Čína se snažila ovlivnit volby na Tchaj-wanu pomocí AI. Zkusí to i jinde, varuje Microsoft

Evropská unie potřebuje „proteinovou strategii“, která by snížila závislost na dovozu, a Evropa nemusela řešit kolísání cen na světových trzích. Země s velkou živočišnou výrobou, jako je Francie a Rumunsko, prosazují, aby se nová strategie zaměřila na podporu živočišných bílkovin. Dánsko naproti tomu zdůrazňuje ekonomické příležitosti v oblasti rostlinných bílkovin. „Víc rostlinných bílkovin by mohlo zajistit nové zdroje příjmů pro zemědělce a zemědělsko-potravinářský sektor jako celek,“ tvrdil jeho zástupce Nis Christensen. Informoval o tom web Euronews.

Část německého a dánského dokumentu podporuje výrobu „bílkovin, jejichž výroba je méně škodlivá pro naše klima a biologickou rozmanitost“. Své výhrady s danou pasáží sdílel italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida: „Pokud zde zastánci odkazují na syntetické mléko nebo maso vyrobené z buněčných kultur, pak by náš postoj byl rozhodně proti.“ Na tiskové konferenci nastínil podobný postoj i maďarský ministr Nagy: „Důležitá je podpora přírodních, nikoli umělých bílkovin.“

V letech 2023–2024 se v Evropě vyrobilo 64 milionů tun surových bílkovin rostlinného původu. Hlavní část objemu pochází z objemných krmiv, následují obiloviny a olejniny, píše se na stránkách Evropské komise. Suché luštěniny představují pouze 1,1 milionu tun.

Tento objem ale nepokrývá veškeré potřeby potravinářského, krmivářského a průmyslového sektoru EU. Aby Evropská unie pokryla svůj deficit rostlinných bílkovin, dováží produkty rostlinného původu, které představují 19 milionů tun surových bílkovin. Právě proto se Evropská unie snaží o zvýšení produkce rostlinných bílkovin na vlastním území.

Podle nového výzkumu běžní čtenáři preferovali básně napsané umělou inteligencí před básněmi, které složili lidé. Navíc měli tendenci podceňovat, jak moc se umělá inteligence může podobat člověku, upozorňuje server Euronews. Během studie, kterou provedli vědci z Pittsburské univerzity, si účastníci přečetli básně napsané deseti slavnými anglickými básníky spolu s básněmi vygenerovanými ve stylu těchto básníků pomocí nástroje ChatGPT 3.5. Z výsledků projektu vyplývá, že čtenáři zaměňují složitost veršů psaných lidmi za nesoudržnost vytvořenou AI.

Účastníkům pokusu byly představeny skutečné i napodobené básně Geoffreyho Chaucera, Williama Shakespeara, Emily Dickinson, T. S. Eliota nebo Sylvie Plath, uvedl britský web The Guardian. Následně výzkumníci zadali aplikaci ChatGPT 3.5 společnosti OpenAI vygenerovat pět básní ve stylu každého básníka.

V prvním případě četlo více než 1500 účastníků experimentu deset básní – pět od lidského básníka, pět od umělé inteligence, všechny v náhodném pořadí. Poté byli dotázáni, zda si myslí, že báseň napsala AI, nebo člověk. Hodnotící s větší pravděpodobností tvrdili, že báseň vytvořenou umělou inteligencí napsal člověk, zatímco básně, o nichž tvrdili, že je s nejmenší pravděpodobností napsal člověk, byly všechny od slavných básníků a básnířek.

Ve druhém experimentu hodnotila básně jiná skupina téměř 700 osob podle několika charakteristik, včetně krásy, emocí, rytmu a originality. Výzkumníci rozdělili subjekty náhodně do tří skupin. První sdělili, že básně napsal člověk, druhé, že je vytvořila umělá inteligence, a třetí skupině nebyly poskytnuty žádné informace o autorství. Účastníci, kterým bylo řečeno, že básně vytvořila AI, udělovali nižší hodnocení než ti, kterým bylo řečeno, že básně napsal člověk – bez ohledu na to, zda básně skutečně vytvořil. Účastníci, kterým nebylo o autorství nic řečeno, hodnotili básně generované umělou inteligencí příznivěji než básně psané člověkem.

