Čeští horolezci zdolali jako první na světě severozápadní stěnu nepálské hory Chamlang

Marek Holeček a Zdeněk Hák úspěšně dokončili sestup z hory Chamlang

Marek Holeček a Zdeněk Hák úspěšně dokončili sestup z hory Chamlang, na jejíž vrchol jako první na světě vylezli po její severozápadní stěně a stanovili tak úplně novou trasu, kterou se na vrchol hory vysoké 7 321 metrů nad mořem dá přijít.

O jejich úspěchu informoval horolezecký server Planet Mountain, který taky upozornil, že na vrchol Chamlangu dvojice vylezla ceněným alpským stylem, jehož průkopníky byli Peter Habeler a Reinhold Messner. Při alpském stylu se lezci při zdolávání hory nevracejí do základního tábora, postupují stále kupředu jen vlastními silami, nemají s sebou nosiče ani nepoužívají umělý kyslík. Holeček a Hák výstupem na Chamlang pokračují v úspěšné spolupráci – v roce 2017 spolu v Pákistánu jako první na světě vylezli alpským stylem jihozápadní stěnou na jedenáctou nejvyšší horu světa Gašerbrum I. Za naplánování a úspěšnou realizaci téhle osmidenní expedice získal Marek Holeček světově nejprestižnější ocenění pro horolezce Zlatý cepín, jako první Čech v historii. Už v roce 2013 byl na toto ocenění nominovaný, když se spolulezcem Zdeňkem Hrubým ustanovili novou trasu na himálajskou sedmitisícovku Talung. Marek Holeček se objevování nových cest na vrcholy velehor věnuje dlouhodobě, o úspěšné absolvování nové trasy na Gašerbrum I se pokoušel od roku 2009 celkem pětkrát. Při neúspěšném pokusu o jeho dobytí v roce 2013 zemřel při sestupu Holečkův spolulezec Zdeněk Hrubý. Novými cestami vylezl Holeček se svými kolegy například na nepálskou Kyazo Ri, afghánskou Kohe Uparisínu nebo himálajskou Mt. Meru.

Spustit audio
  • Otevírá se Strawberry Field, místo, které Lennona inspirovalo k napsání legendární písně Beatles

    18. září 2019
    Otevírá se Strawberry Field, místo, které Lennona inspirovalo k napsání legendární písně Beatles

    V sobotu 14. září se pro veřejnost otevřela expozice v zahradě dětského domova Armády spásy Strawberry Field na liverpoolském předměstí Woolton. Píše o tom britský deník Guardian. Místo, které John Lennon proslavil svou písní Strawberry Fields Forever (ano, „s“ si Lennon přidal), nabízí návštěvníkům interaktivní expozici jak o Beatles, tak o Armádě spásy, jíž celá budova i okolní pozemek dosud patří.

    V 50. letech se v zahradě dětského domova konávaly zahradní party, jichž se účastnil i malý John Lennon, který si také na rozlehlou, stromy zarostlou zahradu chodil sám či s kamarády hrát. Nedaleko odtamtud totiž bydlel. Původní viktoriánská stavba zde už bohužel nestojí, v roce 1973 byla kvůli špatnému stavu stržena a nahrazena moderní budovou, která až do roku 2005 dále sloužila jako dětský domov. Dětské vzpomínky Lennonovi později posloužily jako inspirace pro jednu z nejslavnějších skladeb 60. let. „Podle té písně to vypadá, že ta zahrada byla pro Johna to zvláštní místo, které potřebují všechny děti,“ řekla Guardianu Lennonova sestra Julia Baird. Při nahrávání Strawberry Fields Forever strávili Beatles ve studiu tehdy neslýchaných padesát pět hodin, což jim spolu s řadou použitých nástrojů a zvukových efektů umožnilo vytvořit nezvykle komplexní dílo. Nahrávka vyšla v únoru 1967 jako singl spolu s Penny Lane od Paula McCartneyho. Lennon ji později považoval za svůj největší umělecký úspěch, kterého dosáhl jako člen skupiny Beatles.

