Coachella je mrtvá, ať žije Beychella. Volá internet po famózním vystoupení Beyoncé

16. duben 2018
03566583.jpeg

Beyoncé zahájila svým opulentním výstupem festival Coachella v kalifornské poušti jako první žena tmavé pleti.

Dvouhodinové vystoupení o sobotní noci sklízí uznání ve všech recenzích, na hudebních serverech a v internetových reakcích fanoušků. „Těžko se letos i v blízké budoucnosti dočkáme smysluplnějšího, působivějšího, přesvědčivějšího a radikálnějšího vystoupení od kteréhokoli jiného amerického umělce …, “ píše Washington Post. Pod hashtagem #Beychella se skrývá superlativ, který navrhuje přejmenovat letošní ročník festivalu po „Bey“. #BEYchella s více než dvěma miliony tweety tento víkend globálně zaplavil Twitter. Všechny nejdůležitější momenty představení si můžete projít zde. Show zahrnovala bleskový comeback Destiny‘s Child, zahostoval manžel Jay Z a sestra Solange, Beyoncé zazpívala píseň Lift Every Voice and Sing, která se považuje za černošskou hymnu a pár coverů svých hudebních hrdinů, třeba Lilac Wine od Niny Simone. Pokud byste nechtěli přijít o některá další vystoupení z festivalu Coachella, připravili si pro vás letos pořadatelé youtubový live stream tady.

Spustit audio
autor:Ondřej Šebestík
  • Hudba
  • Krátká zpráva
  • Rostliny rozkvétají dříve, zjistili vědci zkoumáním cyklistických přenosů

    16. červenec 2018
    Peter Sagan, vítěz stého závodu Kolem Flander

    Když 5. dubna 1982 vyhrál nizozemský cyklista Hennie Kuiper o minutu závod Kolem Flander, asi nepřemýšlel o tom, jestli stromy a květiny kolem trati kvetou, nebo ne. O několik desetiletí později se ale touto otázkou začala zabývat skupina vědců kolem biologa Pietera De Frenneho z Univerzity v Ghentu.

    Ve své práci sledovali, v jakém období začaly na různých rostlinách rašit listy a kdy začaly zkoumané stromy a byliny kvést. K výzkumu využili záběrů ze šestatřiceti ročníků jednodenního cyklistického závodu Kolem Flander. Píše o tom server CBC. Přenosy z cyklistických závodů si vědci vybrali z prostého důvodu. „Jsme fanoušci cyklistiky a navíc televize přenosy z velkých jarních cyklistických závodů archivují. Všimli jsme si, že v novějších přenosech je krajina zelenější, a tak nás napadlo záznamy prozkoumat,“ řekl De Frenne. Závod Kolem Flander si vědci vybrali také proto, že se koná každý rok ve stejném termínu, vždy první víkend v dubnu. Autoři na záběrech ze závodů identifikovali 46 různých druhů rostlin a mezi lety 1981 a 2016 zkoumali stupeň jejich rozkvětu. K posouzení si stanovili bodovou škálu, kdy holé rostliny ohodnotili nulou a úplně rozkvetlé čtyřkou. Podobně posuzovali i výskyt listů. V jednotlivých letech potom zkoumali skóre různých stromů a bylin a zjistili, že v roce 2016 měly stromy o 67 procent více květů a o 19 procent více listů než v roce 1961. O výsledcích výzkumu píše americký server o rozvoji měst CityLab. Vědci také pomocí údajů o počasí zjistili, že v letech, kdy byly vyšší zimní teploty, rozkvetlo během závodů více stromů než v letech mrazivých. Podle De Frenneho mají ale záznamy cyklistických závodů ještě větší výzkumný potenciál. Vědci mohou zkoumat například hladinu řek a jezer v jednotlivých letech nebo kdy se v různých letech sázely a klíčily plodiny na polích. 

  • Dopravní policie v Indii zaměstnala muže, který varuje řidiče v převleku za boha smrti

    16. červenec 2018
    Indický bůh smrti Jama

    Policie v indickém městě Banglúr přišla s netradičním nápadem, jak upozornit řidiče na nedodržování dopravních předpisů. Zaměstnala umělce, který v přestrojení za indického boha smrti Jamu, straší nezodpovědné řidiče – například ty, kteří nenosí helmu na motorce nebo se v autě nepoutají bezpečnostními pásy. Policisté se tak snaží řešit dopravní přestupky bez pokut a jiných kárných opatření.

