Český design je na skvělé úrovni. A je i jinde, než jsme zvyklí – v továrnách nebo lokálních studiích

Grafická designérka Olga Vlčková a publicistka Karolína Vránková
Grafická designérka Olga Vlčková a publicistka Karolína Vránková

Akademie designu České republiky nominovala v deseti kategoriích celkem 116 autorů a designérských studií. Novinkou letošního 11. ročníku je kategorie Ilustrátor roku. O cenách Czech Grand Design i stavu českého designu jsme ve studiu mluvili s publicistkou Karolínou Vránkovou, akademikem Josefem Kovalčíkem a grafickou designérkou Olgou Benešovou, kromě jiného spoluautorkou zvlněného loga Radia Wave.

O dobrém stavu českého designu i vysoké úrovni cen Czech Grand Design panuje mezi hosty shoda. Designérka Olga Benešová vítá letošní novinku, kterou je kategorie Ilustrátor roku. „Ilustrace je u nás na světové úrovni. Mezi nominovanými je spousta talentovaných lidí,“ říká. „Ilustrátoři dokáží oproti designérům najít svoje silné autorské téma. V tomhle ohledu bych jmenovala Nikol Logosovou a její sérii Lidl a také Magdalénu Rutovou, která vytváří linority reflektující současnou společenskou situaci. Například její Pražská defenestrace Vyhození segwayů z oken radnice ve zkratce pojmenovala, co se kolem nás děje,“ dodává Karolína Vránková.

Hosté se nicméně shodují, že ceny Czech Grand Design pokrývají jen část oboru; představují ho především jako tvorbu esteticky hezkých věcí určených pro domácnost. Design je však širší médium. Josef Kovalčík by například ocenil, kdyby existovala kategorie pro společensky angažovaný design či design ve veřejném prostoru. Nebo kdyby byly oceňovány produkty, které se vyrábějí ve velkém. „Syndrom partičky. Tahle slova bych použila, pokud bych chtěl Czech Grand Designu něco vytknout. Ocenění jsou v přátelských vztazích, spojeni s UMPRUM či Designblokem,“ říká Karolína Vránková. A nabízí podnět: „Líbilo by se mi, kdybych viděla, že někdo z Akademie (z poroty Czech Grand Designu) dělá aktivní skauting v místech, kde by nikdo žádný světoborný design nečekal – v továrnách, výrobě nebo v lokálních grafických studiích.“

„To ale není jednoduché,“ reaguje Olga Benešová. „Když jsem studovala nominace ve svém oboru, měla jsem problém některé z realizací vůbec najít. Je těžké chtít po pěti lidech, kteří jsou v porotě pro jednu kategorii, aby sjezdili celou republiku. Mohla by pomoci nějaká otevřená výzva, kdy by lidé mohli svoji tvorbu sami poslat,“ vysvětluje. „Mezi nominovanými mi nicméně chybí především ty takzvané obyčejné věci: design kaváren, obaly desek, vizuální styly módních značek. Drtivá většina nominovaných vychází z oblasti kultury. Proč nehledat také v komerční sféře?“

Laureáti převezmou ocenění 21. března ve Stavovském divadle. „Český design má za sebou v posledních letech obrovský kvalitativní skok. Jsme bezpochyby součástí vyspělé západní Evropy. Česká scéna je dokonale propojená s tou mezinárodní,“ říká Karolína Vránková a uvádí příklady mezinárodních úspěchů Studia Deform či Studia Lucie Koldová. „Oceňuji, že český design se přestává se zahraničím konfrontovat. Scéna získávala svou vlastní identitu a sebevědomí,“ dodává Josef Kovalčík.