Brněnskou výlohou roku je prodejna oříšků. Autorky ji vytvořily ze stovky ořechových skořápek

17. leden 2024

Soutěž o nejlepší brněnskou výlohu uplynulého roku v rámci městského festivalu WINDOW POP vyhrála autorská dvojice designérek Maria Sixtová a Adéla Kadlčáková. Ty zaujaly odbornou porotu i veřejnost instalací pro prodejnu oříšků, do jejíž výlohy autorky umístily hory ořechových skořápek.

Soutěž trvala od minulého listopadu do začátku letoška a vítězný návrh v něm vybírala jak odborná multidisciplinární porota, tak i veřejnost, píše server Czech Design. Mezi dalšími soutěžícími se objevila třeba výloha obchodu s erotickými hračkami od Ondřeje Čižmáře a Klaudie Ďugelové, dále také třeba knihkupectví, písmomalířského studia, pražírny kávy nebo prodejny polaroidů od Kristýny Mikoláškové a Terezy Drobné. 

„Pro mě jsou vítězové všichni, kteří zvládli projekt úspěšně dotáhnout. Pracovat pod tlakem a pak veřejně soutěžit nezvládne každý, proto myslím, že si všichni vedli skvěle, a mám z toho velkou radost,“ uvedla organizátorka festivalu Veronika Rút Fullerová.

Čtěte také

Výlohu roku vybíralo Brno poprvé v roce 2019, a to v rámci soutěže, za kterou stály právě designérka Rút Fullerová a architektka Alexandra Georgescu. V průběhu covidové pandemie a následně kvůli ruské invazi na Ukrajinu ale byla soutěž odložena. Organizátorky ji obnovily až letos a to pod anglickým názvem WINDOW POP. Zahrnuly do ní i festival veřejného prostoru a města, který se snaží podporovat hlavně udržitelný design, architekturu a umění právě ve městském prostoru.

Spustit audio
  • Výroba cementu zatěžuje klima. Start-up testuje technologii, která zplodiny recykluje

    12. duben 2024
    cement, malta, beton, stavba, zednická lžíce
    Cement je jeden z nejdůležitějších stavebních materiálů, který se ve směsi betonu používá pro většinu staveb. Výroba je ale značně zatěžující pro životní prostředí. Americký start-up se dopady výroby cementu na klima snaží zmírnit a vyvíjí technologii, která by vypuštěné emise mohla znovu využívat. Píše o tom server AP News.

    V betonu, což je v současnosti nejpoužívanější stavební materiál, cement tvoří 10 až 15 %. Má ale na svědomí až 88 % emisí, které při výrobě betonu vzniknou. Výroba je extrémně klimaticky zatěžující. Na tunu cementu připadne i téměř jedna tuna emisí oxidu uhličitého vypuštěných do ovzduší.

    „Společenský přínos betonu je naprosto obrovský. Je to stále páteř moderní společnosti,“ řekl podle AP News Thomas Guillot, generální ředitel Globální asociace pro cement a beton.

    Technologické společnosti se tak snaží vymyslet, jak ekologicky náročný cement vyrábět tak, aby klima zatěžoval co nejméně. Jednou z nich je třeba kalifornský start-up Fortera, který přišel s technologií, jež dokáže emise oxidu uhličitého recyklovat. Všechny zplodiny z pecí zachycuje a vrací je zpět do výroby dalšího cementu.

    Technologie má velký potenciál pro komerční využití a bude testována v jedné z největších cementáren na západě USA, v kalifornském Reddingu.

    Proti klimatické náročnosti cementu se snaží zasahovat nejen některé jurisdikce, například ve Vancouveru, Britské Kolumbii nebo v Kalifornii, ale také různé organizace a profesní svazy. Třeba Globální asociace pro cement a beton, která sdružuje 40 největších výrobců cementu a betonu, přijala závazek, že do roku 2050 bude vyrábět beton, jehož výroba nepřispívá ke klimatické zátěži.

  • Švýcarsko přispěje do mezinárodního klimatického fondu. Reaguje tím na úspěšnou žalobu seniorek

    11. duben 2024
    Příspěvek na ochranu klimatu reaguje na úspěšnou žalobu skupiny 2,5 tisíce švýcarských seniorek

    Švýcarská vláda přispěje do mezinárodního Zeleného klimatického fondu miliony franků. Reaguje tím na úspěšnou žalobu skupiny seniorek, které u Evropského soudu pro lidská práva žalovaly město Bern. Podle rozsudku vláda nedostatečně chrání klima a tím porušuje lidská práva tamních obyvatel. Upozorňuje na to server Ekolist.cz.