    Nápad vznikl v rámci projektu banglúrské dopravní policie s názvem Road Safety Week. „Vyhlásili jsme červenec měsícem dopravní bezpečnosti. Jeho součástí jsou různé akce, jako například lekce na středních a vysokých školách nebo programy přímo v ulicích,“ řekl indické televizi Anupam Agrawal, náměstek komisaře dopravní policie v Banglúru. Umělec, který v minulých týdnech zastavoval v převleku za Jamu nezodpovědné motoristy, si říká Veeresh a je to divadelní herec zaměřující se na dramata z hinduistické mytologie. Ačkoliv se nasazení mytologické postavy u dopravní policie může zdát úsměvné, kampaň má šanci uspět hlavně mezi relativně početnou skupinou hinduistů, kteří v mytologické bohy věří. „Využitím postavy Jamy chceme motoristům vzkázat, že pokud nebudou dodržovat dopravní předpisy, může bůh smrti navštívit jejich domovy,“ doplnil Agrawal. O úspěchu kampaně hovoří i pozitivní ohlasy na sociální síti Reddit. Snižuje se také počet nehod v oblasti. V roce 2016 se jich stalo více než 7 500 a přes 750 skončilo tragicky. O rok později jich bylo kolem 5 000, z toho 609 tragických. Do konce června letošního roku potom policisté zaznamenali 2 336 nehod. Tragický konec mělo 33 z nich. Píše o tom server Patheos. Policisté sice nedokáží potvrdit, že klesající čísla ovlivňuje přímo kampaň s bohem Jamou, je ale možné, že k nim přispívá. Mytologická postava tak možná i bez nadpřirozených schopností zachraňuje životy. 

  • Města i smartphony svítí modrým světlem, které možná škodí našemu psychickému zdraví

    16. červenec 2018
    mobil - světlo z mobilu

    V minulém desetiletí mnoho měst v Evropě a USA změnilo způsob veřejného osvětlení. Klasické žlutě svítící sodíkové žárovky nahradily úspornější LED diody, které vyzařují modré světlo. Vydávají ho navíc i smartphony, počítače a televize, které dnes používá téměř každý.

    Modré světlo ale možná škodí našemu duševnímu zdraví, ve studii s názvem Potenciální vliv LED osvětlení na duševní onemocnění se dopadem modrého světla na duševní zdraví zabývá skupina psychologů kolem Michaela Bauera. Studie vyšla v časopise The World Journal of Biological Psychiatry. Autoři zkoumají dopad modrého světla na spánek a celkový biorytmus člověka, vyšší citlivost teenagerů na modré světlo i vliv aplikací monitorujících zdravotní stav člověka na jeho duševní zdraví. Výsledky výzkumu mají dopad i na léčbu duševních nemocí. Vědci zjistili, že pokud je duševně nemocnému předepsána léčba pomocí mobilní aplikace, do které má například zaznamenávat změny nálad, může to, pokud ji používá před spaním, rozhodit jeho spánkový rytmus a zhoršit kvalitu jeho spánku. „Smartphony představují velké riziko pro naše zdraví. Zejména proto, že jsou všudypřítomné,“ říká psycholog John Gottlieb, jeden z autorů studie. Podle americké National Sleep Foundation (Národní asociace spánku) bychom si smartphony ani počítače neměli vůbec brát do ložnice a odpojit bychom se měli minimálně 30 minut před spaním. Ani veřejné osvětlení pomocí LED diod není podle výzkumníků příznivé. Společně se světlem vycházejícím z dopravy, zábavních parků či nákupních center přispívá ke světelnému znečištění, na které se stáváme stále citlivější. Informuje o tom server BBC. Firmy vyrábějící LED osvětlení se zatím soustředily hlavně na energetické úspory a vizuální stránku. Až nyní nastává čas, kdy se výrobci spojují s vědci a doktory a začínají pracovat na technologiích omezujících škodlivé modré světlo, které nenaruší náš spánek a nepoškodí ty, kteří trpí psychickými poruchami.

