Chlapec z Brazílie koupe potulné psy. Zvyšuje tak jejich šance na adopci

Založit neobvyklou knihovnu kvásku se rozhodli pekaři z belgické firmy Puratos. Vznikla v městečku Sankt Vith na jihu Belgie. V jejích prostorách se momentálně nachází přes 150 vzorků kvasů z velké části světa, je mezi nimi i jeden český a další se zkoumají, píše web Czech Crunch.

„Kváskový knihovník“ a pekař Karl De Smedt v rozhovoru popisuje, že se rozhodl netradiční instituci zřídit asi před deseti lety. Tehdy kvásku hrozilo, že ho z pekáren vytlačí doždí, ale on mu už tehdy předpovídal velkou budoucnost: „Chráníme dědictví pečení a fungujeme ryze prakticky taky jako záloha pro majitele kvásků. Kdyby se něco stalo a oni o ně přišli nebo jim zemřely, u nás budou mít stále uchovaný vzorek,“ dodává s tím, že péče o kvásek není úplně jednoduchá, protože je to živý organismus. A vyžaduje pravidelný přísun toho, co mikroorganismy v něm živí – tedy té správné mouky a v ní obsažených škrobů.

Momentálně uchovávají v belgické „knihovně“ kvásky ze 32 zemí. Nejvíc vzorků, 42, mají z Itálie, tam totiž zkoumali tradiční chlebové kypřidlo ještě předtím, než svoji kváskovnu založili. Zájemci k nim mohou svůj kvásek přihlásit přes web. Každý vzorek musí pocházet ze spontánní fermentace bez použití droždí. A musí pekaře zaujmout. Některé vzorky mají i vlastní zajímavý příběh, popisuje De Smedt: „Máme třeba jeden vzorek od ortodoxních mnichů na řeckém poloostrově Athos. Nebo kvásek, který jsem vyzvedl v legendární oblasti Klondike v kanadském Yukonu a jeho historie sahá až do dob tamní zlaté horečky z roku 1896.“ V knihovně je také jeden český vzorek. Jedná se o pšeničný kvásek od pana Kabáta. Momentálně nemají žádný vzorek z Afriky, ale v budoucnu by ho rádi získali.

Organizace Nonhuman Rights Project žaluje zoologickou zahradu Cheyenne Mountain Zoo v Colorado Springs za nezákonné věznění slonů. Žalobu podala jménem pěti slonů a žádá jejich propuštění. Nejvyšší soud státu tak poprvé v historii vyslechl argumenty, proč mají zvířata nárok na právní ochranu před uvězněním. O neobvyklém právním sporu píše AP News a The Denver Post.

Představitelé zoo označili žalobu, kterou loni podala organizace na ochranu práv zvířat, za neseriózní. Proti tomu se ohradil Jake Davis, právník organizace Nonhuman Rights Project: „Sloni mají právo na slyšení, které by určilo, zda je jejich věznění nespravedlivé,“ uvedl. „Je to argument, který jsme předložili u okresního soudu, kde jsme bohužel prohráli.“

Okresní soud v El Pasu případ zamítl s tím, že sloni nejsou „osoby“ podle federálního ani státního práva. Projekt Nonhuman Rights se proto teď obrací se svou žádostí na nejvyšší soud státu Colorado. V případě vítězství slonů u Nejvyššího soudu by se případ vrátil zpět na okresní úroveň a soud nižšího stupně by byl nucen uspořádat jednání. Pokud by v něm Nonhuman Rights Project vyhrál, sloni žijící v Colorado Springs by se stali právnickými osobami.

„Rozhodnutí okresního soudu a případné odvolání by se týkalo pouze slonů v Cheyenne Mountain Zoo,“ řekl Davis. A dodal, že další případy by musely být předloženy s novými důkazy a nemusely by mít stejný výsledek, bez ohledu na to, že by se týkaly stejného druhu. Podle soudních záznamů organizace Nonhuman Rights Project od roku 2013 podala devět žalob, včetně této, na osvobození slonů a šimpanzů v New Yorku, Coloradu, Kalifornii a na Havaji. Zatím se jim ale nepodařilo vyhrát ani jeden případ.

