Češi a Slováci mají „mobilní bič na palmový olej“

3. leden 2018

Už vás nebaví luštit složení na obalech výrobků, napsaná mravenčím písmem, ve snaze ochránit pralesy a jíst zdravěji? Koalice proti palmovému oleji nabízí řešení.

Vyvinula mobilní aplikaci, která vám po naskenování čárového kódu vmžiku prozradí, zda výrobek obsahuje palmový olej, či nikoliv, popř. vám navrhne „bezpalmové“ alternativy. Aplikaci, jejíž vývoj sponzorovala nevládní organizace LAUDATO SI, je ke stažení zdarma.

Z průzkumu pro Český rozhlas z roku 2016 vyplývá, že potravinám s obsahem palmového oleje se vyhýbá až třetina Čechů. Palmový olej se přitom přidává nejen do potravin, ale i do drogérie nebo biopaliv. Za rok se ho na celém světě spotřebují desítky milionů tun, přestože jeho výroba ohrožuje životní prostředí. Palmovým plantážím ustupují hlavně v jihovýchodní Asii stovky tisíc hektarů tropického pralesa, pro výrobce je ale rozhodující hlavně nízká cena oleje. Některé státy se jeho používání už snaží omezovat. Třeba Francie zavedla loni na jeho dovoz vyšší daň.

autor: kult
Spustit audio
  • LinkedIn se stáhl z Číny, mladí lidé proto začali hledat práci pomocí Tinderu

    22. září 2023
    Tinder

    Mladí Číňané stále častěji využívají seznamovací aplikaci k hledání volných pracovních míst v době prudce rostoucí nezaměstnanosti absolventů v zemi. Tento trend však vyvolává obavy mezi uživateli platformy i v samotném Tinderu. Ten využívají jako přímou náhradu za LinkedIn, který se v květnu stáhl z čínského trhu.

    Měsíc po dokončení studia módy měla Songsong pocit, že její hledání práce nikam nevede. Obyvatelka Pekingu se prostřednictvím e-mailu a pracovních stránek ucházela o více než 30 pozic, ale nedostala jedinou odpověď. Songsong se proto rozhodla vyzkoušet jinou platformu: seznamovací aplikaci Tinder. Dvaadvacetiletá dívka začala aktualizovat své profilové obrázky a nahradila selfie fotkami se vzkazem napsaným velkými červenými písmeny: Chybí někomu zaměstnanci? Momentálně hledám práci. Přijměte mě.

    „Na Tinderu jsem narazila na různé druhy inzerátů a profilů,“ řekla Songsong Sixth Tone. „Řekla jsem si: 'Proč bych si tady nemohla udělat reklamu, abych se více zviditelnila?“ Songsong patří k rostoucímu počtu mladých Číňanů, kteří se v souvislosti s nárůstem nezaměstnanosti absolventů obracejí na Tinder, aby si našli volná pracovní místa. Vzhledem k tomu, že podle Národního statistického úřadu míra nezaměstnanosti mladých lidí v Číně začátkem letošního roku překročila 20 %, používají čerství absolventi nejrůznější metody, aby získali výhodu na trhu práce. Využití Tinderu je tak nejnovější „vychytávkou“ při jejím hledání.

    Seznamovací aplikace jsou přitom v Číně nesmírně populární. Není přesně jasné, kolik mladých Číňanů Tinder používá, ale aplikace je populárnější než jiné mezinárodní seznamovací platformy, jako jsou Bumble a Hinge, přestože v Číně není oficiálně dostupná. A právě obtížný přístup k Tinderu je jedním z důvodů, proč jej někteří mladí Číňané považují za ideální platformu pro navazování kontaktů. Uživatelská základna je vychýlena směrem k lidem, kteří studovali v zahraničí nebo pracují pro mezinárodní společnosti.

    „Na Tinderu je skvělé, že se můžete spojit s lidmi mimo svůj obvyklý sociální okruh,“ řekla uživatelka Xing, která z důvodu ochrany soukromí uvedla pouze své příjmení. „Většina lidí na Tinderu má slušnou práci, takže je větší šance získat doporučení ve velké firmě. A na rozdíl od sítě LinkedIn vytváří Tinder intimnější atmosféru, protože první konverzace obvykle začíná vaším osobním životem.“

  • Proč se tak moc turistů vrací do Disneylandu? Je za tím vůně

    22. září 2023
    Disneyland

    Každoročně se do Disneylandu sjíždějí desítky milionů lidí a mnozí z nich si na výlet dokonce půjčují. Disneyho nadšenkyně Maddy Thompsonová z Phoenixu říká, že její manžel si kdysi našel druhou práci, aby zaplatil její, jak sama říká, „závislost na Disney“. „Jindy jsme zase odložili synovy zubní operace, abychom si mohli dovolit každoroční výlet do Disneylandu,“ říká. A není zdaleka sama. Vědecké zdůvodnění této nezvladatelné touhy teď přinesl server Los Angeles Times.