    Příznivci Beatles se zatím mohli dostat pouze ke známé červené bráně do areálu. Podle BBC si tam ročně našlo cestu kolem 60 000 návštěvníků. Nyní se dostanou i dovnitř. Kromě placené expozice, kde si například mohou zkusit na virtuální Mellotron zahrát nezaměnitelné úvodní tóny písně, jim je volně k dispozici zahrada, vhodná ke klidným procházkám i k meditaci. Ze vstupného bude Armáda spásy financovat program zaměstnávání mladých lidí s poruchami učení.

  • Maskovaní vysokoškoláci upozorňují na vykořisťování a bossing ve vyhlášených boloňských restauracích

    17. září 2019
    Maskovaní vysokoškoláci upozorňují na vykořisťování a bossing ve vyhlášených boloňských restauracích

    Centrem Boloně, která je proslulá kvalitními restauracemi a špičkovými pekárnami, už několik měsíců pochodují maskovaní členové skupiny Il Padrone Di Merda (Mizerný šéf). Poukazují na vykořisťování a sexuální zneužívání servírek a číšníků.

    Skupina patnácti lidí přichází k vyhlášené pekárně v ulici Strada Maggiore a vylepuje do jejích výloh nálepky s nápisem „Toto místo má mizerného šéfa“, zatímco jeden z aktivistů čte svědectví zaměstnance o tom, že nedostal čtyři měsíce žádný plat. Kolemjdoucí – turisté i místní – se zastavují a majitel podniku se kritikům snaží strhnout masky, vzít megafon a nakonec volá policii. Skupina maskovaných mizí v davu. Od ledna skupina už takhle označila šestnáct podniků. V Boloni, bohatém univerzitním městě, kde připadá jedna restaurace nebo kavárna na 37 obyvatel, kvete černý trh s pracovní sílou. V šedé ekonomice se tu nachází víc než 70 % pracovních míst, což je hodně i na Itálii, kde jsou nehlášená pracovní místa běžná. Tenhle systém a dostatek vysokoškoláků, kteří si potřebují přivydělat, podněcuje zaměstnavatele k nefér chování vůči podřízeným. Hnutí Il Padrone Di Merda vzniklo poté, co skupina mladých lidí začala na sociálních sítích sdílet příběhy svých pracovních zkušeností a nacházela stále víc lidí s podobnou zkušeností. Mají už tak za sebou veřejný shaming baru, kde docházelo k sexuálnímu obtěžování servírek, nebo pizzerie, kde se děl bossing. Boloňské úřady se zatím staví spíš na obranu provozovatelů. Městský úřad vyhověl majiteli baru, který byl hnutím nařčený z neplacení mezd, a požádal Facebook, aby stránku Il Padrone Di Merda zablokoval. Ta ale zůstává aktivní. Už dřív taky Facebook ve spolupráci s americkými úřady odmítl odhalit totožnost majitelů anonymních profilů, kteří k hnutí patří. Aktivit Il Padrone Di Merda si všímá britský deník The Guardian.

  • „Haló, tady Brad Pitt, jak se vám líbil můj film o vesmíru?“ telefonoval herec na ISS

    17. září 2019
    Brad Pitt ve filmu Ad Astra

    Americký herec Brad Pitt, který si nedávno zahrál astronauta ve vesmírném dramatu Ad Astra, zatelefonoval na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). S americkým astronautem Nickem Haguem probrali ve dvacetiminutovém rozhovoru třeba nečekané dopady života ve stavu beztíže na lidské nohy.

    „Nenašlapuju na chodidla, tak mi zmizela zrohovatělá kůže. Ale zase na palcích mám mozoly, jak si je okopávám o různé věci. No to by člověka žijícího na Zemi vůbec nenapadlo,“ informoval herce skutečný astronaut. „To je neuvěřitelné,“ podivoval se Pitt a vyptával se Hagueho na pracovní dobu na ISS nebo na to, kdo vybírá hudbu, která se bude společně poslouchat. Dozvěděl se, že se členové posádky střídají. Pitt se s vesmírnou stanicí spojil ze sídla americké NASA ve Washingtonu v rámci propagace svého nového filmu. „Jak se vám líbil? Podařilo se nám napodobit stav beztíže?“ vyzvídal herec na astronautovi. „Vypadalo to výborně,“ ujistil ho Hague a Pitt mu pak položil kruciální otázku: „Byl jsem lepší než Clooney v Gravitaci?“ „Jasně že byl,“ zněla odpověď.

