Chrome Hoof: experimentální dusot pochromovaných kopyt
Ve světě hudby je možná jakákoli konverze. Jedním z těch nápadnějších, byť pouze částečných obrácení prošel před deseti lety basista britské doom metalové kapely Cathedral Leo Smee: ačkoli extrémní metalovou estetiku nikdy neopustil (Cathedral stále existují), poslední dekádu dal prostor svým ambicím v rámci devítičlenného experimentálního orchestru jménem Chrome Hoof, jež si libuje ve futuristické image.
Kolektiv, jehož line-up čítá mj. i Smeeova bratra, i na svém aktuálním třetím albu Crush Depth (předcházela mu deska Pre-Emptive False Rapture, 2007 a šest let starý, ještě čistě elektronický eponymní debut) vyvolává duchy disko-elektro-funku.
Třináct eklektických skladeb s bizarními názvy (namátkou Mental Peptides nebo závěrečná Anorexic Cyclops) a energickými vokály nicméně čerpá z myriády často nepostřehnutelných inspirací - sedmdesátkovými soundtracky, metalem či punkem počínaje a free-jazzem nebo krautrockem konče. Každý track je více či méně úspěšnou lekcí v dynamice a dramatickém efektu, v každém se nálada, rytmus i styl mění rychleji něž aprílové klima.
Největší zbraň kapely Chrome Hoof je zároveň její největší slabinou: smršť efektů a jurodivých nápadů na jednu stranu uchvacuje, na druhou stranu permanentní zvraty způsobují po čase jistou únavu a otupení - invence se tu někdy až iritujícím způsobem překlápí do nesoudržnosti. V silnějších chvílích alba Crush Depth prosvítají skrz rytmicky zvlněný povrch zábavné melodické nápady, v těch slabších jsme svědky teatrálních instrumentálních orgií na hranici absurdity.
Výsledný efekt je navzdory mnoha oslnivým okamžikům krapet rozpačitý: jako by entuziasmus, s nímž tahle deska nepochybně vznikala (konečný počet muzikantů je 22), nebyl tak úplně přenosný na - jakkoli otevřeného, trpělivého - posluchače.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.