    Švýcarsko vloží do Zeleného klimatického fondu 135 milionů franků, což je v přepočtu zhruba 3,5 miliardy korun. Jedná se tak už o druhý příspěvek, který fondu pro období 2024 až 2027 švýcarská vláda poskytne.

    „Toto rozhodnutí ukazuje odhodlání spolkové rady reagovat na rostoucí výzvy klimatické změny a naléhavou potřebu konat,“ uvedla švýcarská vláda.

    Příspěvek na ochranu klimatu reaguje na úspěšnou žalobu skupiny 2,5 tisíce švýcarských seniorek KlimaSeniornnen, která v tomto týdnu ve Štrasburku uspěla se žalobou u Evropského soudu pro lidská práva. Seniorky si stěžovaly, že jejich vláda nedělá dostatečné kroky pro ochranu klimatu. Rozsudek byl přelomový, protože k takovému verdiktu soudu došlo vůbec poprvé.

    „Soud shledal, že v procesu zavádění domácího regulačního rámce švýcarskými úřady, byly velké nedostatky. Mezi nimi byla neschopnost kvantifikovat limity národních emisí skleníkových plynů prostřednictvím uhlíkového rozpočtu nebo jinak,“ uvedla k rozsudku předsedkyně soudu Síofra O'Leary.

  • Britské národní parky selhávají v obnově přírody. Chybí jim finance

    11. duben 2024
    Park

    Podle britské organizace Campaign for National Parks se národní parky v Anglii a Walesu nedostatečně zasazují o ochranu jejich biodiverzity. Efektivní správa, která se snaží o obnovu tamní přírody, je jen na 6 % jejich území. Parkům totiž schází finanční prostředky, píše server The Guardian.

    Největší vliv na ochranu biodiverzity mají právě finanční prostředky, které mohou správě parků pomoct zavádět efektivní opatření, která přírodu a její rozmanitost chrání. Právě těch mají ale parky v Anglii a Walesu kritický nedostatek, což se podepisuje i do aktuálního stavu tamní přírody.

    Od roku 2010 britská vláda snížila objem dotací, které na ochranu přírody v národních parcích poskytuje, a to až o 40 %. V současnosti dostává většina národních parků na svůj provoz a obnovu přírody jen několik milionů liber.

    „Národní parky jsou výjimečná místa a jsou posledními útočišti pro druhy, které se potýkají s problémy, jako jsou kulík, slepýš a kukačka. Příroda v národních parcích není imunní vůči krizi, která se odehrává jinde, ale jsou zde obrovské možnosti, jak ji opět ozdravit,“ uvedla Ruth Bradshaw, politická manažerka charitativní organizace Campaign for National Parks.

    Podle zprávy Campaign for National Parks je problém i v zastaralé legislativě. Většina parků na území Británie totiž vznikla před 75 lety jako reakce na obavy z urbanizace. Se současnou klimatickou krizí a vymíráním druhů je situace jiná a podle organizace by se tak měly změnit i zákonné povinnosti parků, podle nichž by měly sloužit primárně k ochraně přírody a její biodiverzity.

  • Rostlinné alternativy masa se ve Francii zas můžou nazývat „stejk“. Nejvyšší soud zákaz pozastavil

    11. duben 2024
    Používání názvů z masného průmyslu na rostlinné výrobky se ve Francii diskutuje už od roku 2020 (ilustrační foto)

    Francouzský nejvyšší soud zrušil vládní zákaz, který zamezoval výrobcům označovat rostlinné alternativy masných výrobků výrazy jako třeba „stejk“ nebo „šunka“. Zákaz by totiž mohl být v rozporu s legislativou Evropské unie. Nyní ho prošetřuje evropský Soudní dvůr, píše server The Guardian.

    Vláda zákaz vydala v reakci na dlouhodobé stížnosti výrobců z masného průmyslu, podle kterých bylo označování rostlinných výrobků jako třeba „veganský stejk“ matoucí pro spotřebitele. Rozhodla o tom letos v únoru a vyhláška měla začít platit od tohoto května.

