Čelisti: Íránský film Prase a sterilizace žen jako základ dánské demokracie

24. leden 2019

Vít Schmarc, Tomáš Stejskal a Aleš Stuchlý se nejdříve podívají na Oscary a film Prase. Pak se zamyslí nad tím, co stojí za štěstím obyvatel Dánska a jak příjemný je pohled na mokvavé nohy britské královny Anny.

Film Prase do konce dokoukal jen Tomáš. Aleš s Vítkem to do konce nevydrželi. „Kdosi vraždí íránské režiséry, ale hlavního hrdinu ne a ne zabít. Hlavním hrdinou je samozřejmě režisér filmu Mani Haghighi,“ říká Vítek o filmu Prase. „Je to pěkně vypečená metafora, která je hodně průhledná a hodně nedovedně udělaná,“ doplňuje. „Farhádího taky zabijí?“ zajímá se Aleš. „Ten jde první,“ říká Vítek. Podle Tomáše to jako metafora nefunguje vůbec. Podle Aleše se buranská hovadnost musí hrozně umět a nesmí být doplněna chcípáctvím. „To je známé i v Česku. Režisér si ze sebe dělá rádoby legraci, ale přitom se bere ohromně vážně. Je to film, který mohl zasólovat na Berlinale, kde se čekají politické statementy. Když se to ale srovná s Třemi tvářemi krajana Jafara Panahi, je to drastický rozdíl. Raději bych se díval na nějakého tlustého člověka, jak se obnažuje na veřejnosti, než na Maniho Haghighiho, jak se obnažuje na plátně,“ říká Vítek.

„Favoritka je dílem režiséra Jorgose Lanthimose, hlavní hvězdy té divné řecké vlny, která už odplula. Jeho filmy Špičák a Alpy nicméně patří k tomu nejlepšímu, co ta vlna zplodila,“ říká Aleš. „A první půlka filmu Humr,“ doplňuje Tomáš. Film se odehrává na začátku 18. století, v Británii vládne královna Anna. „Ta má stejné problémy jako já. Je nedovzdělaná, má dnu a je protivná,“ říká Aleš. „Ta dna mi udělala dobře. Pohled na ty mokvavé nohy,“ říká Vítek. „Taky ráda chová králíky,“ doplňuje Tomáš. „Scénář napsali Deborah Davis a Tony McNamara. Tony McNamara má za sebou pouze nějakého Srdcaře a Deborah Davis nemá nic. Scénář je přesto velmi dobrý, ostrý, bryskní, vtipný s obrovským citem pro politiku a absurdno. Působí to velmi vyzrále, absurdně, organicky a totálně surreálně,“ říká Aleš. „Kostýmní drama režisérovi velmi svědčí, což jsem nečekal. Film je ostrý a uštěpačný, ale přitom velmi lidský,“ říká Tomáš. Všichni ocenili výkon herečky Olivie Colman v hlavní roli i její nominaci na Oscara.

Z filmu Favoritka, režie Yorgos Lanthimos

Film získal nominace i za režii, kameru, scénář, herecké role, výpravu, střih a kostýmy. „Je to příjemná antiteze klasických historických filmů, které se snaží ten dvůr ukazovat jako něco hezkého a uhlazeného. Ve filmu je všechno úmyslně špinavé, ale možná až ad absurdum. První polovina mi přišla moc dobrá, postupem času mi přišlo, že sleduji repetitivní a průhlednou historku od královského dvora. Koncept je nicméně chytrý, ukazuje dnes populární zkaženost mocí, ale způsobem, který není úplně obvyklý,“ říká Vítek.

„Jde tady o lékařské experimenty a převýchovu necudných dívek, což je naše téma,“ říká Aleš o filmu Christoffera Boea Složka 64. „Spousta severských detektivek pojednává o minulosti sociálního státu postaveného na sociálním inženýrství. Příběh pojednává o držení žen nevalné pověsti v institucích a jejich sterilizaci, která v Dánsku přetrvávala ještě v 60. letech. Cílem bylo vytvořit neposkvrněnou a dobře fungující společnost,“ říká Vítek. Sociální demokrat Tomáš Stejskal tento model severské demokracie považuje za velmi blízký svým postojům. Už chápe, proč je Dánsko nejšťastnější zemí světa. „Jeden z prvních záběrů je na čepování piva, už dlouho to nikdo takto láskyplně nepojal, hned si získal pozornost. Celkově je ten film dost sevřený, nepředvádí se manýristicky tou temností,“ říká Tomáš. Vítek si myslí, že lepší severskou detektivku už letos neuvidíme. Možná ani za pár let. „Carl Mørck je v knížce poměrně vtipný, černohumorný detektiv. Předchozí filmy se ho snažily vykreslit jako temného, klasického depresáka, který pije a bere prášky proti bolesti. Tady najednou ten humor funguje. Stále je hodně temný, ale je v něm něco ironického. Když popíjí čaj z blínu, je to docela vtipné,“ říká Vítek. Tomáš na čaj z blínu dostal chuť. „Vypadá to jako hodně lákavý pití,“ říká.

Jak to dopadlo, si poslechněte v audiu!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.