Hergot!: Romská spiritualita a návštěvy ze záhrobí

Zbyněk Andrš z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice se ve své práci zaměřuje také na zvláštnosti romského pohřbívání a představ spojených se smrtí. Dostane se tak i na výsostné téma revenantství, zásadní prvek romské spirituality a kultury. Revenant, romsky „mulo“, je nebožtík, který se tři dny po smrti vrací z hrobu. Často má zlé úmysly, ale není to pravidlem. „Mulo může být i přátelský, přicházet v touze sdílet se se svými blízkými,“ říká Andrš. Mnoho Romů má přímou zkušenost setkání s mulem. Zbyněk Andrš ale zdůrazňuje, že víra v revenanty – podobně jako mnoho dalších představ – nebyla vždy specifikem Romů. Romové si jen udrželi řadu přesvědčení, na která majoritní společenství skoro nebo úplně zapomněla.

Těžko se také hledá odpověď na otázku, jestli lze mezi zvyky a duchovními představami dnešních Romů nalézt něco, co by bylo přímo indického původu. Zbyněk Andrš vysvětluje: „Od doby, co Romové odešli ze své prapůvodní indické domoviny, uplynulo mnoho staletí a prošli celou řadou různých prostředí. A protože úplně původně máme stejné indoevropské kořeny, není možné jasně rozlišovat.“

Romové se dnes od majority odlišují především tím, že drtivá většina z nich věří v Boha a tuto víru prožívá na osobní úrovni. Podobně jako u majority roste i mezi Romy popularita letničních společenství, což je způsobeno jednak tím, že tradiční romské prožívání víry má blízko k emotivní spiritualitě letničních, ale také tím, že v rámci letniční tradice působí mnoho romských pastorů a jsou celé romské sbory s bohoslužbami v romštině. Přísnost letničních ve věcech souvisejících s magií trochu naráží na romské tradice, ale mnoha romským věřícím nedělá problém obojí skloubit.

Romská spiritualita je barevný a živý svět, který se pozvolnou asimilací pomalu ztrácí. Nahlédnout do něj můžete společně s novým Hergot!em, stačí kliknout a poslechnout si celý pořad.