CZECH DANCE MUSIC ADWARDS: ceny v rámci české taneční scény předány

Podle organizátorů měla být celá akce, na rozdíl od podobných slavnostních večerů, spíše happeningem. A také se tak stalo. Ostatně málokdo si dokáže představit kongresový sál plný DJů, promotérů, hudebních publicistů a elektronických čarodějů ve vypůjčených kvádrech, křenících se do kamer, které celou akci přenášejí v sobotu večer na obrazovky ČT či dokonce Novy. Stejně tak je zcela bláhová představa nějakých dlouhých děkovných řečí a pózování fotografům. I když jednou- možná- kdo ví. Zatím si taneční scéna snaží udržet kredit nezávislé (i když tabákovým průmyslem nad vodou držené) alternativy ke střednímu proudu. Akce se tak tvářila důležitě, a lhostejně, snobsky, i obyčejně zároveň.

Samotný akt předávání hlavních cen (DJ, klub a událost roku) pak probíhal formou hry. Například předávání ceny v asi nejsledovanější kategorii DJ roku proběhlo následovně. V jednom z koutů pražského klubu Radost, kde se ceny předávaly, je náhle ozářen ring, který do té doby sloužil spíše coby místo pro tanečnice z větší části obnažené, a do něj se hrnou tři zápasníci, přičemž každý z nich má na trikotu napsáno jméno jednoho ze tří nominovaných DJů. Jeden tedy reprezentuje Loutku, druhý Trávu a třetí Electromajka. Diváci jsou svědky zajímavých wrestlingových scén, kdy se dva spolčují proti jednomu a podobně. Po chvilce urputného zápasu Electromajk odpadá a rozhodovat se bude jen mezi dvěma zbylými zápasníky. DJ Tráva po boji svého soupeře knock-outuje a napjatí diváci se konečně dozvídají jméno vítěze. Tráva si však pro svou cenu do Radosti nepřišel, protože jej tam jednou (snad kvůli jeho vizáži) nepustili, a odté doby na tento klub zanevřel. Cenu místo něj převzala zástupkyně bookingové agentury East Base, která Trávu zastupuje.

Nejlepším klubem roku bylo vyhlášeno legendární Roxy a událostí roku pak zaslouženě jeden z největších festivalů taneční hudby, který kdy u nás proběhl, tedy Lucky People Centre-Open Air Field, díky kterému se českému publiku v červnu loňského roku předvedly hvězdy jako Josh Wink, Filla Brazilia, Dave Angel, Jeff Mills, Mixmaster Morris nebo švédský technař Carl Lebekush (někteří škodolibí kolegové se dožadovali vítězství technoparty v Lipnici...). Domácím albem roku se stala remixová sbírka Ohm Square, za kterou byli Ohm Square nominováni i na žánrovou cenu Akademie populární hudby. Zahraničním albem se stala také kompilace, v tomto případě výběr toho nejlepšího z koncertů legendárních Underworld pod názvem Everything, Everything. Ceny se udělovaly i v kategorii kompilací roku, přičemž nerozhodovalo, zda-li se jedná o DJem smíchanou kolekci jím vybraných skladeb, nebo jen o nemixovaný výběr. Cena za nejlepší českou kompilaci připadla DJi Trávovi za namixování výběru Mix 02 (příloha časopisu Tripmag). Mezi zahraničními kompilacemi si největší přízeň českých fanoušků získal soundtrack k filmu Pláž, na kterém se objevila tak zvučná jména světové taneční scény jako Orbital nebo Leftfield. Českou skladbou roku si fanoušci taneční hudby zvolili Loutkův singl Second (zvuková ukázka) a cena za zahraniční skladbu roku putuje do Francie k samotnému guruovi tamní taneční scény Laurentu Garnierovi za jeho jazzem nasáklou The Man With The Red Face (zvuková ukázka). Cena za nejlepší remix se nerozdělovala na domácí a zahraniční a obdržel ji Němec Timo Maas za remix skladby Dooom´s Night od Azzizo Da Bass. A stejně jako v předešlé kategorii ani mezi objevy roku se neřešilo, zda-li se jedná o domácí, či zahraniční jméno, a pro tento rok český klubový národ objevil velkohubého Eminema, který za sebou nechal mladou českou DJku Luccu a nadějné downtempové uskupení Nana Zorin.

Ceny CDMA jsou skutečným hlasem českého klubového lidu, a přestože mezi některými hudebními publicisty vyvolaly spíše zděšení, je nutno brát je jako odraz skutečného stavu dění v našich klubech. I příští rok se zřejmě budou organizátoři snažit najít balanc mezi dosažením určité prestiže a společenské významnosti celé akce, a zároveň neporušit jemnou slupku alternativy a nezávislosti, kterou se celá scéna chce prezentovat. Bude určitě zajímavé, jak bude dál probíhat vplouvání taneční scény do středního proudu, i to, jak se s tím její největší hvězdy budou vyrovnávat. V tuhle chvíli nikdo nedokáže přesně určit, v jakém stavu bude česká taneční scéna za rok, až se budou předávat další ceny CDMA.