    Podívejte se taky na Vaše obrazovky vám vypalují díru do spánku, vy to ale můžete změnit.

  • Po 60 letech se našel ztracený Kubrickův scénář! Je to Lolita naopak, tvrdí znalec jeho díla

    16. červenec 2018
    Americký režisér Stanley Kubrick

    Pro všechny, kdo vzývají kinematografický génius Stanleyho Kubricka a přísahají na 2001: Vesmírnou odyseu, Osvícení či Barryho Lyndona, tu máme dobrou zprávu. Možná vznikne další Kubrickův film.

    Samozřejmě, že jej nebude režírovat sám Mistr, který už skoro dvacet let pobývá v celuloidovém nebi. Světlo světa ale spatřil zapomenutý a ztracený scénář, na kterém americký filmař pracoval v polovině 50. let spolu s literátem Calderem Willinghamem. Jedná se o adaptaci novely rakouského spisovatele Stefana Zweiga nazvané Mučivé tajemství (anglicky Burning Secret, v originále Brennendes Geheimnis). Nálezce scénáře a jeden z předních odborníků na Kubrickovo dílo Nathan Abrams z Bangor University popisuje jeho děj jako „Lolitu naopak“. Pojednává totiž o „jemném, ale predátorském muži“, který se spřátelí s mladíkem z jediného důvodu a s jediným cílem, a totiž svést jeho atraktivní matku. Mezi Kubrickovými fanoušky se o existenci scénáře k Mučivému tajemství spekuluje už delší dobu, ale až Nathan Abrams přišel s konkrétním, hmatatelným důkazem, že text skutečně vznikl. Na dokumentu je razítko studia MGM, tudíž byl evidován v procesu vzniku, a Abrams z toho vyvozuje, že projekt byl odložen, mimo jiné kvůli Kubrickově vytíženosti při práci na Stezkách slávy (1957). Dalším z důvodů pravděpodobně bylo, že odvážně pojatý scénář byl pro tehdejší hollywoodské produkční standardy přílišným „riskem“. Dnes už se ale něčím takovým trápit nemusíme. Tak koho tipujete, že se ujme osiřelého scénáře a „natočí Kubricka“? Bude to zase Spielberg? Nebo někdo úplně jiný?

  • Archeologové ve Walesu mají ze sucha radost. Objevují se díky němu nikdy neobjevená naleziště

    13. červenec 2018
    Ruiny – archeologie

    Archeologům ve Walesu se z ptačí perspektivy naskytl unikátní pohled – krajina posetá geografickými obrazci. Díky velmi suchému počasí se tráva nad starověkými příkopy zelená více než na ostatních místech, rostliny totiž čerpají vláhu ze skrytých starých zásob pod zemí.

    Tento stav je ale dočasný a může se vlivem povětrnostních podmínek rychle změnit. Zatím vyprahlá půda letos v horkém létu odhalila několik tajemství z prehistorie Spojeného království. Například ve stínu zříceniny Tywyn a u waleského městečka Monmouthshire jsou vidět půdorysy pravděpodobně římské pevnosti. „Napříč celým Walesem se nám daří nacházet úžasné objevy. Je to vzrušující a záhadné. Byly to neuvěřitelné tři týdny,“ říká letecký archeolog Toby Driver pro britské rádio BBC Wales. Driverovy fotografie vydala Královská komise pro starověké a historické památky Walesu, díky práci leteckých archeologů je nově zmapované území kolem letiště Haverfordwest v Pembrokeshire, odkud pravidelně na své vzdušné toulky vyrážejí. „Věnuji se své práci už od devadesátých let, ale podobné léto jsem ještě nezažil. Dokázali jsme uprostřed luk a polí objevit ztracené římské vesnice, pevnosti i celá osídlení,“ uzavírá nadšeně Driver pro BBC.