Osamělost a izolace je problém v celé zemi. V současnosti je tak naléhavý, že se proti němu snaží bojovat vláda i městské samosprávy, jak informuje CNN. V hlavním městě Soulu městské úřady oznámily, že v příštích pěti letech vynaloží přes 450 miliardy wonů (téměř 327 milionů dolarů) na „vytvoření města, kde nikdo nebude osamělý“.

Mezi jejich nové iniciativy patří poradci pro osamělost, kteří jsou k dispozici na nepřetržité lince. Existuje už také online platforma pro podobné poradenství. Poradci pak nabízejí osobní návštěvy a konzultace.

„Osamělost a izolace nejsou jen individuální problémy, ale úkoly, které musíme řešit společně,“ uvedl starosta Soulu Oh Se-hoon. Dodal, že město „zmobilizuje všechny kapacity“, aby pomohlo osamělým lidem uzdravit se a „vrátit se do společnosti“.

Odborníci tato opatření přivítali, ale tvrdí, že je třeba udělat více – mimo jiné proto, že osamělost je v Koreji spojena s určitými jedinečnými součástmi korejské kultury, které je obtížné změnit.

Problém osamělosti si v posledním desetiletí získal celonárodní pozornost, protože se zvýšil počet souvisejících problémů – například mladých lidí, kteří se stáhnou ze světa a tráví dny izolováni doma, často po celé měsíce. Tento jev, známý pod japonským názvem hikikomori, je stále častější; podle jednoho odhadu bylo v Jižní Koreji v roce 2022 až čtvrt milionu takových samotářů.

Japonsko, kde byl trend hikikomori poprvé rozpoznán a důkladně prozkoumán, jmenovalo v roce 2021 ministra pro osamělost a izolaci. Následující rok tamní vláda vydala plán protiopatření, včetně nepřetržité konzultační služby a rozšíření programů poradenství a sociální práce.

Například Tinder minulý měsíc spustil funkci nazvanou „Take Action Center“. Uživatelé si mohou na svůj profil dát nálepky, které jim umožňují sdílet, jestli jdou volit a jaké politické otázky jsou pro ně důležité. Mezi nejoblíbenější nově zavedené samolepky patří „Hot people vote (I’m voting)“ (přitažliví lidé chodí k volbám) a „Voting for reproductive rights“ (volím reprodukční práva). Informuje o tom server CNN.

Nedávný průzkum zjistil, že 70 % svobodných voličů, kteří v poslední době využili online seznamovací aplikace, tvrdí, že chtějí jít volit v nadcházejících volbách v listopadu 2024. Uvádí to Tinder ve své tiskové zprávě.

Seznamka OkCupid zase přidala několik nových otázek, které se zaměřují na chování voličů. Zodpovězené otázky pak pomáhají uživatelům zobrazit kompatibilnější profily. Mezi otázky, které byly přidány v lednu, zařadili třeba: „Jaké je pro vás nejdůležitější téma prezidentských voleb v roce 2024?“ a „Je pro vás rozhodující, pokud váš partner bude v prezidentských volbách v roce 2024 volit jiného kandidáta než vy?“.

Zatímco registrovaní voliči v USA jsou podle Pew Research Center rozděleni téměř rovnoměrně mezi obě strany, lidé na OkCupidu se přiklánějí spíše k liberálům. Samotná aplikace zaujímá progresivní postoje k politickým otázkám a v současné době má odznak „Jsem pro volbu“, který byl poprvé představen v roce 2021.

Konzervativní daters mají také svojí seznamku. Aplikace The Right Stuff, jejímž spoluzakladatelem je bývalý poradce Donalda Trumpa John McEntee, obsahuje politické výzvy jako „napiš svou oblíbenou liberální lež“. Vedoucí pracovník aplikace však zdůraznil, že aplikace nemá „otevřeně politický charakter“.

