocí. Vědci zjistili, že pokud je duševně nemocnému předepsána léčba pomocí mobilní aplikace, do které má například zaznamenávat změny nálad, může to, pokud ji používá před spaním, rozhodit jeho spánkový rytmus a zhoršit kvalitu jeho spánku. „Smartphony představují velké riziko pro naše zdraví. Zejména proto, že jsou všudypřítomné,“ říká psycholog John Gottlieb, jeden z autorů studie. Podle americké National Sleep Foundation (Národní asociace spánku) bychom si smartphony ani počítače neměli vůbec brát do ložnice a odpojit bychom se měli minimálně 30 minut před spaním. Ani veřejné osvětlení pomocí LED diod není podle výzkumníků příznivé. Společně se světlem vycházejícím z dopravy, zábavních parků či nákupních center přispívá ke světelnému znečištění, na které se stáváme stále citlivější. Informuje o tom server BBC. Firmy vyrábějící LED osvětlení se zatím soustředily hlavně na energetické úspory a vizuální stránku. Až nyní nastává čas, kdy se výrobci spojují s vědci a doktory a začínají pracovat na technologiích omezujících škodlivé modré světlo, které nenaruší náš spánek a nepoškodí ty, kteří trpí psychickými poruchami.

    Podívejte se taky na Vaše obrazovky vám vypalují díru do spánku, vy to ale můžete změnit.

  • Po 60 letech se našel ztracený Kubrickův scénář! Je to Lolita naopak, tvrdí znalec jeho díla

    16. červenec 2018
    Americký režisér Stanley Kubrick

    Pro všechny, kdo vzývají kinematografický génius Stanleyho Kubricka a přísahají na 2001: Vesmírnou odyseu, Osvícení či Barryho Lyndona, tu máme dobrou zprávu. Možná vznikne další Kubrickův film.

    Samozřejmě, že jej nebude režírovat sám Mistr, který už skoro dvacet let pobývá v celuloidovém nebi. Světlo světa ale spatřil zapomenutý a ztracený scénář, na kterém americký filmař pracoval v polovině 50. let spolu s literátem Calderem Willinghamem. Jedná se o adaptaci novely rakouského spisovatele Stefana Zweiga nazvané Mučivé tajemství (anglicky Burning Secret, v originále Brennendes Geheimnis). Nálezce scénáře a jeden z předních odborníků na Kubrickovo dílo Nathan Abrams z Bangor University popisuje jeho děj jako „Lolitu naopak“. Pojednává totiž o „jemném, ale predátorském muži“, který se spřátelí s mladíkem z jediného důvodu a s jediným cílem, a totiž svést jeho atraktivní matku. Mezi Kubrickovými fanoušky se o existenci scénáře k Mučivému tajemství spekuluje už delší dobu, ale až Nathan Abrams přišel s konkrétním, hmatatelným důkazem, že text skutečně vznikl. Na dokumentu je razítko studia MGM, tudíž byl evidován v procesu vzniku, a Abrams z toho vyvozuje, že projekt byl odložen, mimo jiné kvůli Kubrickově vytíženosti při práci na Stezkách slávy (1957). Dalším z důvodů pravděpodobně bylo, že odvážně pojatý scénář byl pro tehdejší hollywoodské produkční standardy přílišným „riskem“. Dnes už se ale něčím takovým trápit nemusíme. Tak koho tipujete, že se ujme osiřelého scénáře a „natočí Kubricka“? Bude to zase Spielberg? Nebo někdo úplně jiný?

  • Archeologové ve Walesu mají ze sucha radost. Objevují se díky němu nikdy neobjevená naleziště

    13. červenec 2018
    Ruiny – archeologie

    Archeologům ve Walesu se z ptačí perspektivy naskytl unikátní pohled – krajina posetá geografickými obrazci. Díky velmi suchému počasí se tráva nad starověkými příkopy zelená více než na ostatních místech, rostliny totiž čerpají vláhu ze skrytých starých zásob pod zemí.

    Tento stav je ale dočasný a může se vlivem povětrnostních podmínek rychle změnit. Zatím vyprahlá půda letos v horkém létu odhalila několik tajemství z prehistorie Spojeného království. Například ve stínu zříceniny Tywyn a u waleského městečka Monmouthshire jsou vidět půdorysy pravděpodobně římské pevnosti. „Napříč celým Walesem se nám daří nacházet úžasné objevy. Je to vzrušující a záhadné. Byly to neuvěřitelné tři týdny,“ říká letecký archeolog Toby Driver pro britské rádio BBC Wales. Driverovy fotografie vydala Královská komise pro starověké a historické památky Walesu, díky práci leteckých archeologů je nově zmapované území kolem letiště Haverfordwest v Pembrokeshire, odkud pravidelně na své vzdušné toulky vyrážejí. „Věnuji se své práci už od devadesátých let, ale podobné léto jsem ještě nezažil. Dokázali jsme uprostřed luk a polí objevit ztracené římské vesnice, pevnosti i celá osídlení,“ uzavírá nadšeně Driver pro BBC.

  • Podle prvních recenzí bude nové Mission: Impossible nejlepším blockbusterem léta

    13. červenec 2018
    Z filmu Mission: Impossible – Fallout

    V dalším pokračování akční série se všehoschopným superagentem v hlavní roli Mission: Impossible – Fallout uvidíte to nejlepší z předchozích dílů: vzrušující honičky na zemi i ve vzduchu, nasazování masek i Toma Cruise za konečky prstů balancujícího na hranici nekonečného pádu.

    Vše je prý ale ještě mnohem spektakulárnější ve výrazu a hlavně vážnější ve sdělení. Často zaznívá v recenzích srovnání s bondovskou sérií. „Tom Cruise nebude nikdy hrát Jamese Bonda, ale určitě existuje paralelní vesmír, ve kterém vystupuje jako Felix Leiter, Bondův kámoš ze CIA. Navíc už šestým filmem si buduje svou vlastní bondovskou fanšízu,“ skládá po britsku v Telegraphu poklonu Tim Robey. Na rozdíl od agenta 007 Cruiseův Ethan Hunt spolu se svým hercem stárne a jeho filmový svět se vyvíjí. Řada recenzentů upozorňuje na jednu z největších předností posledních dvou dílů Mission: Impossible, které režíroval Christopher McQuarrie, a proto někteří z kritiků mluví o šestém snímku přímo jako o sequelu Rogue Nation. „Jestli něco vyzdvihuje Fallout nad předcházející filmy, tak je to skutečnost, že pracuje s Huntovou předchozí životní zkušeností a zapojuje ji přímo do vyprávění,“ má jasno Peter Debruge z magazínu Variety. Svět se tak opět ocitne na pokraji nukleární katastrofy, Ethan Hunt se bude muset vypořádat jak s démony terorismu, tak přízraky vlastní minulosti a v průběhu toho vás vezme na ty nejvíc dechberoucí lokace kol kolem po světě. Jen nečekejte, že se někde moc zdržíte, ale panoramata, která vykouzlil s IMAX technologií kameraman Rob Hardy (Anihilace, Ex Machina), jsou prý zážitkem sama o sobě.