Výzkumníci se domnívají, že básně vygenerované AI jsou pro čtenáře atraktivnější, protože jsou srozumitelné. Souvisí to však i s tím, že se takové texty nemohou vyrovnat složitosti veršů vytvořených člověkem vzhledem k jednoznačnému, nekomplikovanému vyjádření emocí, nálady nebo tématu. Autoři studii uzavírají tím, že světovým vládám se kvůli obtížím čtenářů identifikovat texty psané strojem může vyplatit usilovat o regulaci AI v otázce transparentnosti.

Trendu si všímá americká stanice NPR, podle které se v následujících dnech budou konat také soutěže o nejvěrnější dvojnici herečky Zendayi v Oaklandu a lidé se sejdou také v Los Angeles, aby se zjistilo, kdo z nich nejvíc vypadá jako postava Arta a Patricka z filmu Rivalové.

Možná doufají, že se dotyčná celebrita nakonec objeví, to se ostatně stalo už při první soutěži dvojníků koncem října, kdy Timothée Chalamet dorazil k houfu svých dvojníků v parku na Manhattanu.

Erin Meyersová, profesorka komunikace na Oaklandské univerzitě, která se specializuje na kulturu celebrit a publika, si všímá několika motivů, proč se tyto soutěže rozjíždějí. Podle ní lidé touží po zábavě a odpočinku od tíhy nesnadné doby.

„Nejsou to protesty. Nejsou to předvolební mítinky, nejsou to věci, které jsou v poslední době plné konfliktů. Jsou to akce orientované na zábavu.“ Zároveň si Meyersová myslí, že móda podobných soutěží brzy ustane, ať už kvůli zimnímu počasí, které ztěžuje shromažďování, nebo kvůli tomu, že se trendu chopila komerční sféra.

„Internet je vrtkavé místo a to, co je dnes pro lidi zábavné a vzrušující, bude za pár měsíců zapomenuto. Možná jim i dojdou celebrity, já nevím. I když celebrity asi budou vznikat pořád nové,“ říká Meyersová.

Iniciativy asi 400 fanoušků zpěvačky si všímá například americký web WIRED. Společnou žalobu podali u kalifornského státního soudu na společnost Ticketmaster a její mateřskou společnost Live Nation. Skupina obviňuje společnosti Ticketmaster a Live Nation z účasti na „vyděračských praktikách“ a uvádí, že lidé, co si kupují vstupenky na koncerty, za ně platí víc, než je třeba.

Swifties se odvolávají na americký zákon z 80. let, který pomohl k dopadení vysoce postavených členů newyorské mafie. Společnost Ticketmaster a její mateřská společnost je podle žalujících domluvena s místy, kde se koncerty konají – to splňuje definici nezákonného podnikání.

„Tyto subjekty spolupracují jako členové monopolu – říkáme jim kartel, monopolizují trh, takže spotřebitel nemá šanci získat lístky za spravedlivou cenu,“ řekla začátkem roku časopisu WIRED Jennifer Kinderová, zakládající právnička společnosti Kinder Law, která zastupuje fanoušky zpěvačky ve státním i federálním řízení.

Společnost Live Nation ve svém prohlášení označila obžalobu za „neopodstatněnou“. „Ceny vstupenek určují manažerské týmy umělců, nikoli společnost Ticketmaster,“ uvedl mluvčí společnosti Live Nation.

Eclipse Nkasi je odhodlaný stát se průkopníkem využívání umělé inteligence v africké hudbě. Loni vydal hudební album Infinite Echoes, které jako první vůbec na africkém kontinentě vznikalo za pomoci AI. Pro BBC uvedl, že k využití umělé inteligence ve své hudbě záměrně přistupuje manuálně a kreativně, především ji využívá ke generování samplů. „Mým největším hnacím motorem v souvislosti s AI je její aplikace, hledání zdravých způsobů, jak ji použít. U každého projektu bylo důležité najít něco, co díky ní udělám a co mě posune dopředu,“ říká.

