Co čeká českou detektivku? Omlazení, retro i více spisovatelek, říkají autoři knihy o její historii
Kniha Dějiny české detektivky popisuje vůbec poprvé historii nejoblíbenějšího oddechového žánru. Jak se liší český detektiv od toho anglosaského? Jakou roli hrály detektivky v různých režimech naší historie? Na Radiu Wave jsme si v rozhovoru povídali s autory monografie Pavlem Mandysem a Michalem Jarešem.
„Hlavním charakteristickým rysem je jakási antiheroičnost detektivů; nejsou to žádní svalnatí muži, géniové oplývající intelektem, často také případy vyřeší třeba jen shodou okolností,“ přibližuje Mandys, v čem se čeští knižní vyšetřovatelé liší od svých anglosaských kolegů. Domovem detektivek a kriminálního žánru obecně je totiž právě Velká Británie.
Dříve bylo běžné v detektivkách pouze odsoudit a potrestat zlo, nyní se žánrové hranice stírají a kriminální romány stále častěji řeší i závažné společenské otázky a hlubší témata. „Poté co byl u nás přeložen třeba Stieg Larsson, se i čeští autoři inspirují skandinávskou vlnou a věnují se více realistickému popisu současnosti,“ popisuje Mandys odklon od odlehčenosti děl.
Je možné na základě Dějin české detektivky předpovědět, kam se bude ubírat v následujících letech? „Těžko říct, určitě tady bude více zajímavých autorek, taky nás čeká vlna retra, protože to je celosvětovým trendem,“ domnívá se Jareš a Mandys dodává, že se dočkáme rovněž všeobecného omlazení autorů.
Sloužila u nás detektivka jako nástroj propagandy? Bylo těžké v době Rakouska-Uherska rehabilitovat roli policejního vyšetřovatele? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