    Používání názvů z masného průmyslu na rostlinné výrobky se ve Francii diskutuje už od roku 2020, kdy vláda zavedla první zákaz. Ten ale po stížnosti svazu výrobců rostlinných potravin Proteines France v roce 2022 zrušil francouzský nejvyšší správní soud, nazývaný jako státní rada.

    Nyní státní rada po přezkoumání pozastavila platnost i druhé vyhlášky z letošního roku. Zákaz by totiž mohl být v rozporu s legislativou Evropské unie. Teď se legálností zákazu zabývá evropský Soudní dvůr, který určí, jestli ho Francie bude moct nadále používat, nebo ho bude muset úplně zrušit.

    Vyhláška na zákaz označování rostlinných výrobků názvy z masného průmyslu zahrnovala celkem 21 termínů, včetně slov jako „stejk“, „šunka“ nebo „filet“. Zákaz se ale týkal pouze francouzských výrobců. Výrobci z ostatních evropských zemí pod těmito názvy mohli v zemi své rostlinné výrobky stále prodávat.

    V Evropské unii je používání těchto názvů přípustné. Výrobci rostlinných alternativ je nesmějí používat jen v několika výjimkách, především z mlékárenského průmyslu. Pokud se v potravině nenachází žádné živočišné mléko, nesmějí výrobci pro své produkty používat označení „jogurt“, „smetana“ nebo „sýr“.

  • Kojoti vyli, sovy létaly a gorily šly spát. NASA sbírá záznamy zvířecího chování při zatmění Slunce

    10. duben 2024
    gorila

    Pondělní zatmění Slunce v Severní Americe přimělo zvířata k nezvyklým reakcím. Některá se chovala úzkostně, jiná šla spát, jako kdyby byl večer. Vědci mají o chování zvířat málo dat, a tak žádají o pomoc veřejnost, píše server Sky News

    Někteří lidé v Severní Americe na pondělní úplné zatmění Slunce reagovali překvapivě, ale nebyli sami. Vesmírný úkaz ovlivňuje samozřejmě i chování zvířat. Krátká noc uprostřed dne naruší biologický rytmus živočichů a často převrátí jejich chování naruby.

    Jak zvláštně zvířata reagují na náhlou tmu, sledoval v pondělí například tým zoologů v ZOO ve Fort Worthu v Texasu. „Naše gorilí tlupa vstala a šla ke dveřím, jako by byl čas odebrat se na noc dovnitř,“ řekl Sky News veterinář John Griffioen. Zvláštně se podle něj chovali také plameňáci. „Dvě z našich hejn se k sobě výrazně přiblížila. Začali vydávat mnohem více zvuků a jeden z nich pochodoval, což je chování, které má skupinu stmelit“, dodal.

    Na mokřadu v Nevadě výzkumníci naslouchali, jak kojoti začali výt a sova pálená začala houkat a poletovat kolem. Zvířata se chovala jako v noci. Kim Rosvall, bioložka z Indiany, která život v bažinách studuje, označila tento zážitek za neuvěřitelný. Přestože zatmění nastává přibližně každých 18 měsíců, ví se jen velmi málo o tom, jak na ně zvířata reagují. Studie, které existují, ukazují, že zvířata se chovají zvláštně.

    Během zatmění v Mexiku v roce 1991 vědci sledovali, jak kolonie pavouků během nejtemnější části zatmění strhávaly své sítě. Jakmile se Slunce vrátilo, pavouci je znovu opravili. V Arizoně si vědci všimli, že cikády oněměly, když bylo Slunce zakryto z 50 procent. Žirafy, paviáni, gorily a papoušci se při zatmění chovají úzkostně, uvádí studie, v níž vědci zaznamenávali, jak zvířata v ZOO v Jižní Karolíně reagovala na zatmění v roce 2017. Na tento nebeský jev zareagovaly tři čtvrtiny zvířat.

    Aby odborníci mohli co nejlépe zaznamenat reakce na zatmění Slunce v přírodě, agentura NASA spouští program Eclipse Soundscapes, do kterého se lidé mohou zapojit a poskytnout nahraná data – audionahrávky nebo videozáznamy. Tím pomohou vědcům ve shromažďování informací.

  • Za deepfake tři roky natvrdo. Podle návrhu italského zákona bude AI před soudem přitěžující okolnost

    10. duben 2024
    AI, deepfake, počítač, umělá inteligence

    Itálie zvažuje přísnější postihy za trestné činy, při kterých pachatelé a pachatelky využijí umělou inteligenci. Počítá s tím nový návrh zákona. Ten zveřejnila agentura Reuters.

