Buchty a dovči v dětství: Busem do Bibione, řízky v ubrousku a vši na táboře

29. březen 2018

Buchty se vydaly na cestu proti proudu času a zavzpomínaly na prázdniny a dovolené v dobách jejich dětství. Přizvaly k tomu Ivetu Nebesářovou, která hned na úvod vytáhla traumatické vzpomínky na táborovou olympiádu a táborovou stigmatizaci šátkem a smrdutým šampónem, když dostala vši.

Vši na školce v přírodě měly i Ivana se Zuzanou, a proto mohly spolu s Ivetou zavzpomínat na to, jak stresující to bylo. Zuzanu dokonce paní učitelka v rámci boje proti vším „přistřihla“, což zřejmě nedopadlo úplně dobře. Minimálně Zuzanina matka si to po převzetí svého okudlaného děcka nemyslela.

Od táborů jsme se ale přesunuly také do doby, kdy se začalo jezdit k moři. Ano, čtete správně – jezdit, a nikoliv létat. Češi toužící po mořských vlnkách byli ochotní trávit desítky hodin v autobusech, aby pak na pár dní spočinuli na natřískaných plážích a po pěti dnech se trmáceli dalších 24 hodin autobusem zpátky domů. I Ivana s Ivetou takové dlouhé cesty k moři zažily…

Buchty na téma z maloměsta do většího (malo)města alias do Prahy

Ivana Veselková a Zuzana Fuksová

S milovníkem bruslení a redaktorem v jedné osobě Filipem Titlbachem Buchty probraly křížem krážem, ale hlavně povrchně, téma přesunu do většího města. Filip totiž pochází z města zvaného Březová u Sokolova.

Zuzana naopak vytáhla historku o tom, jak její rodina vezla do Chorvatska zavařovačky plné leča, které horkem během cesty explodovaly. Ivana zamáčkla slzu při vzpomínce na to, jak si jako dítě mohla v Bibione koupit jen jednu zmrzlinu za dva až tři dny, protože na víc zmrzlin neměla.

Taky jste si jako malí někdy na dovolené připadali jako socky? Nebo už jste naopak na dovolenou začali jezdit až v době, kdy Češi díky ekonomickému růstu mohli začít utrácet za zmrzky, co hrdlo ráčí?

Nakrájejte si turisťák, namažte chleba paštikou, nasmažte řízky a dejte si housku s taveňákem a hlavně si u toho nezapomeňte pustit Buchty ve zvuku! Uslyšíte neslýchané…

Spustit audio