    Jedna z analýz ukázala, že 18 % návštěvníků Disneyho parku se zadluží, aby zaplatili za svou dovolenou v Disneylandu. Pro fanoušky, jako je Jeff Reitz z Huntington Beach, který navštívil Disneyland 2995 dní v řadě, se tyto zvyky mohou stát posedlostí. Podle odborníků odpověď na humbuk kolem Disneylandu ale může souviset s tím, jak je náš mozek nastaven. Ačkoli k neutuchající popularitě společnosti Disney nepochybně přispívá mnoho faktorů, někteří vědci se domnívají, že dovolená u Disneyho přece jenom vyvolává nutkavější cestovní chování než jiné. Touha znovu prožít dětské fantazie a touha po cestování jsou určitě důležité. Ale možná nejinovativnějším vysvětlením je náš čich.

    Po celém parku jsou rozmístěna zařízení známá jako Smellitzers, která na kolemjdoucí vystřelují pachy. Například Smellitzer u Cukrářského paláce a Cukrářské kuchyně vypouští na hlavní ulici vůni sladkých dobrot. „Smellitzer byl pojmenován po slavném houfnici, která odpalovala granáty z první světové války,“ popisuje Gavin Doyle, Disneyho nadšenec stojící za stránkou Disney Dose. „Místo toho, aby vystřelovala smrtící granáty, ale vypouští nádherné vůně,“ dodává.

    David Ludden, profesor psychologie na Georgia Gwinnett College, řekl deníku Los Angeles Times, že část úspěchu společnosti Disney spočívá ve schopnosti využívat vůně k „ovlivňování našeho chování na nevědomé úrovni“. „Čich je chemický smysl a je evolučně nejstarší, takže se přímo spojuje s emocionálními částmi mozku více než ostatní smysly,“ vysvětluje psycholog. A to je jedním z důvodů, proč se dospělí i děti nemohou tohoto zábavního parku nabažit.

  • Sensory atomových výbuchů objevily modré velryby. Vědci jsou nadšení

    22. září 2023
    Velryba

    Od 90. let 20. století naslouchá globální síť senzorů nepovoleným jaderným výbuchům. Jak se ale ukázalo, její vytvoření vedlo k nečekaným přínosům pro vědu. Posloužila například k identifikaci dosud neznámého hejna modrých velryb trpasličích, jak píše BBC Future.

    Po celé generace plavaly oceánem, aniž by se setkaly s lidmi. Některé z nich dorůstaly délky 24 m a dosahovali hmotnosti 90 tun. Donedávna jsme o hejnu modrých velryb trpasličích v Indickém oceánu nic nevěděli. Jejich objev v roce 2021 je o to pozoruhodnější, že byly nalezeny právě díky detektorům výbuchů. Paradoxně nebýt jaderných zbraní, nebyly by pozorovány.

    Mezinárodní monitorovací systém (IMS), který provozuje vídeňská organizace CTBT od 90. let, funguje díky čidlům po celém světě a rozrostl se na více než 300 zařízení, která mohou detekovat zvuk, tlakové vlny a další projevy jaderných výbuchů. Patří sem více než 120 seismických stanic, 11 hydroakustických mikrofonů v oceánech, 60 infrazvukových stanic, které zachycují velmi nízkofrekvenční neslyšitelný hluk, a 80 detektorů radioaktivních částic nebo plynů.

    V posledních zhruba deseti letech, kdy se otevřel vědecký přístup k datům, se vědci obrátili na IMS, aby zjistili více o událostech, ke kterým data chyběla. V červnu se stovky těchto vědců sešly na konferenci ve Vídni, aby se podělily o své poznatky. Výzkumníci z Německa ukázali, jak mohou hydroakustické senzory sítě monitorovat hluk způsobený lodní dopravou, tým z Japonska představil výsledky, jak využil IMS ke studiu podmořské sopečné činnosti, a brazilský výzkumník hovořil o infrazvuku generovaném polární září a aurorou australis. Další účastníci popsali snahy o detekci pádů lavinových ledovců na dálku - v návaznosti na předchozí výzkum, při němž byla síť nasazena ke sledování tání ledovců v Antarktidě.