Zatímco Nkasi s novou technologií rád experimentuje, někteří v ní vidí hrozbu pro africkou kulturu. Pro keňského hudebníka a producenta Tabu Osusu je to předzvěst rizika kulturní apropriace – umělá inteligence bude produkovat africké zvuky, aniž by přiznala jejich zdroj. „Můj problém s AI je vlastnictví. Jakmile převezmete nějakou hudbu z Ghany nebo Nigérie, kdo ji vlastní? Jak zjistíte, kdo jsou původní tvůrci, a jak zajistíte, že budou citováni? Pro mě je to krádež,“ řekl Osusa BBC.

Tyto obavy se odrážejí ve zprávě, kterou loni vydala keňská umělecká platforma Creatives Garage. Ve spolupráci s nadací Mozilla Foundation zkoumala dopad umělé inteligence na tvůrčí komunity v této východoafrické zemi. Vyplynulo z ní, že většina keňských hudebníků se obává, že by umělá inteligence mohla vést k tomu, že by z jejich kreativity mohli těžit jiní, říká Bukonola Ngobi, výzkumný konzultant ve společnosti Creatives Garage.

Pro ty, kdo chtějí inovovat, je taky jedním z problémů, s nimiž se Afrika potýká, nedostatek dat. Generovaný obsah často splňuje tzv. western male gaze – tedy nějaký západní, evropanský, patriarchální pohled. Například Nkasiho Mya Blue je americká dívka z generace Z s modrými vlasy.

Není to ani dva týdny co ve státě Palmetto, v Severní Karolíně, volně pobíhalo 43 opičích samic. Zvířata, která váží zhruba šest kilogramů jedno, utekla z výzkumného zařízení. Většinu z nich už se podařilo chytit a podle posledních zpráv jich zůstalo na svobodě osm. Informoval o tom server CBS News.

Teď se k nim přidal další exotický druh, a to dva ptáci emu, kteří utekli ze svého výběhu rodině Moraceových. Všechny pokusy rodiny o jejich znovunalezení zatím skončily neúspěchem.

Emu hnědý je obrovský nelétavý pták. Může dorůst až do výšky dvou metrů. Někdy se o nich mluví jako o „živých dinosaurech“, protože mají mnoho shodných znaků se svými velmi vzdálenými dinosauřími předky. Podle odhadů dokážou zástupci tohoto druhu běžet rychlostí asi 48 kilometrů za hodinu.

Sam Morace, majitel ptáků, řekl zpravodajství CBS News, že jsou to dvě samičky a jmenují Thelma a Louise. „Obě přeskočily plot, když jsme se snažili jednu z nich chytit, abychom ji přemístili do jiného výběhu, což se jí nelíbilo,“ uvádí zpravodajství.

Případem se už zabývá policejní oddělení okresu Horry. V příspěvku na Facebooku uvedlo, že o nahlášených emu ví a s majitelem je v kontaktu. „V současné době nehrozí v souvislosti s emu žádné riziko pro okolní obyvatele,“ uvedlo oddělení v příspěvku.

Podle nově vzniklé dohody pokryje sponzorství giganta v oblasti krátkodobých pronájmů obnovení vzdělávacího programu uvnitř starověkého římského amfiteátru. Šestnáct turistů bude mít možnost „popustit uzdu svému gladiátorskému srdci“ a rezervovat si bezplatný zážitek přímo v Koloseu. Celá akce se uskuteční v rámci doprovodného programu k nově uvedenému filmu Gladiátor II režiséra Ridleyho Scotta. Informoval o tom server CNN a agentura AP.

