Čelisti: Tarrův kosmos naděluje

23. září 2011

Očekávaný, obávaný, kremační náladou prostoupený díl Čelistí. Střetnutí s Bélou Tarrem bolí, nejen v kině, ale i ve studiu. Jak uchopit ty obludné, fascinující a nekonečně skličující velryby, které maďarský démon již 32 let vozí ve svém filmařském přívěsu?

Apokalyptická přísnost hudebního otevíráku Čelistí z pera Tarrova dvorního skladatele Mihály Viga dokonale přidusila klapku jindy tak rozvernému novinkovému bloku. Pár čísel z domova i ze světa, pětihodinový guru Olivier Assays, duchem cara posedlý Nikita Michalkov, duchem byznysu posedlá Sigourney Weaver, zlatá muška Elton, to vše se choulilo v koutě před mohutným stínem, který se v setmělém studiu zhmotnil posléze.

Turínský kůň patří již teď ke klasikám černobílého plátna a pokud mu něco lze vytknout, pak jen to, že mluvení o něm připomíná loupání brambor havraním peřím. Exkurz do světa Bély Tarra byl tak příznačně plný slovního trmácení, oprýskaných omítek a pokřivených vět. Slova nestačí, když se na nás z kosmu řítí pytel…

Ještěže tu je letitá klasika Woody Allen a jeho intelektuální komedie. Rozjasněné, znovu vysvěcené a opět nabroušené Čelisti si příští týden z mlhy vytáhnou železničáře Nebela a provedou mu hloubkovou rotoskopii.

autoři: Aleš Stuchlý , Vít Schmarc , Daniel Řehák
Spustit audio