    Pokud jde o modré velryby pygmejské, byly objeveny, když se australští vědci rozhodli poslouchat zvuky oceánu trochu jinak právě s pomocí hydroakustické sítě IMS. Nález nového podrodu velryb byl dobrou zprávou proto, že modré velryby trpasličí jsou velmi vzácné. Ve 20. století byly modré velryby vyloveny téměř na pokraj vyhynutí.

    Když architekti IMS budovali svou detekční síť, chtěli nejspíš o něco bezpečnější svět. Ale ani při této prozíravosti zakladatelé sítě pravděpodobně nepředpokládali všechna dnešní využití IMS.

  • Lasvit zdobí michellinskou restauraci v Londýně. Stropní instalace obsahuje sušené rostliny zalité křišťálem

    21. září 2023
    Interiér londýnské restaurace The Sketch v podání Lasvit

    Česká značka s designovým sklem Lasvit nově zdobí i londýnskou restauraci The Sketch, která má tři michellinské hvězdy. Šest metrů dlouhá a čtyři metry široká instalace s názvem Herbarium se skládá z 240 křišťálových komponentů, v nichž jsou zalité například sušené rostliny, píše server Designmag.

    Interiér londýnské restaurace The Sketch v podání Lasvit

    Komponenty obsahující sušené rostliny museli skláři české firmy vyrábět specifickou technikou. „Instalace Herbarium byla vytvořena speciální sklářskou technikou, která umožňuje sklářům vdechnout přírodě věčný život. Ke kouzlu dochází, když se roztavené sklo nalije na sušené květiny, rostliny nebo drobné větvičky stromů. Tehdy se zeleň promění v popel, ale zanechá na povrchu skla svůj otisk. Vznikne tak jedinečný herbář,“ popisuje Lasvit.

    Interiér londýnské restaurace The Sketch v podání Lasvit

    V londýnské restauraci je instalace ještě dobarvená zlatem. Koncept Herbarium reflektuje především tradici českého sklářství a snaží se esenci lužickohorské sklárny přenést do působivé interiérové dekorace. „Naše sklárna je obklopena divokou přírodou Lužických hor. V této krajině můžeme najít kořeny sklářství, ale i značky Lasvit. V Herbariu jsme chtěli tuto divokost zachytit, aby si každý mohl domů odnést kousek krajiny, kousek české louky i kousek přírody zamrzlé ve skle,“ řekla designérka Mária Čulenová, která je spolu s Petrou Dickovou a Štěpánem Gudevem autorkou konceptu.

  • Procesované potraviny s umělými sladidly můžou souviset s depresemi u žen, vyplývá ze studie

    21. září 2023
    Fast food hamburger hranolky junk food nezdravé jídlo

    Procesované potraviny nebo nápoje, které ještě navíc obsahují umělá sladidla, mohou mimo různých zdravotních rizik zvyšovat i pravděpodobnost rozvoje deprese. Podle nového výzkumu je u žen s nevhodným jídelníčkem riziko rozvinutí tohoto onemocnění až o 50 % vyšší. Píše o tom server CNN.

    Mezi procesované potraviny patří třeba balené polévky, mražená pizza a různá hotová jídla, ale třeba i uzeniny, hranolky, sladkosti, zmrzlina nebo různé limonády. V těchto potravinách bývá často obsaženo vysoké procento umělých sladidel. Dřívější výzkumy již potvrdily, že pravidelná konzumace těchto zpracovaných potravin může souviset s rozvojem zánětu v těle nebo s rakovinou tlustého střeva u mužů a srdečními chorobami a předčasnou smrtí u mužů i žen.

    Novou studií, která spojila procesované potraviny s depresí, se zabýval tým vědců pod vedením Andrewa T. Chana a Daniela K. Podolskyho z Harvard Medical School a Harvard T. H. Chan School of Public Health v Bostonu. Výzkumníci v ní zkoumali stravu zhruba 32 tisíc žen ve středním věku a zaměřovali se právě na to, zda se u žen, které ve vyšší míře konzumují zpracované potraviny a umělá sladidla, častěji objevují deprese.

    „Studie naznačuje souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin s umělými sladidly a depresí, přičemž u žen, které konzumují zhruba 9 porcí těchto potravin denně, je riziko depresí až o 50 % vyšší oproti těm, které snědí denně 4 a méně porcí zpracovaných potravin,“ řekl ke studii Gunter Kuhnle, profesor potravinářství a výživy na univerzitě v Readingu ve Velké Británii.