    Zákon stanoví například přísnější tresty za manipulaci s finančními trhy s pomocí AI nástrojů. Jejich využití k praní špinavých peněz návrh považuje za přitěžující okolnost. Legislativa stanoví i pokuty za porušování autorských práv s pomocí umělé inteligence. Za napodobení jiné osoby s využitím této technologie by pak hrozilo až tříleté vězení. To by se mohlo týkat takzvaných deepfakes, tedy realisticky působících upravených videí, fotografií nebo zvukových souborů.

    Návrh zákona stanoví obecné zásady „výzkumu, experimentování, vývoje, přijímání a používání“ umělé inteligence v Itálii s cílem vypořádat se s „dopadem na základní práva“ a související hospodářská a sociálními rizika. Dokument, jehož obsah se ještě může změnit, předpokládá využití těchto nástrojů ve zdravotnictví a v soudnictví, přičemž se zaměřuje na jejich dopad na pracovní podmínky. Stanovuje také základ pro národní strategii v oblasti umělé inteligence.

    Italská vláda také plánuje zřídit investiční fond na podporu projektů umělé inteligence s počátečním vkladem 1 miliardy eur (tedy asi 25 miliard korun). Další 2 miliardy eur by fond mohl získat od soukromého sektoru, uvedly dva vládní zdroje.

    Umělá inteligence se stala klíčovým tématem také v Evropské unii. Blok se blíží k přijetí prvních pravidel pro tyto nástroje na světě, které budou muset splňovat zvláštní povinnosti v oblasti transparentnosti a dodržovat autorské právo EU.

  • Osm hodin slávy a vyhazov. Zaměstnanec německé galerie pověsil vlastní dílo vedle Andyho Warhola

    10. duben 2024
    muzejní areál Pinakothek der Moderne v Mnichově

    Galerie moderního umění v německém Mnichově propustila svého zaměstnance, který v ní vystavil své vlastní dílo. Jednapadesátiletý galerijní technik vyvrtal dvě díry do zdi, na které instaloval svůj obraz. Tento kousek provedl v naději, že se konečně proslaví. O jeho počinu teď píšou evropská média jako Süddeutsche Zeitung a The Guardian.

    Podle citátu, který se běžně připisuje umělci Andymu Warholovi, si každý užije svých 15 minut slávy. V mnichovském muzeu Pinakothek der Moderne se letos jeden technik a začínající umělec mohl vyhřívat v záři reflektorů celých osm hodin. A to právě v části galerie věnované modernímu a současnému umění. Jeho obraz celý den sdílel prostor s díly průkopníka pop artu Andyho Warhola.

    Muzejní technik měl z titulu své funkce přístup do galerie mimo otevírací dobu. Nevzbudil tak pozornost pracovníků ostrahy, když instaloval své umělecké dílo o rozměrech 60 × 120 cm na prázdnou bílou stěnu v chodbě v prvním patře galerie. „Náš bývalý zaměstnanec se považuje v první řadě za umělce“, řekl listu Guardian mluvčí mnichovské Pinakothek der Moderne Muzeum. „Svoji technickou profesi považuje pouze za zdroj obživy, aby mohl tvořit“, dodal mluvčí.

    Dále uvedl, že muž obraz pověsil v časných ranních hodinách a zaměstnanci si ho všimli hned krátce po otevření muzea téhož dne. „Rozhodli jsme ale, že obraz zůstane vystavený a sundáme ho až po zavírací době galerie“, dodal mluvčí.

    Mnichovské muzeum se nechce vyjadřovat k tématu ani stylu obrazu, protože by tím mohlo povzbudit někoho dalšího. Od návštěvníků prý ale nedostali na vystavený obraz žádné pozitivní ohlasy. Policie teď ambiciózního mistra moderny vyšetřuje jen kvůli drobnému přestupku – vyvrtáním děr do zdi galerie měl úmyslně poškodit cizí majetek.

  • Další velký úklid na Mount Everestu. Nepál odstraňuje odpadky a mrtvá těla z nejvyšší hory světa

    9. duben 2024
    Mount Everest

    V Himálaji se rozbíhá další horolezecká sezóna. A proto se také rozjíždí nový vysokohorský projekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ odstranění tun odpadků z Mount Everestu, píše server CNN.

