Čepice na hlavách a vrstvy opalovacího krému napomáhají přehřátí, varuje pediatrička
„Děti většinou snášejí vedro líp než dospělí, ale jsou mnohem křehčí. Mimo jiné se rychleji přehřívají, nepijí ideálně a hodně se potí. Rodiče do toho navíc vstupují s různými ochrannými pomůckami, kterými můžou situaci zhoršit,“ říká dětská lékařka Lucie Mynářová.
„Konzistenci opalovacích krémů pro děti bych přirovnala k zubní pastě. Zalepí potní žlázy, tělo se pak nemůže ochlazovat pocením. Když k tomu nacpeme dítěti na hlavu čepici z nějaké silnější látky, nebo možná dokonce v tmavé barvě, napomáháme přehřátí. Já osobně použiju fyzikální stínění, když můžu,“ doporučuje pediatrička.
„Moment, kdy bych si já sama nevzala na hlavu kšiltovku, protože by mi bylo vedro, je chvíle, kdy ji nedáme ani dítěti. Navíc, ve školkách třeba děti dostávají reflexní vestičky, aby byly v bezpečí, ale ty jsou naprosto neprodyšné,“ dodává.
To, co rodiče v letních vedrech u dětí často řeší, je zvýšená teplota. „Číslo jedna v lékárničce je jednoznačně funkční teploměr. Léčíme velmi často diagnózu, která diagnózou vůbec není, protože zjistíme, že to dítě bylo buď měřeno špatně, nebo teploměr prostě nefunguje,“ říká Lucie Mynářová.
Poslechněte si Houpačky s dětskou lékařkou Lucií Mynářovou o tom, jak chránit děti před přehřátím a spálením od slunce.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.