  • 4denní pracovní týden a žádné úřední hodiny? Dánské souměstí testuje lidštější model úřadování

    17. září 2019
    Odsherred, Dánsko

    Městský úřad v dánském Odsherredu zavádí novinky, na které by si asi rád zvykl i občan ČR. Podle statistik v průměru tráví Dánové v práci 37,5 hodiny týdně. Úředníkům v Odsherredu se úvazek zkrátí na 35 hodin, když budou chodit do zaměstnání jen od pondělí do čtvrtka. Během těchto dnů ale budou muset vyřídit všechny potřebné záležitosti, které plnili dřív.

    I proto v dánské samosprávě, která svou působností pokrývá několik obcí na stejnojmenném poloostrově, ruší úřední hodiny, tak jak je známe. „Veřejnost bude mít možnost se na nás obracet v tyto dny dříve i později (než v platné úřední hodiny, pozn. red.), abychom jí tímto kompenzovali, že v pátek budeme mít zavřeno,“ vysvětluje Kirsten Lund Markvardsen, vedoucí oddělení lidských zdrojů na úřadě v Odsherredu. „To nám jako městu umožní poskytovat občanům lepší služby a přitom naši zaměstnanci budou mít jeden den volna navíc.“ Samotní úředníci krok vedení města vítají a chápou ho jako výsledek průběžného vzájemného dialogu o podmínkách práce. „Vyjednávání s vedením města bylo dobré a vedlo k takovému uspořádání, které znamená průlom v jinak konvenčním vnímání pracovního týdne,“ vyjádřil se jeden ze zaměstnanců Søren Kühnrich. Tříletý testovací režim nového úředního modelu startuje v Odsherredu tento týden. Zprávu přinesl server The Local.

  • Přehřáté pravé varle francouzských pošťáků a další významné objevy obdržely Ig Nobelovu cenu

    17. září 2019
    muž - sedící muž

    Humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu udělil na Harvardově univerzitě už 29. ročník Ig Nobelovy ceny. Podle deníku Guardian se o ni uchází nejšílenější a nejabsurdnější vědecké studie roku.

    Laureáty vybírá komise nositelů skutečných Nobelových cen. Vítězové si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – také letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů (v přepočtu jedna desetitisícina amerického dolaru). Deset ocenění si rozdělili vědci z celého světa. Oblast anatomie například dobyli francouzští vědci, kteří měřili odlišné teploty levého a pravého varlete u oblečených a nahých francouzských pošťáků a dokázali tak, že jsou varlata na mužském těle upevněna asymetricky. Italové se pyšní Ig Nobelovou cenou za medicínu díky výzkumu „Pizza může ochránit před nemocemi a smrtí, pokud je vyrobená a konzumovaná v Itálii“. Tým kolem profesora Silvana Galluse se věnuje výzkumu pizzy a jejích dopadů na zdraví už od roku 2003. V řadě studií už upozornil na množství pozitivních vlivů, všechny se ale podařilo verifikovat jen v italském prostředí. Ocenění v oblasti technologií letos patří Íráncům, kteří světu nabídli stroj na přebalování dětí. Ten dovede vyměnit plenku, aniž by na dítě musel sahat člověk. Robota už si vědec nechal v USA patentovat. Holanďané jsou laureáty ekonomického odvětví. Zkoumali,  bankovky jakého státu nejlépe přenáší bakterie. Zjistili, že nejzamořenější jsou ty rumunské. Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.

  • Arméni blokují výstavbu zlatého dolu, který podle nich ohrozí pitnou vodu pro celou zemi

    16. září 2019
    Protivládní protesty v Jerevanu

    Lázeňské město Jermuk v jihozápadní Arménii je dlouhá léta známé pro své geotermální prameny, léčbu minerální vodou a obdivuhodné vodopády, od loňského června se ale do Jermuku sjíždí protestující z celé Arménie. Vadí jim chystaný zlatý důl, který podle nich má znečišťovat tamní půdu i vodu. Jejich odpor došel tak daleko, že každý den drží 24hodinovou blokádu, díky níž se podařilo zcela přerušit jeho stavbu.

