Češi a Slováci mají „mobilní bič na palmový olej“

Allegro argumentoval tím, že biblické texty jsou plné kódovaných výrazů odkazujících na psychedelické rituály. Podle jeho interpretace představují zázraky, zjevení i „božská setkání“ symbolické popisy změněných stavů vědomí. Tvrdil také, že některé klíčové pojmy křesťanství mají původ v dávných sumerských a semitských výrazech s údajně erotickým či rituálním významem.

Bezprostředně po vydání byla kniha akademickou obcí tvrdě kritizována. Odborníci poukazovali na problematickou metodologii, selektivní práci s jazykovými kořeny i spekulativní výklady bez dostatečné historické opory. Allegrova reputace tím utrpěla a jeho teorie byla většinově odmítnuta.

Přesto se jeho dílo v posledních letech znovu dostává do veřejného prostoru. V roce 2009 vyšlo nové vydání knihy a téma se objevilo i v populárních médiích, například v podcastu Joea Rogana, jak upozornil magazín Popular Mechanics. Oživený zájem souvisí mimo jiné s širší diskusí o psychedelických látkách a jejich roli v historii náboženství.

Výzkumníci však zůstávají vůči Allegrovým závěrům převážně skeptičtí. Kritizují především jeho volné zacházení s etymologií – například tvrzení, že některé biblické výrazy skrytě odkazují na falické symboly či „kulty hub“ na Blízkém východě. Podle kritiků neexistují dostatečné historické důkazy, které by takové interpretace podpořily.

Většina historiků se shoduje, že existuje více pramenů dokládajících historickou existenci Ježíše z Nazareta než podkladů pro teorii, že by byl pouhým symbolem psychedelické houby. Allegrova práce tak zůstává spíše kuriózní kapitolou moderních dějin biblické interpretace než uznávanou vědeckou hypotézou, uvedl server Time.

Tématu se věnuje také jedno ze starších vydání spirituálního magazínu Hergot.

Do popředí se dostávají například čínské wellness praktiky, které byly ještě nedávno vnímány jako kýčovité nebo spojené spíše se starší generací. Dnes jsou však mezi mladými Američany módní. Od pití teplé vody s jablky přes nošení domácích pantoflí až po cvičení zaměřené na dlouhověkost – uživatelé sdílejí videa, ve kterých se symbolicky „učí být Číňany“. Často k nim přidávají ironické popisky inspirované filmem Klub rváčů („Potkali jste mě ve velmi čínském období mého života“) nebo hashtag #newlychinese.

Podle deníku BBC může chinamaxxing souviset s rozčarováním části mladých Američanů z vlastní země, není však jasné, do jaké míry tento pocit skutečně pohání celý trend. Fenomén navíc přesahuje rovinu pouhého životního stylu. Jak upozorňuje New York Post, řada influencerů, kteří otevřeně oslavují čínskou kulturu, zároveň kritizuje Spojené státy.

Do širšího povědomí se trend dostal poté, co politický streamer Hasan Piker, oblíbený zejména mezi generací Z, navštívil Čínu a svou cestu do Pekingu živě streamoval. Během vysílání z náměstí Nebeského klidu chválil Čínu a prohlásil, že „necítí v srdci žádný patriotismus vůči Americe“. Přestože byl podle dostupných informací policií vyslýchán za to, že na veřejnosti ukázal meme vytvořené umělou inteligencí, na němž byl zobrazen jako Mao Ce-tung, nadále tvrdil, že Čína podle jeho názoru představuje ideálnější model vlády než Spojené státy, uvedl server The Economic Times.

Mnoho dnešních teenagerů si naposledy zažilo relativně „normální“ období před pěti lety – ještě před pandemií covidu-19 a následnou ruskou invazí. V dospívání přitom i několik let představuje obrovský časový úsek. Strach z nákazy postupně vystřídal strach z dronů a ostřelování, civilní omezení nahradila vojenská pravidla a zákaz vycházení.

„Už si nedokážu představit život bez války. Připadá mi, jako by mi vzpomínky na dobu před rokem 2022 někdo vymazal… Život se zdál jiný, když jsme si mysleli, že koronavirus je ta nejnebezpečnější věc, která se nám může stát,“ říká čtrnáctiletá Paulina pro server Vice.