Tisíce lidí (6,3 % populace) ze všech zemí Evropské unie nebylo v posledních 12 měsících schopno pokrýt náklady na nájemné. Do celku, ze kterého je procento odvozeno, nejsou zahrnuty osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením. Informuje o tom server Euronews z dat Eurostatu.

Nejhůř jsou na tom lidé v Řecku – tam nezvládne nájem zaplatit 17,7 % lidí, ve Francii 16,7 %, ve Slovinsku 10,5 % a v Nizozemsku 10,4 %. V Česku pak bojuje s financemi na nájem 4,8 % obyvatel, kteří nejsou ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením.

Podle Eurostatu pak mají nejvíc problémů se zaplacením nájmu mladí lidé ve věku 16 až 29 let. V celé Evropě jich je 15 %. 9,5 % z nich nebylo schopno v posledním roce zaplatit nájem vůbec. Nejvíc z nich žije ve Francii 23,8 %, Řecku 23,4 % a Nizozemsku 16,1 %.

Podle zjištění ČTK to mají v Česku nejtěžší s placením nájmu mladí lidé ve věku od 25 do 35 let. Za nájemné zaplatí ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy.

Za posledních skoro 20 let se zvýšila spotřeba oblečení na osobu o 40 %. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Zároveň očekává, že spotřeba oblečení a bot ještě poroste. Podle odhadů agentury by do roku 2030 měla vzrůst o dalších 63 % –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy ze 62 milionů tun na 102 miliony tun ročně. Informuje o tom server Ekonews.

K rychlé spotřebě oblečení vede jak jeho nízká cena, tak zhoršující se kvalita. Cena prodávaného oblečení ve většině fast fashion obchodů neodráží nárůst cen materiálů, energií ani lidské práce. Zhoršující se kvalita tlačí zákazníky k častějším obměnám šatníku, což nevyhnutelně vede k nárůstu textilního odpadu.

Podle dat EEA vyprodukovala Evropská unie v roce 2020 přibližně 6,95 milionu tun textilního odpadu. 82 % z toho pak je odpad přímo od spotřebitelů. Zbytek je zboží, které se neprodá nebo ho zákazníci vrátí – to na skládkách a ve spalovnách končí taky.

Podle EEA se čtyři až devět procent všech textilních výrobků uvedených na evropský trh zlikviduje, aniž by je někdo nosil. Tomu by mělo od půlky roku 2026 zamezit nové nařízení od Evropské unie. Velké i střední společnosti napříč všemi sektory budou muset zveřejňovat na webech výroční zprávy s daty o počtu a hmotnosti produktů, které vyřazují, a také důvody, proč tak činí. Aby se ale zmenšil objem vyhozených triček, kalhot nebo třeba podprsenek, musejí nastat změny v celém průmyslu, a hlavně v chování spotřebitelů.

„Své vůně vytvářím jako čichové déjà vu. Polská brambora nás přenáší do Żywce, provinčního města v Polsku, v 80. letech minulého století,“ cituje Michała Gilberta Lacheho web TVP World. „Každou středu jsem doprovázel své prarodiče na trh, aby nakoupili zásoby na zimní měsíce,“ vzpomíná zakladatel luxusní značky.

Složení parfému je směsí ušlechtilých brambor v kombinaci s růží, heliotropem a hřebíčkem. Tvůrci jej popisují jako zachycení podstaty „prázdného tržiště za úsvitu“, které kdysi kypělo životem, a vůně země, dřeva a sladkých zemitých tónů zanechává trvalý dojem, popisuje server Potatoes News.

Brambory jsou s Polskem kulturně a historicky velmi spjaty a v tradiční polské kuchyni mají významné místo. Jsou nedílnou součástí charakteristických pokrmů, jako jsou pirohy nebo bramboráky. Samotná vůně má být podle Lacheho poctou polským trhům. Nejnovější výrobek jeho značky nese název „Polské brambory“. Za 50mililitrový flakon zvědaví zájemci zaplatí okolo 3800 korun.