    Arménský předseda vlády Nikol Pašinjan, který vloni vyhrál volby poté, co po protestech odstoupil předchozí autokratický prezident Serž Sarkisjan, si nyní musí vybrat, na jakou stranu se přikloní. Buď k protestujícím, kteří důl považují za symbol předchozího zkorumpovaného režimu, či ke společnosti Lydian, jež je zapsána v daňovém ráji na ostrově Jersey. Rozhodování není snadné, jedná se o největší zahraniční investici v zemi. Místní lidé to však vidí jasně a mluví o tom, že jakmile se rozběhla stavba dolu a začal foukat vítr, množství prachu ve městě i okolí začalo být nesnesitelné. „Nikdy předtím, doopravdy nikdy, jsme neviděli takové množství prachu,“ popisuje situaci Aharon Arsenjan, který proti dolu bojuje již od roku 2012, píše Deutsche Welle. Jak stavba postupovala, z kohoutků tekla temná kalná voda a v tamních sádkách zemřelo několik stovek ryb. Prach navíc začal vadit i krávám, které se odmítly pást na loukách se špinavou trávou a nechtěly pít znečištěnou vodu.

    Největší kontroverze se však týká toho, co by se mohlo stát, až důl začne fungovat. Jermuk totiž leží u pramenů řek Arpa a Vorotan, které zásobují vodou obrovské jezero Sevan. Většina pitné vody spotřebované v Arménii pochází právě z něj. Místní obyvatelé i lidé z celé země se proto po loňské revoluci, která odstavila od moci Sarkisjana, začali sjíždět na místo těžby a pod heslem „Naše voda je zlato“ začali s blokádou stavby dolu. Pokaždé, když se Lydian pokusil donutit vládu, aby protestující rozehnala, na místo přijeli další lidé a přidali se k blokádě. Arménská vláda zatím nerozhodla, jak se zachová, premiér Pašinjan lavíruje mezi oběma stranami. Jak píše nezávislý server Eurasianet, v létě kabinet na základě posudku oznámil, že následky těžby na životní prostředí „budou zvladatelné“. Lidé však blokádu neukončili a nevylučují ani pochod na hlavní město Arménie Jerevan. „Pro nás je to otázka života a práva. Rozhodně budeme bojovat,“ tvrdí Arpine Galfajan z Arménské fronty životního prostředí. Vše je tedy ještě otevřené.

  • Autonomní bojoví roboti by se měli zakázat. Hrozí od nich nebezpečí, říká bývalá inženýrka z Googlu

    16. září 2019
    Kampaň Stop Killer Robots

    Bývalá vysoce postavená softwarová inženýrka Googlu Laura Nolan varuje, že nová generace autonomních zbraní, bojových robotů, by mohla nedopatřením odstartovat válku. Nolan na svou funkci rezignovala v loňském roce poté, co měla začít pracovat na zlepšení vojenských dronů armády Spojených států.

    Jak však upozorňuje web britského deníku The Guardian, neexistují žádné náznaky toho, že by Google pracoval na vývoji autonomních zbraňových systémů. Mezivládní panel Organizace spojených národů totiž v srpnu zjistil, že se Google straní toho, aby se jeho umělá inteligence využívala ve zbraňových systémech. Inženýrka je obecně toho názoru, že by se měli zakázat autonomní bojoví roboti s umělou inteligencí. Jinými slovy: jakýkoli robot, který by bojoval, aniž by ho na dálku řídil člověk, by se měl podle Nolan zakázat mezinárodní úmluvou, stejně jako chemické zbraně. A dodává, že bojoví roboti mají potenciál udělat „hrozné věci, na něž původně nebyli naprogramováni“. „Šance, že se stane neštěstí, je úměrná tomu, kolik bude takových strojů v jednu chvíli na jednom místě. Mohou způsobit zvěrstva a ilegální zabití, i podle válečných zákonů, a to zvláště za situace, kdy budou vysazeny stovky či tisíce těchto strojů,“ říká Nolan, která se zapojila do kampaně Stop Killer Robots. Jak dále popisuje, kvůli tomu, že se roboti zachovají nečekaně, může dojít k velkým neštěstím. „Proto by měly být jakékoli pokročilé zbraňové systémy pod smysluplnou lidskou kontrolou. Jinak by se měly zakázat, protože jsou až příliš nevyzpytatelné a nebezpečné,“ varuje Nolan.