Navzdory traumatu a pravidelným raketovým útokům se ukrajinští teenageři stále snaží žít běžný život. Setkávají se na koncertech, v parcích nebo na sportovištích. Baví se, pijí, vapují – dokud jejich večer nepřeruší armádou nařízený půlnoční zákaz vycházení.

Server Vice ve svém článku popisuje také kulturu mladých gothiků, která v současném válečném kontextu získává nový význam. Její estetika – dlouhé vlasy, tmavé oblečení, smutné pohledy, nášivky s názvy kapel připomínajícími kletby či proroctví – působí jako přirozený odraz reality, ve které tito mladí lidé vyrůstají. Mnozí z nich poslouchají kapely, které už v 90. letech budily kontroverze: Marilyn Manson, Type O Negative, Anthrax či Mayhem. Čím temnější a provokativnější název, tím výraznější symbol vzdoru – například Suicide Commando, Cattle Decapitation nebo Purulent Spermcanal.

Podle odhadů UNICEF je až 1,5 milionu ukrajinských dětí ohroženo rozvojem posttraumatické stresové poruchy, deprese či úzkostí. Jak píše ČTK, obzvlášť náročné jsou zimní měsíce, kdy se tisíce dětí ukrývají ve studených a vlhkých krytech během výpadků elektřiny a ostřelování.

Výzkum probíhal na Univerzitě v Curychu. Během experimentu vědci aplikovali elektrický proud na čelní a temenní oblasti mozku 44 dobrovolníků – tedy na části mozku umístěné vpředu a vzadu. Když byly tyto oblasti stimulovány současně, účastníci rozdávali více peněz svému anonymnímu partnerovi. „Statisticky jsme opravdu pozorovali nárůst jejich ochoty platit za ostatní,“ uvedl pro BBC profesor Christian Ruff, jeden z hlavních autorů studie.

Kromě toho, že studie odhaluje mechanizmy základního lidského chování, mohou podle vědců její výsledky pomoci při léčbě některých poruch mozku. „Existují lidé, kteří mají vážné problémy se sociálním chováním, protože nedokážou zohlednit perspektivu druhých a neustále jednají sobecky,“ vysvětlil Ruff pro BBC Radio 4 Inside Science. „Právě pro tyto případy by mohla stimulace mozku najít své uplatnění.“

Nový objev navazuje na jejich přechozí studii. V ní sledovali mozkovou aktivitu účastníků při stejné hře na rozdělování peněz. Během výzkumu vědci identifikovali dvě oblasti mozku, které se zdály nejvíc „komunikovat“ právě během rozdávání peněz. Tyto oblasti hrají roli v rozhodování a empatii, tedy v rozlišování pocitů druhých od našich vlastních.

Experiment tak navíc naznačuje, že altruismus je v našich mozcích vrozený a vyvinul se, aby nás vedl k péči o druhé.

Zařízení Aidena McMillana vzbudilo pozornost poté, co jej předvedl stanici NBC Dallas-Fort Worth a ukázal, a dokázal, že si stroj sestavil úplně sám. Takzvaný Fusor simuluje procesy probíhající uvnitř hvězd – v malé vakuové komoře urychluje jádra lehkých atomů proti sobě tak, aby došlo k jaderné fúzi. Přitom vzniká malé množství energie a neutronů, ale neelektrická energie pro domácí použití. Fusor slouží především k experimentům a demonstraci principů jaderné fyziky a plazmatu, informuje web Dexerto.

McMillan začal se svým projektem během pandemie, když mu bylo osm let. Než vůbec začal sestavovat prototypy, strávil dva roky studiem základů jaderné fyziky. Následovalo čtyřleté období pokusů a omylů, vytrvalosti a řešení technických problémů, než se mu podařilo dosáhnout úspěšné jaderné fúze.

„O jadernou fúzi jsem se začal zajímat už dříve, když jsem o ní četl, a chtěl jsem zkusit postavit vlastní zařízení,“ řekl McMillan stanici NBC. Guinnessova kniha rekordů zatím nepotvrdila, zda bude McMillanův výkon oficiálně uznán.