    Podle nepálské armády se v rámci Mountain Cleanup Campaign podařilo mezi lety 2019 a 2023 odstranit z nejvyšší hory věta 110 tun odpadu. V čele kampaně bude i letos stát armáda, která tuto iniciativu pořádá ve spolupráci s nadnárodní značkou Unilever.

    Kromě odstranění přibližně 10 tun odpadků armáda plánuje snést z hory pět mrtvých těl. Jedná se o těla horolezců, kteří zahynuli při pokusu o zdolání nejvyššího vrcholu světa. V roce 2023 na Everestu zahynulo 12 horolezců, dalších pět je stále oficiálně nezvěstných.

    V současné době většina těch, kteří se pokoušejí vystoupit na 8 849 metrů vysoký himálajský vrchol, směřuje přes Nepál. V loňském roce vydala nepálská vláda rekordních 478 povolení k výstupu na Everest. To však není celkový počet lidí, kteří se na horu vydají. Na přelidněné střeše světa se tak kromě mrtvol a exkrementů hromadí i kvanta odpadků.

    Letos je to také první sezóna, kdy budou muset všichni horolezci používat vládou distribuované pytlíky na exkrementy a z vyšších horských táborů si budou odpadky nosit s sebou. „Každý lezec v průměru vyprodukuje 250 gramů exkrementů denně a stráví ve vyšších táborech dva týdny,“ řekl minulý měsíc pro CNN Diwas Pokhrel, první viceprezident Everest Summiteers Association. V roce 2024 budou mít navíc všichni na Everestu povinně sledovací čipy. Ty mohou pomoci při pátracích a záchranných misích.

    Snahy o hromadné odstranění odpadků z Mount Everestu probíhají už od roku 2011. Podle sdružení Everest Summiteers má obrovský nárůst návštěvníků v posledních desetiletích vážný dopad na životní prostředí hory. Nepálská vláda také v roce 2014 zavedla zálohu pro horolezce. Tu jim vrátí, pokud z expedice přinesou do základního tábora osm kilogramů odpadků.

  • Nejdražší komiks všech dob je s debutujícím Supermanem. Sešit se před 86 lety prodával za 10 centů

    9. duben 2024
    Superman komiks

    Nejdražším komiksovým sešitem současnosti se před pár dny stal výtisk prvního čísla řady Action Comics z roku 1938. V něm se veřejnosti poprvé představila postava populárního Supermana, létajícího hrdiny s nadpřirozenými schopnostmi.

    Konečná prodejní částka byla šest milionů dolarů, uvedla aukční síň Heritage Auctions, která prodej zajišťovala. To je v přepočtu 141 milionů korun. Aukční síň dílo označila za „nejdůležitější a nejvlivnější komiks, jaký kdy byl vydán“, protože v době svého prvního vydání před 86 lety představil světu Supermana za pouhých 10 centů za jeden výtisk, píše CNN.

    „Kdo ví, jestli bychom bez Supermana a Action Comics vůbec kdy zažili zlatý věk komiksu,“ uvedl v prohlášení před prodejem viceprezident Heritage Auctions Barry Sandoval. „Byl to původně nápad dvou teenagerů. Jerry Siegelovi a Joe Shusterovi trvalo roky někoho přesvědčit, že příběh Supermana vůbec stojí za to vydat,“ dodal Sandoval.

    Navzdory svému stáří byl komiksový sešit z roku 1938 ve velmi dobrém stavu, se sytými barvami a jen malým opotřebením. Podle Heritage Auctions existují pouze dva další nerestaurované výtisky v lepším stavu a odhaduje se, že z původních 200 000 výtisků se jich dochovalo jen 100.

    Superman, muž v modrém obleku s červenou pláštěnkou a velkým S na hrudi, je synem vědců z planety Krypton. Jeho rodné jméno je Kal-El. Jako malého ho otec, který věděl o blížící se zkáze jejich domovské planety, poslal na Zemi. Tady se ho ujali postarší bezdětní manželé Jonathan a Martha Kentovi a dali mu jméno Clark. Díky svému mimozemskému původu má superhrdina nadpřirozené schopnosti.

    Za léta od svého prvního vystoupení se Superman stal jednou z nejrozpoznatelnějších a nejtrvalejších postav americké popkultury, která dala vzniknout filmovým trhákům, knihám, hračkám, dokonce i žvýkačkám.