  • Mexická indiánka, která pracuje na poli, získala v 81 letech základní vzdělání

    16. září 2019
    Mexická indiánka, která pracuje na poli, získala v 81 letech základní vzdělání

    Ernestina Díaz dostala svoje vysvědčení v Institutu pro vzdělávání dospělých státu Chihuahua. „Příběhy lidí, jako je Ernestina Díaz, jsou to, co pohání naši snahu rozšířit naše služby a zlepšit výukové programy, abychom mohli pomoci všem Mexičanům, kteří zamlada nemohli dosáhnout na vzdělání. Gratulujeme k tomuto zaslouženém úspěchu,“ stojí na oficiálním twitterovém účtu institutu.

    Federální ministerstvo školství zároveň zveřejnilo fotografii hrdé osmdesátnice, jak pózuje s vysvědčením. Kromě věku žákyně je pozoruhodné i to, že se Díaz živí zemědělstvím ve vysoko položené oblasti Západní Sierra Madre, pohoří v severním Mexiku, a že patří mezi tamější původní obyvatele Tarahumary (taktéž známi jako Rarámuri). Jak píše server veřejnoprávní BBC, stejně jako ostatní původní obyvatelé Mexika i Tarahumarové mají relativně malou gramotnost jak ve španělském, tak svém rodném jazyce. Ten pochází ještě z aztéckých dob, tedy ještě před španělskou invazí, a patří do uto-aztécké jazykové skupiny. Mexický stát Chihuahua (Mexiko je federativní republika) si proto vytkl za cíl, že zlepší postavení těchto společenství. Jak uvádí mexický deník El Universal, Institut pro vzdělávání dospělých kvůli tomu rozběhl výuku v 64 původních jazycích.

  • Animovaný film Dcera od studentky FAMU Darii Kashcheevy získal studentského Oscara

    13. září 2019
    Z animovaného snímku Dcera

    Studentka FAMU Daria Kashcheeva získala studentského Oscara za svůj loutkový film Dcera, který vypráví o nefunkčním vztahu mezi dcerou a otcem. Po třiceti letech se tak toto prestižní ocenění vrací do Česka. Film zvítězil v konkurenci více než šestnácti set snímků z celého světa. Režisérka převezme ocenění v polovině října v Samuel Goldwyn Theatre v Los Angeles na slavnostním večeru americké Akademie filmového umění a věd.

    „Jsem nesmírně šťastná, že můžu zastupovat naši školu před americkou Akademií v tak prestižní soutěži, jakou je studentský Oscar. Jsem moc vděčná všem pedagogům interním a externím, kteří mě podporovali a konzultovali se mnou můj film v různých stadiích vývoje, od scénáře až po finální verzi střihu,“ uvedla pro webové stránky fakulty Kashcheeva. Film už získal několik dalších ocenění, například Křišťál za nejlepší studentský film na největším festivalu animace na světě ve francouzském Annecy nebo cenu za nejlepší krátký animovaný film na Mezinárodním filmovém festivalu v Melbourne. Představí se i na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. „V tomhle filmu experimentuji s pohybem kamery, neboli simuluju nebo napodobuju ruční kameru během celého filmu, což je pro loutkový film asi docela novinka. Už se moc těším, až bude ta premiéra, až dostanu nějaký feedback od diváků,“ řekla Kashcheeva ve vysílání Radia Wave v červnu ještě před premiérou na zmíněném festivalu v Annecy. Rozhovor, v němž mluví o své tvorbě, si můžete poslechnout zde.