A teď se jim to podle všeho povedlo znovu s kauzu Epstein. Jenže tentokrát do celé teorie vstupuje i nepříjemná otázka: nebyl tvůrce seriálu náhodou s Jeffreyem Epsteinem v kontaktu? A pokud ano, co z toho vlastně vyplývá?

Nejnovější taková teorie souvisí s epizodou 12. série z roku 2000 s názvem „The Computer Wore Menace Shoes“. V ní Homer založí blog pod pseudonymem Mr. X a šíří konspirační fámy. Následně je unesen na tajný ostrov, kde „šílení úchylové tajně řídí svět.“ Právě motiv izolovaného ostrova dnes fanoušci spojují s ostrovy Little Saint James a Great Saint James, známými jako takzvaný Epsteinův ostrov. Na nich údajně Jeffrey Epstein sexuálně zneužíval nezletilé dívky. Na sociálních sítích se okamžitě začaly šířit srovnávací záběry a teorie o „další předpovědi“, informuje Unilad.

Do celé debaty ale vstoupily i nově zveřejněné dokumenty související s Epsteinem. V nich se totiž objevilo i jméno tvůrce Simpsonových Matta Groeninga. Ten byl už v roce 2019 zmíněn v soudních spisech poté, co Virginia Giuffre uvedla, že mu jako šestnáctiletá poskytla masáž nohou v Epsteinově soukromém letadle. Zároveň ho ale popsala jako zdvořilého a neuvedla žádné další nevhodné chování. V aktuálních dokumentech se Groeningovo jméno objevuje spíše v kontextu společenských kontaktů, nikoli obvinění z trestné činnosti, píše Euronews. Samotní tvůrci Simpsonových podobné teorie dlouhodobě odmítají. Podle nich nejde o žádné záhadné předpovídání budoucnosti, ale o kombinaci satiry, nadsázky a náhody.

A bizarní rovina celé kauzy tím nekončí. Nedávno se totiž podle serveru Polygon řešilo i to, že se v mobilní hře Pokémon Go několik let nacházel herní bod – takzvaný PokéStop – přímo na ostrově Little Saint James. Hráči se tam mohli virtuálně „zastavit“ a chytat Pokémony, přestože je místo běžně nepřístupné. Po vlně pobouření byl herní bod odstraněn. V uniklých e-mailech se navíc ukázalo, že Epstein o Pokémon Go věděl a dokonce o ní diskutoval s guruem Deepakem Choprou.

Česká hudební akademie ve druhém kole hlasování rozhodla o nominacích na Ceny Anděl Coca-Cola 2025. Tři nominace získalo také pražské rapové trio GUFRAU a Victor Kal – a to v kategoriích Skladba, Objev roku a Společný projekt. V kategorii Objev roku se mezi nominovanými objevila i vítězka Startéru Meluzína, která zaujala skladbou Hlasy meluzín.

Ceny Anděl jsou cenami České hudební akademie a udělují se od roku 1991. Tradičně oceňují interprety v hlavních, osobnostních i žánrových kategoriích. V roce 2017 došlo ke sloučení tzv. velkých a žánrových cen do jedné události, která zahrnuje kategorie jako Skladba, Album, Skupina, Sólová interpretka, Sólový interpret, Objev, Videoklip, Síň slávy či žánrové sekce Alternativa a elektronika, Folk, Jazz, Klasika, Rap a Rock.

Od roku 2020 se uděluje také cena za Slovenské album a v roce 2024 byla poprvé představena kategorie Společný projekt. O vítězích rozhodují členové České hudební akademie a odborné žánrové poroty složené ze specialistů a specialistek na současnou českou hudbu.

Ústecká Meluzína vydala v prosinci nový singl Probouzíš se, který produkoval Aid Kid. V kategorii Alternativa a elektronika byla nominována také další kapela spojená s Radiem Wave – plzeňská Ida The Young, finalistka Startéru, se skladbou Tell Me When You Pass the Sun.

Slavnostní předávání Cen Anděl se uskuteční 11. dubna 2026 v přímém přenosu České televize.