    Podle dalších výsledků je u osob s chronickou depresí při vysoké konzumaci zpracovaných potravin také riziko toho, že se jejich stav může ještě zhoršit. Hlavní faktor související s vyšším rizikem rozvoje tohoto onemocnění přitom mohou představovat právě umělá sladidla. Je však třeba brát v potaz, že se jednalo o observační studii, a je ještě v tomto směru potřeba provést další výzkumy.

  • Hudebníci se zasazují o stanovení pravidel pro používání AI. Budou o tom jednat s americkým Kongresem

    21. září 2023
    AI music hudba umělá inteligence robot piano syntezátor keyboard

    Významní autoři a autorky hudby budou v americkém Kongresu jednat o používání umělé inteligence. Požadují, aby byla přijatá legislativa týkající se AI v hudbě a jejího spravedlivého omezení. Hudebníci chtějí se zástupci Kongresu řešit třeba problematiku autorských práv, spravedlivých odměn nebo transparentnost při používání uměle generované hudby. Píše o tom server Pitchfork.

    Mezi hlavní iniciátory setkání se zástupci Kongresu k tématu AI v hudbě patří třeba Jimmy Jam, Terry Lewis, Paul Williams, Madison Love, Cirkut, Benj Pasek, Justin Paul nebo Matthew West. Ti se v rámci propagačního dne Stand With Songwriters od Americké společnosti skladatelů, autorů a vydavatelů budou snažit prosadit přijetí právních předpisů zahrnujících šest hlavních zásad pro používání umělé inteligence.

    Zásady se týkají ochrany lidských tvůrců a tvůrkyň, dále nutnosti jejich souhlasu o používání vlastních děl pro vzdělávání v oblasti AI a ochrany autorských práv. Zásady se týkají i spravedlivých odměn, transparentnosti při identifikaci děl vytvořených umělou inteligencí a člověkem a v neposlední řadě i rovných podmínek pro autory a autorky v hudebním průmyslu.

    „Skutečná hudba vychází z hloubi našich duší. Jsou to především písně o lidech, o srdci, které odhalují a často léčí náš psychický stav. Nyní potřebujeme, aby Kongres postavil člověka na první místo, postavil se na stranu autorů písní a chránil naše práva na vlastní hudební díla. Neodevzdávejte je umělé inteligenci,“ řekl v prohlášení Paul Williams, předseda představenstva a prezident Americké společnosti skladatelů, autorů a vydavatelů.

  • Umělec si nechal od muzea půjčit 76 tisíc dolarů na vytvoření obrazu. Odevzdal jim prázdné plátno

    20. září 2023
    Radio Wave - výchozí obrázek

    Dánský konceptuální umělec Jens Haaning si nechal půjčit od Muzea moderního umění Kunsten v Aalborgu 76 tisíc dolarů na tvorbu vlastního uměleckého díla. Muzeu ale odevzdal plátno s názvem „Vezmi peníze a uteč“, které bylo úplně prázdné. Umělec nyní musí celý finanční obnos muzeu vrátit.

    Haaning měl v roce 2021 peníze od muzea obdržet, aby vytvořil aktualizované verze dvou svých dřívějších děl pro výstavu o budoucnosti práce. Konkrétně měl pracovat na obrazu, který byl celý naplněný bankovkami, jež měly reprezentovat průměrné roční platy Rakušana a Dána, informuje server CNN. Umělec ale místo toho muzeu zaslal dva prázdné obrazy s názvem „Vezmi peníze a uteč“ a sdělil, že vytvořil dvě nová lepší díla, která k tématu připravované výstavy sedí lépe.

    Poté zároveň uvedl, že prázdná plátna měla být komentářem k nízkým mzdám, a to, že porušil smlouvu s muzeem, bylo součástí jeho díla. Muzeum Kunsten sice umělcovo nadšení z nového díla nesdílelo, ale obrazy nakonec vystavilo, a to spolu s e-mailovou korespondencí, kde Haaning své dílo vysvětloval.

    Muzeum s Haaningem zahájilo soudní řízení. Podle soudu bylo dodané dílo, vzhledem k smluvně vymezenému zadání, nedostatečné a neodpovídající. Podle rozhodnutí soudu musí nyní umělec muzeu zapůjčené peníze vrátit, a navíc ještě uhradit náklady spojené se samotným soudním řízením.

