Bůh je všude, nejen v gádžovském kostele. Hergot! o romské spiritualitě s Janem Ortem

Romská osada Roškovce
Romská osada Roškovce

Spiritualita Romů je pestrá a není utvářena jednotným náboženským systémem. Poučeni z předchozích dílů, ve kterých jsme se duchovnímu světu Romů věnovali, pokračujeme v prozkoumávání tohoto tématu s romistou Janem Ortem, který se s námi přišel do studia podělit o své poznatky z terénního výzkumu na východním Slovensku. Ve svých úvahách zasazuje romskou duchovnost do širšího sociálního kontextu.

Jan Ort prováděl svůj výzkum převážně na východním Slovensku. Hlavnímu výzkumu se věnoval v malé vesnici, která je součástí okresu Svidník. Ačkoliv zkoumal především interetnické vztahy, setkával se i s fenomény, které souvisejí s náboženstvím nebo šířeji chápanou duchovností. Všichni obyvatelé vesnice, kde Romové tvoří zhruba polovinu, se hlásí k řeckokatolické církvi. Sdílená náboženská příslušnost se projevuje i sdílenou praxí. Jedná se především o slavení hlavních křesťanských svátků, jako jsou Vánoce nebo Velikonoce. Sdílená je ovšem i sporadická účast na pravidelných bohoslužbách.

Rozdíly a určitou vydělenost začal Jan Ort zaznamenávat až po delším čase. Jak se například dozvěděl z rozhovoru s místním farářem, neromská část obyvatel nese nelibě, když vidí svého kněze, jak se věnuje zdejším Romům. „V tomto bylo vidět jakési vnímání kostela i církve jako něčeho, co je primárně pro Neromy, a ti Romové jako kdyby do toho neměli patřit,“ vysvětluje tuto nevraživost Jan Ort.

Jan Ort

Atmosféru nedůvěry a nejistoty popisuje na příkladu svého romského kamaráda, který chtěl nechat sloužit službu za svou nemocnou matku. „Když šel do kostela, tak z toho byl nervózní, protože si nebyl jistý, jestli zvládne dodržovat všechna pravidla, o kterých předpokládal, že se v kostele mají dodržovat. Přišlo mi, že to je symbolické pro život celé té obce. Romové se pořád snažili něčemu přizpůsobovat, dodržovat nějaká neromská pravidla a někdy až úzkostlivě byli nervózní z toho, jestli náhodou někdy neujedou a jestli je ti jejich neromští sousedé neoznačí za ty cikány, co se neumějí chovat a přizpůsobit.“

Hergot!: Romská spiritualita a návštěvy ze záhrobí

03135854.jpeg

Tento týden jsme oslavili Mezinárodní den Romů a při té příležitosti se tým Hergot!u vrací k tématu, kterého se už kdysi dotkl: Romové v České republice a na Slovensku se v drtivé většině hlásí ke křesťanství, ale jejich spiritualita má svá kulturní specifika.

Praktikování své víry tak někteří Romové přesouvají více do svého soukromí. Ve svých domovech si například vytvářejí koutky, které působí sakrálním dojmem, místa určená pro modlitbu. Ve spiritualitě Romů se ale mohou kromě křesťanských představ objevovat i představy spojené s magií. Překvapivé je, že i magická praxe bývá někdy sdílena i s neromskými sousedy.

Chcete se dozvědět, o jaké praktiky se jedná? Co vkládají někteří Romové pod polštář narozeného dítěte, než je pokřtěno, aby dítě nevyměnila čarodějnice? Co může některé Romy přitahovat, aby rozšířili řady svědků Jehovových? Jak se prolíná sociální postavení s náboženstvím? Poslechněte si celý Hergot!