Čas na změnu v péči o duševně nemocné
V České republice bylo podle údajů z roku 2010 v ambulantní psychiatrické péči ošetřeno zhruba půl miliónu lidí, 60 tisíc pacientů bylo hospitalizováno v lůžkových psychiatrických zařízeních. O systémovou transformaci velkých léčeben na komunitní a terénní péči v přirozeném prostředí pacientů usiluje Platforma pro transfomaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR.
„Máme 22 léčeben, které vznikly za Rakouska-Uherska a stále existují. Každá léčebna má zhruba 1000 obyvatel, 1000 lůžek,“ říká psychiatr Martin Jarolímek, zakladatel a šéflékař Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov a prezident České asociace pro psychické zdraví.
„Často jsou třeba stovky kilometrů od velkých měst a lidi, kteří jsou tam hospitalizovaní, to mají daleko ke svým rodinám,“ vysvětluje jeden z dílčích problémů velkokapacitních léčeben další psychiatr Ondřej Pěč, mluvčí Platformy pro transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním. „Je to způsob péče, který už Evropě pomalu, ale jistě odchází. V řadě států se přešlo na typ komunitní péče, která je poskytovaná v bydlišti pacientů. Zapojují se do ní terénní týmy, krizová centra, denní stacionáře... Ten způsob péče se v Evropě prostě proměnil – a u nás to nějak zamrzlo.“
„Tento proces jsme se snažili nastartovat před dvaceti lety a nepodařilo se nám to. Nyní se o to znovu pokoušíme, tentokrát je ale rozdíl v tom, že máme bohaté zkušenosti ze zahraničí, a za druhé se blíží strukturální fondy EU pro roky 2014-20.“ dodává Martin Jarolímek. „Tam je nějakých 6 miliard vyčleněných na tuto transformaci péče o duševně nemocné v ČR. Takže to je velká naděje.“
Za tímto účelem vznikla právě zmiňovaná Platforma pro transfomaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR. „Ta platforma zahrnuje poskytovatele komunitní péče, ale taky její uživatele, pacienty a jejich příbuzné. Dohromady jsme vytvořili deklaraci, kterou oslovujeme vládu, ministerstva, aby se vytvořil národní plán pro tuto změnu,“ říká Ondřej Pěč. A dodává, že pokud se nepodaří ministerstvo zdravotnictví přesvědčit o nutnosti systémové transformace, hrozí, že peníze by mohly být využity v podstatě pouze na opravu budov stávajících velkoléčeben. To by podle členů platformy mohla prosadit na tradičnější podobu péče orientovaná Česká psychiatrická společnost, s níž dosud ministerstvo prakticky výhradně jednalo. „Je tady riziko, že ty prostředky budou použity pouze na nějaké stavební investice uvnitř těch velkých zařízení. Tomu chceme zabránit, chceme, aby šlo o skutečně zásadní změnu péče,“ uzavírá Ondřej Pěč.
Transformaci systému péče o duševně nemocné podporují i někteří pacienti a jejich rodiny. „Duševní nemoci, to je třeba i o schizofrenii, a schizofrenici se o sebe většinou neumějí brát jako třeba jiní nemocní,“ vysvětluje Blanka Kašparová, proč se aktivně zapojuje do práce občanských sdružení pro příbuzné psychiatrických pacientů. Její syn trpí schizofrenií, během let jeho nemoci celá rodina narážela na různé problémy v souvislosti s tradičním pojetím péče o pacienty, v první řadě s malou informovaností. „A vlastně až denní psychiatrické sanatorium doktora Jarolímka nás poučilo a mělo edukaci pro rodiče, denní stacionář pro syna a tak dále. Tam už postupují moderním způsobem,“ dodává Blanka Kašparová. „Nás rodiče tlačí hlavně to, že se bojíme, co bude s našimi dětmi, až my tady nebudeme. Bojíme se, aby neskončily jako bezdomovci a podobně. Právě proto usilujeme o transformaci, která by jim poskytla zázemí.“
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