V preprintové studii vědci z University of Colorado, Emory University a Georgia Tech analyzovali mozkové skeny více než 25 000 účastníků britské biobanky ve věku 44 až 81 let. V posledních letech dochází k rostoucí toleranci vůči konopí, jeho legalizaci v některých zemích a také k uznání jeho terapeutického potenciálu. Spolu s tím roste i počet starších dospělých, kteří konopí užívají.

Server Vice uvádí, že výzkumníci zjistili, že lidé, kteří alespoň jednou v životě užili konopí, vykazovali vzorce mozkové konektivity odlišné od těch, které jsou typické pro běžné stárnutí.

Tým se zaměřil na komunikaci mezi jednotlivými částmi mozku. Stárnutí obvykle oslabuje propojení v mozečku a mezi subkortikálními oblastmi a mozečkem. Právě tyto oblasti jsou přitom bohaté na kanabinoidní receptory. U uživatelů konopí byla tato spojení silnější. Statistická analýza navíc ukázala silně negativní vztah mezi změnami mozku souvisejícími se stárnutím a změnami spojovanými s užíváním konopí – jinými slovy, tyto procesy působily opačným směrem.

Rozdíly se neprojevily pouze v mozkových mapách. Uživatelé konopí dosahovali lepších výsledků v šesti z devíti kognitivních testů, které měřily paměť, schopnost uvažování, výkonné funkce i fluidní inteligenci. Tyto výsledky byly konzistentní napříč skupinami středního a vyššího věku, tedy od osob kolem čtyřiceti let až po seniory starší 66 let.

Výzkum však zároveň upozorňuje na rizika spojená s časným a intenzivním užíváním. Jedinci, kteří začnou s těžkým rekreačním užíváním marihuany před 16. rokem věku – tedy v období, kdy se mozek stále vyvíjí – mohou vykazovat horší výsledky v kognitivních a behaviorálních úlohách spojených s frontálním kortexem. To se týká zejména paměti, pozornosti a úsudku ve srovnání s těmi, kteří konopí neužívají nebo s ním začali až v dospělosti.

Soutěžní program, všeobecně považovaný za jeden z nejpolitičtějších filmových festivalů na světě, i letos odráží hlavní problémy naší doby. Režiséři z různých částí světa představí filmy, které se zabývají tématy moci, identity, paměti a společenských změn, a to jak intimními studiemi postav, tak globálními konflikty.

Ženy a role, ve velmi odlišných společnostech, letos zaujímají obzvláště významné místo. Do popředí se dostává i duševní zdraví a závislosti. Vybrané snímky kombinují osobní příběhy s jasným politickým postojem a ukazují, jak může kinematografie nastavovat zrcadlo současné realitě. Pět filmů v soutěži vyniká zejména – svým tématem, osobitým filmovým jazykem a relevancí i mimo rámec kinematografie.

Do hlavní soutěže o Zlatého medvěda, která zahrnuje dvacet dva děl, se Česká republika neprobojovala. České zastoupení na festivalu bude pouze ve filmové koprodukci. Bude mezi ně patřit animovaný příběh En, ten, týky!, v němž dítě řeckých bohů po pádu na Zemi potká zvídavého chlapce, který režírovala slovenská absolventka FAMU Andrea Szelesová.

V česko-slovenské spolupráci také vznikl dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Z minoritní koprodukce se zrodila Roya, v níž íránská filmařka Mahnaz Mohammadi vypráví o vězněné učitelce. K ženskému pohledu se řadí i návrat klasiky, filmu PanelStory aneb Jak se rodí sídliště, který natočila Věra Chytilová v roce 1979. A v neposlední řadě šestidílná minisérie Monyová, líčící podle reálné kauzy násilnou smrt úspěšné spisovatelky, je dílem režisérky Zuzany Kirchnerové.

Během dnešního zahajovacího galavečera bude představena mezinárodní porota a čestný Zlatý medvěd bude udělen Michelle Yeoh, jedné z nejvšestrannějších a nejvlivnějších hereček své generace. Cenu jí předá režisér Sean Baker (Anora), který tu také uvede svůj krátký film Sandiwara, kde Yeoh hraje pět různýhc postav. Hlavní cena Zlatý medvěd bude udělena 21. února. Vítězný film bude poté znovu promítán na závěrečném galavečeru.