Pilířová místnost objevená na archeologickém nalezišti Panamarca zahrnuje opotřebovaný kamenný trůn a propracované nástěnné malby zobrazující mocnou ženu s korunou, která přijímá návštěvníky. Postava je dále protkána půlměsícem a mořskými tvory, píše německá Deutsche Welle. Více se tak potvrzuje teorie, že starověké civilizaci Moche na severozápadním pobřeží Peru kdysi velela matriarcha.

„Trůnní sál pro královnu nebyl v Panamarce ani nikde jinde ve starověkém Peru dosud spatřen,“ uvádí se v zářijovém prohlášení týmu, který nález učinil v červenci. Objev datovaný do doby před více než 1300 lety naznačuje, že v tomto prostoru žila žena, která možná byla vládkyní, myslí si Jessica Ortiz Zevallos, vedoucí výzkumu archeologického projektu.

Tento objev připomíná pověst o paní Cao, která údajně vládla Moche před 1700 lety. Její tvář byla zrekonstruována v roce 2017 pomocí 3D tisku na základě lebky starověké mumie objevené o více než deset let dříve v údolí Chicama. To je označováno za srdce právě močické kultury. Paní z Cao je podle archeologů první známou ženskou vládkyní v Peru. Nejnovější nález přispívá k rostoucímu počtu důkazů o tom, že ženy zastávaly v močické společnosti mocenské pozice, a to nejen díky nástěnnému vyobrazení postavy podobné královně, ale také díky přítomnosti lidských vlasů a oblečení na kamenném trůnu.

Naleziště Panamarca, kde archeologové zaznamenali úspěch, leží podle Reuters nedaleko pobřeží Tichého oceánu, které je známé svými barevnými nástěnnými malbami. Místo se nachází více než 400 km severně od peruánského hlavního města Limy.

Člen strany Obnova prezidenta Emmanuela Macrona Pierre Cazeneuve předložil návrh zákona, který by mohl znamenat konec lahví na vodu menších než 50 cl neboli půl litru. Ve svém komentáři uvedl, že zmenšené lahve, které zahrnují velikosti 33, 25 a 17 cl, obsahují 20–25 gramů plastu na pouhé tři nebo čtyři doušky vody. Větší lahve do svého potenciálního zákazu zatím nezahrnul. Ty menší ale Cazeneuve označil mimo jiné za „ekologický nesmysl“, napsal server Euronews.

Navrhovaný zákon nyní potřebuje získat podporu většiny poslanců. To však v současné době není příliš pravděpodobné, jelikož je stávající složení vlády výrazně rozdělené. Ve sněmovně navíc není žádná stranická většina. Naproti tomu francouzská veřejnost tento návrh vítá. Nedávný průzkum veřejného mínění, který provedla společnost OpinionWay pro charitativní organizace Zero Waste France a No Plastic in My Sea, zjistil, že přibližně dvě třetiny obyvatel země by zákaz malých lahví podpořily. Už nyní také existuje řada programů, které mají lidi přimět k tomu, aby přestali kupovat nové plastové lahve a raději se rozhodli pro ty, které lze opakovaně plnit.

Ačkoli se Cazeneuveovo opatření týká pouze malých lahví a ponechává standardní 50ml a větší lahve nedotčené, Francie má již rozsáhlou legislativu týkající se jednorázových plastů. Vícefázový „zákon proti odpadům“ postupně zakázal používání jednorázových plastů, včetně brček na pití, příborů a krabiček na jídlo s sebou, a zároveň zavedl omezení plastových obalů pro maloobchodníky, uvedl web The Local.

Ve Francii se ročně vyrobí nejméně 13 miliard plastových lahví. Značná část z nich se nerecykluje a končí v oceánech, což způsobuje obrovské škody na životním prostředí.