Osm uživatelů platformy a jejich doprovod se bude moci 7. a 8. května po zavírací době Kolosea zúčastnit falešných gladiátorských zápasů. Do arény se dostanou stejnou podzemní cestou, jakou používali gladiátoři ve starém Římě. Zájemci se mohou o tento zážitek bezplatně přihlásit 27. listopadu a „gladiátoři“ budou vybráni losem.

Někteří návštěvníci památky i aktivisté v oblasti bydlení jsou skeptičtí. Upozorňují na spory, které vede většina velkých metropolí s platformami pro krátkodobé pronájmy. Ty totiž podporují nadměrný turismus a omezují dostupné bydlení pro místní obyvatele a studenty.

Proti novodobým gladiátorům v Koloseu se vyjádřil římský radní pro kulturu Massimiliano Smeriglio. Ten požádal nájemní platformu, aby záměr stáhla a peníze si ponechala s tím, že tenhle druh propagace je urážkou historické vážnosti Kolosea. Smeriglio není ve svém odporu sám. Předsedkyně římské kulturní komise Erica Battaglia varovala, že z památky UNESCO nelze udělat zábavní park.

Archeologický park Koloseum argumentuje, že akce se bude konat mimo otevírací dobu a nebude narušovat přístup do areálu. Jeho vedení v prohlášení pro CNN uvedlo, že záměrem je „zhodnotit historické a kulturní dědictví amfiteátru prostřednictvím imerzivních aktivit při plném respektování památky, založených na důkladném historickém výzkumu“.

Strach z banánů švédské ministryně odhalil švédský bulvární deník Expressen. V několika e-mailech, které měl k nahlédnutí, zaměstnanci Branderbergové výslovně žádají, aby byly před oficiálními návštěvami odstraněny všechny banány. „Paulina Brandbergová má silnou alergii na banány, proto bychom uvítali, kdyby v místech, kde bude pobývat, nebyly žádné banány,“ uvádí se v jednom z e-mailů ministerstva adresovaných norské justiční agentuře před VIP obědem.

Sama Branderbergová k tomu řekla, že se jedná o druh alergie. Přitom v roce 2020 sama na Twitter napsala, že má tu „nejpodivnější fobii na světě, a to z banánů“, příspěvek ale později smazala. Informuje o tom server Politico.

Banánofobii může vyvolat pohled na toto ovoce nebo jeho vůně. Stejně jako u jiných vzácných fobií není vždy snadné určit konkrétní spouštěče, odborníci však naznačují, že příčiny mohou být často spojeny s zážitky z dětství.

Incident se stal 3. listopadu. Lily z Hertfordshiru letěla společně s dalšími lidmi z londýnského letiště Stansted do tureckého Bodrumu. Podle BBC si objednala sendvič s tuňákem za 9 liber (v přepočtu za 272 korun). Odmítla jej ale zaplatit poté, co vyhodnotila, že je uprostřed stále zmrzlý.

Letecká společnost ale na zaplacení trvala, protože žena už otevřela obal, ve kterém sendvič byl. To situaci ještě víc vyhrotilo. Po přistání se Lily a její dcera setkaly se čtyřmi ozbrojenými policisty, kteří je vyvedli z letadla. „Zavolali policii. Ne jednoho, ale čtyři policisty,“ řekla Lily v pořadu BBC. „Byla jsem v šoku, říkala jsem lidem: Myslím, že mě zatkli kvůli sendviči.“

Podle letecké společnosti byl ale problém i v tom, že Lily konzumovala vlastní alkohol. „Jako letecká společnost s akcentem na rodiny přistupujeme k takovému chování s nulovou tolerancí a dáváme jasně najevo, že zákazníci nemohou během letu konzumovat vlastní alkohol,“ uvedl mluvčí společnosti Jet2.

Žena konzumaci vlastního alkoholu popírá. S dcerou si prý každá koupily dvě vína, ale až na palubě. Ačkoli nebylo vzneseno žádné obvinění, dcera Lily zaslala společnosti Jet2 formální stížnost, v níž kritizovala její chování a řešení situace. Letecká společnost mezitím nadále trvá na tom, že se ničeho nedopustila.