Církev si vždycky zvala špičkové architekty, říká bratr Filip. Proč se to dnes moc nedaří?
Filip Boháč studoval architekturu. Pak ale vstoupil do dominikánského řádu. Architektuře se však věnuje dál, i když trochu jinak – řád dominikánů rekonstruuje klášter na Starém Městě v Praze podle návrhu architekta Josefa Pleskota.
Dominikánský klášter je velký barokní komplex s kostelem svatého Jiljí, kde trvale žije jedenáct bratrů. „Dohromady máme sto čtyřicet šest místností,“ říká Boháč. Skoro polovinu velkorysého prostoru ovšem tvoří chodby. Jak starou, památkově cennou, ale nepříliš praktickou budovu udržovat při životě? Tohle prý řešili už v 19. století, kdy prázdné prostory pronajímali jako sklady.
Dnešní dominikáni je spíš chtějí otevřít lidem, přinést sem kulturu, umění a život. Přizvali k tomu architekta Josefa Pleskota. Zbudovali nový vstup a schodiště, upravili barokní refektář, aby mohl sloužit jako sál, přibyly tu nové malé sály zvané hovorny. V plánu je i úprava rajského dvora, a dokonce přístavba patra nad jedno z klášterních křídel.
Nové úpravy nijak nepředstírají stáří, je to sebevědomá současná architektura. „Zároveň se skvěle integrují. Občas u některých prvků člověk nepozná, jestli to je z baroka nebo ze současnosti,“ říká bratr Filip.
Filip Boháč studoval architekturu, zabýval se urbanismem, věnoval se přípravě pražské cyklistické strategie. Ale pak se rozhodl pro cestu řeholníka a kněze. „Architektura mě zajímala a bavila, ale tohle bylo silnější a důležitější,“ vysvětluje.
Svoje vzdělání teď uplatňuje při rekonstrukci kláštera a snaží se bratry přesvědčovat, že do kláštera patří dobrá, do detailů dotažená současná architektura a design. „Navazujeme tím na naše předky,“ připomíná. Jejich klášter stavěli architekti Carlo Lurago a Domenico Orsi, barokní fresky provedl Václav Vavřinec Reiner. „Žádná béčka,“ shrnuje.
Dneska se podle něj spolupráce se špičkovými tvůrci v církvi úplně nevede. Mluvili jsme také o současných církevních stavbách, hlavně o úplně novém kostele Krista Spasitele na pražském sídlišti Barrandov, který byl otevřený nedávno. Naděje, že to bude špičková architektura, se ale nepotvrdily, povídali jsme si tedy o tom, proč. „Když je snaha vyhovět všem lidem s různým vkusem, nemůže vzniknout silné a jednotné dílo,“ myslí si bratr Filip.
Poslechněte si předvánoční Bourání o církevní architektuře a jejích rekonstrukcích i o tom, jak se slaví svátky v klášteře.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka