Bridget Jones normalizuje lidskost ve světě, který servíruje dokonalost

12. duben 2025

Jarní díl Potu je plný dobré nálady, protože i Eliška a Karel jsou láskou šílení, stejně jako Bridget Jones v nejnovějším filmovém zpracování. Moderátoři se rozhodli rozebrat osudy hlavní hrdinky napříč všemi jejími životními etapami. Proč je tahle šarmantní, chytrá, vtipná a cílevědomá žena tak často terčem posměchu? A je její příběh o nalezení sebehodnoty, nebo o naplnění očekávání jejího okolí?

Upozorňujeme, že tento pořad není vhodný pro děti.

Deník Bridget Jonesové (v anglickém originále Bridget Jones’s Diary) je britská romantická komedie natočená podle stejnojmenné knihy Helen Fieldingové. Kniha byla vydána v roce 1996 a její první filmové zpracování mělo premiéru 13. dubna 2001. V pořadí čtvrtý film o Bridget Jones vtrhl na plátna českých kin na jaře 2025. Moderátor Karel Vladyka se na něj na Valentýna vydal do kina a měl z toho tak silný zážitek, že ho potřeboval probrat s kolegyní Eliškou Soukupovou.

S hlavní postavou filmu se poprvé setkáváme v neutěšeném stavu. Bridget si jako nevyrovnaná třicátnice dala předsevzetí, že zhubne, najde si přítele a nebude se zamilovávat do lidí závislých na alkoholu. Jenže okamžitě spadne do milostného trojúhelníku. V průběhu let ji čekají mnohá dobrodružství, zklamání, vzrušení, ale hlavně spousta trapasů. Je to postava, které se smějeme, nebo se spíš smějeme sobě v ní?

Je náhoda, že si Eliška začala pár dní před natáčením tohoto dílu psát deník? Jak tento film formoval celou jednu generaci? A co je na filmu o Bridget Jones dnes problematické? Poslechněte si Pot.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.