  • Podle prvních recenzí bude nové Mission: Impossible nejlepším blockbusterem léta

    13. červenec 2018
    Z filmu Mission: Impossible – Fallout

    V dalším pokračování akční série se všehoschopným superagentem v hlavní roli Mission: Impossible – Fallout uvidíte to nejlepší z předchozích dílů: vzrušující honičky na zemi i ve vzduchu, nasazování masek i Toma Cruise za konečky prstů balancujícího na hranici nekonečného pádu.

    Vše je prý ale ještě mnohem spektakulárnější ve výrazu a hlavně vážnější ve sdělení. Často zaznívá v recenzích srovnání s bondovskou sérií. „Tom Cruise nebude nikdy hrát Jamese Bonda, ale určitě existuje paralelní vesmír, ve kterém vystupuje jako Felix Leiter, Bondův kámoš ze CIA. Navíc už šestým filmem si buduje svou vlastní bondovskou fanšízu,“ skládá po britsku v Telegraphu poklonu Tim Robey. Na rozdíl od agenta 007 Cruiseův Ethan Hunt spolu se svým hercem stárne a jeho filmový svět se vyvíjí. Řada recenzentů upozorňuje na jednu z největších předností posledních dvou dílů Mission: Impossible, které režíroval Christopher McQuarrie, a proto někteří z kritiků mluví o šestém snímku přímo jako o sequelu Rogue Nation. „Jestli něco vyzdvihuje Fallout nad předcházející filmy, tak je to skutečnost, že pracuje s Huntovou předchozí životní zkušeností a zapojuje ji přímo do vyprávění,“ má jasno Peter Debruge z magazínu Variety. Svět se tak opět ocitne na pokraji nukleární katastrofy, Ethan Hunt se bude muset vypořádat jak s démony terorismu, tak přízraky vlastní minulosti a v průběhu toho vás vezme na ty nejvíc dechberoucí lokace kol kolem po světě. Jen nečekejte, že se někde moc zdržíte, ale panoramata, která vykouzlil s IMAX technologií kameraman Rob Hardy (Anihilace, Ex Machina), jsou prý zážitkem sama o sobě.

  • Ve Švýcarsku se denně spotřebuje skoro 14 kilogramů kokainu, dávka stojí jako lístek do kina

    12. červenec 2018
    Detailní pohled na ženu šňupající kokain ve 20. letech 20. století

    Nejpoužívanější stimulační drogou ve Švýcarsku je v současnosti kokain, který tvoří přibližně 80 % trhu s drogami. Upozorňuje na to nová studie tamní organizace Addiction Suisse. 

    „S výjimkou konopí je trh s kokainem daleko větší než souhrn všech ostatních drog dohromady. Kokain není drahý. Jedna čára, což je asi 0,1 nebo 0,2 gramu, přijde na 15 až 20 švýcarských franků, tedy podobně jako lístek do kina,“ cituje švýcarská verze serveru Local Francka Zobela, zástupce ředitele nezávislé nadace Addiction Suisse, která se zabývá zdravotními aspekty užívání drog. Studie se zaměřila na obchod s kokainem v kantonu Vaud u Ženevy, který je považován za zmenšeninu Švýcarska, protože je v něm možné najít jak městskou zástavbu, tak venkovní oblasti. Zjištění pak autoři studie aplikovali na zbytek země. Došli k závěru, že se ve Švýcarsku ročně spotřebuje asi pět tun kokainu, tedy asi 13,7 kilogramu denně. Tuto drogu užívá podle studie mezi 100 a 150 tisíci lidmi. Kokainový trh ve Vaudu je podle propočtu každý rok na hodnotě v přepočtu zhruba 1 až 1,3 miliard korun. Studie zároveň zkoumala ve zmíněném kantonu vzorky odpadních vod s cílem zjistit přítomnost látky benzoylecgonin, která se vyskytuje v moči uživatelů kokainu. Následně provedli autoři ještě rozhovory s přibližně 11 tisíci obyvateli. Výsledky mimo jiné ukázaly, že čistota kokainu je v oblasti Vaud jen asi 40%. Droga je totiž podle analýzy často naředěná například látkami levamisol nebo fenacetin. Více informací o reziduích kokainu v odpadních vodách v různých městech Evropy přinesl letos na jaře server Bloomberg.

