Bůh je všude, nejen v gádžovském kostele. Hergot! o romské spiritualitě s Janem Ortem

20. leden 2019

Spiritualita Romů je pestrá a není utvářena jednotným náboženským systémem. Duchovnímu světu romů je věhován rozhovor s romistou Janem Ortem, který se v něm dělí o poznatky z terénního výzkumu na východním Slovensku. Ve svých úvahách zasazuje romskou duchovnost do širšího sociálního kontextu.

Jan Ort prováděl svůj výzkum převážně na východním Slovensku. Hlavnímu výzkumu se věnoval v malé vesnici, která je součástí okresu Svidník. Ačkoliv zkoumal především interetnické vztahy, setkával se i s fenomény, které souvisejí s náboženstvím nebo šířeji chápanou duchovností. Všichni obyvatelé vesnice, kde Romové tvoří zhruba polovinu, se hlásí k řeckokatolické církvi. Sdílená náboženská příslušnost se projevuje i sdílenou praxí. Jedná se především o slavení hlavních křesťanských svátků, jako jsou Vánoce nebo Velikonoce. Sdílená je ovšem i sporadická účast na pravidelných bohoslužbách.

Rozdíly a určitou vydělenost začal Jan Ort zaznamenávat až po delším čase. Jak se například dozvěděl z rozhovoru s místním farářem, neromská část obyvatel nese nelibě, když vidí svého kněze, jak se věnuje zdejším Romům. „V tomto bylo vidět jakési vnímání kostela i církve jako něčeho, co je primárně pro Neromy, a ti Romové jako kdyby do toho neměli patřit,“ vysvětluje tuto nevraživost Jan Ort.

Atmosféru nedůvěry a nejistoty popisuje na příkladu svého romského kamaráda, který chtěl nechat sloužit službu za svou nemocnou matku. „Když šel do kostela, tak z toho byl nervózní, protože si nebyl jistý, jestli zvládne dodržovat všechna pravidla, o kterých předpokládal, že se v kostele mají dodržovat. Přišlo mi, že to je symbolické pro život celé té obce. Romové se pořád snažili něčemu přizpůsobovat, dodržovat nějaká neromská pravidla a někdy až úzkostlivě byli nervózní z toho, jestli náhodou někdy neujedou a jestli je ti jejich neromští sousedé neoznačí za ty cikány, co se neumějí chovat a přizpůsobit.“

Praktikování své víry tak někteří Romové přesouvají více do svého soukromí. Ve svých domovech si například vytvářejí koutky, které působí sakrálním dojmem, místa určená pro modlitbu. Ve spiritualitě Romů se ale mohou kromě křesťanských představ objevovat i představy spojené s magií. Překvapivé je, že i magická praxe bývá někdy sdílena i s neromskými sousedy.


Chcete se dozvědět, o jaké praktiky se jedná? Co vkládají někteří Romové pod polštář narozeného dítěte, než je pokřtěno, aby dítě nevyměnila čarodějnice? Co může některé Romy přitahovat, aby rozšířili řady svědků Jehovových? Jak se prolíná sociální postavení s náboženstvím? Poslechněte si celý Hergot!

Čtěte také

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.