  • K obnově korálových útesů může pomáhat odplevelování od řas. Australští dobrovolníci to dělají ručně

    20. září 2023
    Mořské řasy

    Úbytek korálových útesů je spojovaný s řadou faktorů – největší vliv má ale oteplování oceánů spojené s klimatickými změnami. V teplejší vodě se totiž daří i některým druhům makroskopických mořských řas, které se v ekosystémech rozrůstají a zamezují růstu i obnově korálových útesů. Podle nové studie by s tím ale mohlo pomoct jejich ruční odplevelování, píše server Good News Network.

    Ruční odstraňování řas z korálových útesů studoval během let 2018 až 2021 tým australských vědců pod vedením Hillary Smith a Davida Bourna z Univerzity Jamese Cooka. Testovali ho v lokalitě Velkého bariérového útesu, konktrétně v oblasti Yunbenun, která je také známá jako Magnetický ostrov. Během tří let se v této lokalitě podařilo obnovit růst korálů až o 600 %.

    Makrořasy, které pokrývaly korálové útesy, pravidelně odstraňovali dobrovolníci. Na vymezené ploše zhruba 25 metrů čtverečních se během tří let ručního odplevelování od řas ukázalo, že se korály dokážou samy obnovit, a to nejen z pohledu množství, ale i rozmanitosti druhů. Navíc díky pravidelnému odstraňování se řasy začaly v lokalitě objevovat v menším množství. Výsledky této studie tak naznačují, že by tato jednoduchá metoda mohla být velmi účinná a mohla by pomáhat útesy obnovovat právě v místech, která jsou makroskopickými řasami silně zanesená.

    „Je to jako pletí zahrady. Pokaždé, když se k útesům vrátíme, chaluhy dorůstají méně a méně, takže tato metoda by mohla přinést trvalý užitek, aniž by vyžadovala nekonečné úsilí,“ komentovala metodu Hillary Smith, jedna z autorů studie.

    Makrořasy se v ekosystému korálových útesů běžně vyskytují. Pokud je vyvážený, hlavně tím, že jsou korály dostatečně vzrostlé a zdravé, tak je množství řas poměrně nízké a korály to nijak zvlášť neovlivňuje. Vlivem klimatických změn a teplotními výkyvy se ale řasám začíná v oblasti útesů mimořádně dařit. Výzkumný tým tak chce techniku odplevelování nyní testovat i v dalších lokalitách, třeba ve Francouzské Polynésii, Indonésii a dokonce i v Singapuru, kde jsou podle odborníků korálové útesy makroskopickými řasami extrémně zasažené.

  • Seniorka v Británii platila měsíčně 11 tisíc za energie kvůli chybě. Pomoct jí musel poslanec

    19. září 2023
    Topení

    Účty za energie 72leté důchodkyně z Manchesteru vyskočily z měsíce na měsíc ze 60 liber na více než 400 – tedy asi 11 tisíc korun měsíčně. Žena je platila několik let i přesto, že šlo o chybu. Omyl přišel na přetřes i v britské sněmovně. Teprve poté se postarší paní domohla omluvy od dodavatele.

    Porodní asistentka v důchodu Judith Stennerová řekla, že musela podstoupit „tak trochu maraton“, aby se jí podařilo situaci vyřešit. Kvůli prohození elektroměrů musela několik let platit vysoké účty sousední rodiny. „Já jen doufám, že je možné z toho vyvodit širší důsledky, že by můj případ mohl pomoct i dalším lidem.“

    Paní Stennerová uvedla, že se dostala do „fáze otupělosti, kdy vám nikdo nevěří a nikdo vás neposlouchá", když se snažila problém vyřešit zatímco její účty stále rostly. A to i přesto, že byla podle svých posedlá vypínáním nejrůznějších spotřebičů.

    Její případ zašel tak daleko, že se mu věnovali i poslanci v britské sněmovně. Ty zaujalo, že žena, která přežila rakovinu prsu, platila účty za energie čtyřčlenné rodině ze sousedství po většinu z šesti let, kdy v bytě bydlela. Až letos v létě se konečně zjistilo, že elektroměry v bytech jsou prohozené. I přesto ale trvalo dalších 14 týdnů, než se chybu podařilo napravit.

    Společnost ScottishPower se paní Stennerové omluvila za problémy a trápení, které zažila, a dodala, že je to „nepřijatelné a zdaleka to neodpovídá úrovni služeb, které se snažíme poskytovat“. Dodala taky, že při finálním přepočítávání účtů zváží i případné přeplatky anebo dokonce kompenzace.