  • Automatizace bude v Asii podle studie znamenat více vykořisťování už dnes zneužívaných dělníků

    12. červenec 2018
    03796929.jpeg

    Nahrazování lidské pracovní síly roboty způsobí zhoršení v oblasti obchodování s lidmi a otroctví napříč zeměmi jihovýchodní Asie. Tvrdí to zpráva analytické firmy Verisk Maplecroft, která zároveň předpokládá, že dodavatelé různých druhů zboží budou nekvalifikované zaměstnance daleko více vykořisťovat. 

    Mezinárodní organizace práce OSN už dříve letos přišla s odhadem, že 56 % lidí pracujících v továrnách v zemích, jako je Thajsko, Kambodža, Indonésie, Filipíny nebo Vietnam, by mohlo kvůli automatizaci ztratit v následujících dvou desetiletích práci. Podle zprávy Verisk Maplecroft ale nejde jen o to, že dělníci přijdou o zaměstnání. „Hodně se diskutuje o tom, jaký dopad bude mít zavedení robotů do výroby na počet pracovních míst. Mnohem méně už se ale řeší to, jaké zneužívání lidských práv bude pravděpodobně následovat. Vytlačení zaměstnanci bez potřebných dovedností a možností přizpůsobit se novým podmínkám budou muset soutěžit o zmenšující se počet nabízených pracovních pozic s potenciálně špatnými podmínkami. To povede k zvýšenému riziku, že se stanou oběťmi otroctví a také obchodování s lidmi,“ myslí si analytička Alexandra Channer, která se specializuje na dopad dodavatelských řetězců a podnikání na lidská práva. „V prostředí, jako je jihovýchodní Asie, kde jsou pracovníci už tak poměrně bezbranní, co se vykořisťování týče, zapříčiní zvyšující se boj o zbývající místa to, že lidé budou muset přijmout velmi špatně placená místa a budou nuceni pracovat na daleko nebezpečnějších místech,“ dodává Channer. Podle Verisk Maplecroft patří mezi riziková odvětví především zemědělství, rybolov, maloobchod nebo výroba elektroniky. Podle serveru Guardian má přijít příští rok na celosvětový trh zhruba 250 000 průmyslových robotů, které využijí výrobci automobilů nebo elektroniky. Ve Spojených státech letos zahájí provoz první továrna s tak zvanými sewboty, tedy robotickými stroji, které bez operátorů z řad lidí dokážou šít oblečení. Každé takové zařízení prý může zastat práci až deseti dělníků.

  • Islandští velrybáři zabili chráněnou velrybu, pravděpodobně jde o velmi vzácný druh

    12. červenec 2018
    Plejtvák

    Už to, že Island stále toleruje lov velryb, je terčem kritiky světové veřejnosti. Nyní to ale vypadá, že se zdejší velrybáři dopustili až „zločinu proti přírodě“. Aspoň tak jejich poslední úlovek komentují některé environmentální organizace.

    Když včera nevládní organizace Hard to Port, bojující proti lovu velryb, publikovala na svém facebooku fotky, na nichž lovci vytahují velrybu na břeh, spustila tím doslova poprask. Podle všech zjevných rysů jde zřejmě o plejtváka obrovského, který je chráněn mezinárodními úmluvami od roku 1966. Až ale genetické testy prokáží, zda se nejedná o velmi vzácného křížence plejtváka obrovského s plejtvákem myšokem. Těch bylo v oblasti Islandu pozorováno za celou dobu všehovšudy 5, z toho 4 se stali kořistí velrybářů. „Podle fyzického vzhledu a zabarvení spodní čelisti a kostic je zřejmé, že nejde o plejtváka myšoka. Šedé skvrnité zabarvení těla indikuje, že se jedná o plejtváka obrovského, také ale v případě této velryby může jít o křížence plejtváka obrovského s plejtvákem myšokem, to prokáží až genetické testy,“ okomentovala fotografie Dr. Marianne Rasmussen z University of Húsavík, přední světová odbornice na mořské savce. Původním cílem velrybářů byl plejtvák myšok, jehož lov je na Islandu stále povolen. Letos po dvouleté odmlce plánuje společnost Hvalur hf. navzdory široké mezinárodní kritice zahubit více než 150 těchto majestátních zvířat.